Otázka: Jestliže Stvořitel probouzí touhy a z těchto tužeb vyrůstají myšlenky, ukazuje se, že touhy a myšlenky nejsou mé. Kdo tedy jsem já?
Odpověď: Nikdo. Jsi ten, kdo si uvědomuje, že myšlenky a touhy, mysl a srdce tebou proudí. Nic víc. (Pokračování textu…)
Neustále postupujeme do větší temnoty, protože svět je řízen rostoucí silou ega. V současné době jsme na konci období rozvíjejícího se ega, období ega má svůj průběh. Na jedné straně války a utrpení, na straně druhé vzdělání a osvěta. Ať tak či onak, postupujeme směrem k období rovnováhy s přírodou. (Pokračování textu…)
Otázka: Pokud je ženský princip začátkem všeho, pak muž existuje pro ženu?
Odpověď: Ano. Stvořitel nestvořil muže, stvořil ženu, jak je uvedeno v Tóře, z Adamova žebra. Jenom je třeba tato slova dešifrovat.
Adam je vlastnost Stvořitele, kterou Stvořitel definuje jako vztah k budoucímu stvoření – k ženě.
Otázka: Když budeme stále nahlas i uvnitř sebe vyslovovat fráze, že existuje pouze Stvořitel, může to být určitým druhem obrany proti překážkám? Nebo je to pouze psychologický sebeklam?
Odpověď: Není to psychologie. Člověk je uspořádán takovým způsobem. Pokud se budete stále ve všech životních situacích opakovat že není “nikdo jiný kromě Něj“, nedovedete si představit čemu vás to naučí.
Není to mantra, kterou si hloupě vyslovuješ: řekli ti “abrakadabra“ a ty to opakuješ.
Pokud se snažíš, jakýkoliv fyzický stav v tomto světě se spojí s jeho zdrojem, pokud si se sebou spojuješ skupinu a Stvořitele, drží tě to stále ve správném směru a vede tě to dopředu.
Z nedělního webináře, 3.1.2016
A tak se stali všichni v národě izraelském odpovědni jeden za druhého, protože jim Tóra byla darována až poté, co byl každý z nich tázán, zda se souhlasem na sebe bere odpovědnost za plnění přikázání “miluj bližního svého, jako sebe samotného” v plné míře. To znamená, že každý na sebe musí vzít odpovědnost pečovat o všechny a starat se o naplnění jejich tužeb v míře ne menší, než je vtištěno do jeho vlastní přirozenosti, aby se staral o své vlastní potřeby.
Otázka: Jak je možné zaručit se za to, aby přítel neměl žádnou starost?
Odpověď: Skupina se skládá a pracuje ve stavu jednoty na základě duchovních podmínek, které musí dodržovat každý z přátel. Je nutné starat se o to, aby každý z přátel měl všechno nezbytné, za co se „nesoudí ani nechválí“, ale musí to mít každý.
A pokud bude mít toto nezbytné minimum, musí mít každý možnost investovat maximum vlastního úsilí pro dosažení cíle svého života spolu se skupinou.
Materialistické cennosti potřebujeme v míře nezbytné pro existenci, ne méně. Z období Talmudu je zrušen požadavek mučit své tělo a vystavovat ho askezi. Proto je zakázáno záměrně se omezovat tak, aby tělo trpělo.
Každý musí zajistit život v tomto světě tak, aby existoval v souladu s běžnými požadavky moderní společnosti. Skupina se o to musí starat. Samozřejmě, že člověk nesmí spadnout do náručí přátel a čekat, že skupina o něj bude pečovat.
Ale pokud přítel vynakládá vlastní úsilí, je nutné mu pomoct dosáhnout úrovně nezbytné pro existenci. Všechny ostatní síly je nutné investovat do naší jednoty, abychom uvnitř ní odhalili Stvořitele.
[#134257]
Z lekce na téma „Jednota národů“, 04.05.2014
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru