Stále častěji slýchám o zhoršující se hospodářské situaci v Evropě. Přátelé a studenti z celého kontinentu mi říkají, že se život v jejich zemi zhoršuje, že je stále těžší vyžít a že ztrácejí naději. Já na to upozorňuji už pěkných pár let. Nicméně řešením je i nyní to, co bylo vždy – převýchova od sebestředného postoje, pod který se Evropané podepsali, k vstřícnému a ohleduplnému. To je pro kontinent jediné východisko.
Na duchovní cestě člověk prochází velkými pády. A pokud necítí spojení se skupinou, může cestu opustit. Vznáší velké nároky na učitele, na přátele, na celý svět, na Stvořitele a myslí si, že on jediný má pravdu. A ve skutečnosti ho přepadá sobectví.
Mohl by získat sílu od skupiny, aby to překonal, ale nechce, protože se cítí chytřejší a silnější než ostatní. Pýcha člověka drtí do té míry, že se ocitá pohřben pod nánosem svého sobectví a duchovně umírá. (Pokračování textu…)
11. septembra 2001. Dve osobné lietadlá unesené teroristami narazili do newyorských Dvojičiek.
Tretie lietadlo narazilo do Pentagónu. Štvrté lietadlo sa do budovy Kapitolu nedostalo a zrútilo sa v Pensylvánii.
Zomrelo tritisíc ľudí. (Pokračování textu…)
Otázka: Kabala říká, že hřích neexistuje – existuje zkušenost. A před svátkem Soudného dne se mluví pouze o vykoupení, odpuštění hříchů. Pokud je hřích nedostatek víry ve Stvořitele, pak se ukazuje, že kabala je také náboženství, ne věda.
Odpověď: Kabala v žádném případě neříká, že by se člověk měl omlouvat. Veškeré odpuštění v Soudný den se vztahuje k člověku samotnému. Člověk by měl soudit sám sebe za to, že nebyl ke svému bližnímu dost laskavý, a za to, že málo pracoval kvůli tomu, aby se všichni lidé k sobě přiblížili.
To je soud člověka nad sebou samým. A nikdo jiný nesoudí a není nikdo jiný, komu by se měl zodpovídat. Člověk soudí sám sebe a v souladu s tím mění své chování.
Z lekce v ruštině, 25. 9. 2016
[#199417]
Poznámka: Slavný vědec Ilja Mečnikov napsal:
„Abychom změnili lidskou přirozenost, musíme si nejprve uvědomit ideál, o který usilujeme, a poté použít všechny prostředky, které věda poskytuje k jeho realizaci.
Pokud uvažujeme o ideálu schopném sjednotit lidi v nějakém druhu náboženství budoucnosti, pak to nemůže být založeno jinak než na vědeckých datech. A pokud je pravda, jak se často říká, že bez víry nelze žít, pak ta poslední nemůže být jiná než víra v sílu poznání.“ (Pokračování textu…)
Mýtus 10:
Kabala – součást židovského náboženství
Odpověď: Nejrozšířenějším omylem je ztotožnění kabaly s náboženstvím. Podívejme se, jaký je hlavní rozdíl mezi kabalou a náboženstvím.
Náboženství věří, že Stvořitel mění svůj postoj k člověku v závislosti na jeho činech.
Pokud jsem dobrý, Stvořitel se ke mně bude chovat dobře, tj. On změní svůj postoj. Tímto způsobem náboženství nutí člověka, aby si našel způsoby, jak ovlivnit Stvořitele: dávat milodary, zapalovat svíčky… Ať už je to cokoliv, všechna náboženství mají své rituály. Lidé si vytvářejí celý systém hierarchie – kdo umí Stvořitele lépe prosit, kdo je mu blíž, kdo ví, jak Ho má co nejúčinněji žádat, na koho se má obrátit jako na prostředníka a poprosit: „Modli se za mě.“ (Pokračování textu…)
Poznámka: Německý filozof Johann Reuchlin napsal: „Můj učitel Pythagoras, otec filozofie, nepřevzal své učení od Řeků, ale spíše od Židů. Proto by měl být nazýván kabalistou. Jako první přeložil slovo „kabala“, které jeho současníci neznali, do řečtiny jako „filozofie“.
Odpověď: Původní filozofií pro všechny byla kabala – věda o silách, které vládnou ve světě a světu. (Pokračování textu…)
Nikam to nevede
V Izraeli dnes končí lockdown. Tentokrát „pomalu“. Ale protože jsme stále nic nepochopili, tak tento pokus nakonec selže. Nemůžeme vstoupit do téže řeky, voda už protekla pod mostem, časy se změnily. Dobrý život je nyní možný pouze usilováním o jednotu a vzájemné dávání. (Pokračování textu…)
Čína si podmaňuje svět tak, jak si jej ještě nepodmanil nikdo jiný. Měli bychom se této expanze bát? Co s sebou nese a k čemu to povede?
Výzkum Pew Research ukázal, že asi 90 % Američanů věří v Boha neboli Vyšší moc. Souběžně s tím se psychologové ze Severokarolínské university rozhodli objasnit, jak vypadá Bůh, a pro svůj výzkum získali více než pět set amerických křesťanů.
Ukázalo se, že různé skupiny a sektory populace mají o tomto obrazu různé představy. Vědcům se přesto podařilo dospět k „aritmetického průměru obrazu“.
Rav Laitman na Twitteru