Hledání vhodného partnera nás může přivádět k šílenství. I když někoho najdeme, euforie rychle vyprchá, protože se brzy objeví konflikty. V současnosti klesá počet sňatků a téměř polovina párů, které se vezmou, se nakonec rozvede.
Výzkumníci z Austrálie, kteří chtěli provést studii o australských strakách, připojili pěti ptákům z hejna malé sledovací zařízení (GPS), vážící pouhých 2,7 g, aby mohli mapovat jejich pohyb a zvyky.
Překvapivě během pár hodin, byly všechny GPS odstraněny za pomocí ostatních ptáků z hejna. Sledované straky se snažily samy si odstranit zařízení, ale nepodařilo se jim to. Když ostatní ptáci uviděli jejich snahu osvobodit se z popruhů GPS, přiskočili jim na pomoc a během pár minut byly volné. (Pokračování textu…)
Strom poznání dobra a zla symbolizuje jedinečný vliv Stvořitele na změnu vlastností stvoření. Je to stejné, jak se my chováme k malým dětem. Probouzíme v nich nejrůznější otázky, zvědavost, a ony se takto vyvíjejí a rostou.
Otázka: Co je myšleno výrazy „dobro“ a „zlo“ ve vztahu ke Stvořiteli? O čem se v nich mluví? (Pokračování textu…)
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) má nahradit stárnoucí Hubbleův vesmírný dalekohled. Pokud vše půjde podle plánu, začne podle serveru space.com příští měsíc „zobrazovat první snímky ve vědecké kvalitě“. V článku CBS News se vysvětluje, že Webb je stokrát výkonnější než Hubble a dokáže detekovat tepelnou stopu čmeláka na vzdálenost až k Měsíci.
Když nám někdo ubližuje, velmi to bolí a – může se to stát kdykoli. Okamžitě vyvstává otázka: Kde je prostor pro odpuštění a co to vůbec je?
Bez potřeby „být vážený“ by člověk žil tiše někde v koutě. Ale jakési vnitřní nutkání nás neustále pohání být úspěšný v očích druhých lidí. Měli by si nás vážit, respektovat nás, mluvit o nás.
Pokaždé, když svět prožívá velké otřesy, vzniká touha navázat dobré vztahy mezi všemi lidmi. Kdykoli stát prochází vnitřní krizí, vzniká touha sjednotit všechny části národa. A přesto náš život vede od jednoho zklamání k dalšímu.
Co nám tedy chybí na cestě ke spokojenosti a štěstí? (Pokračování textu…)
Strom, od kterého vše začalo
Š.Glizerina
Pomatujete si, když jste se poprvé zamysleli nad otázkou: „A kde jsem byl, když jsem ještě nebyl?“.
U mě se tato otázka objevila jednoho překrásného jarního dne. Vše kolem kvetlo a příjemné vůně naplňovaly vzduch. Různobarevní motýlci a hlučné, pracovité včely přelétali od stromu ke stromu. A v určitý moment jsem pochopil, že život nekončí, ale pokračuje věčně.
A právě tehdy ve mně vznikla otázka: „A kde jsem byl, když jsem ještě nebyl?“ (Pokračování textu…)
Když vaše holčička, nebo chlapec běhá po domě, necítí žádné zábrany ani omezení. Cítí se svobodně. Nebylo by úžasné, kdybychom mohli být takoví po celý život? Překvapivě to tak může být. Naše děti se cítí svobodné, protože jsou obklopeny naší láskou. Právě to jim dává jistotu, že se jim nic nestane, a že se mohou odvážit kamkoli chtějí a dělat, co se jim zachce. Pokud se něco pokazí, budete vždy tady, abyste je ochránili před újmou.
Jsme dlužníky. Jsme zavázáni těm, kteří nechali svůj život ve válkách. „Svou smrtí nám odkázali život“ … tak to říkáme. Jaký život nám však chtěli odkázat? Ten, který máme dnes? Kdy ještě neskončila jedna válka a my hned začínáme další? A místo lásky k bližnímu pěstujeme nenávist.
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru