Je nemožné dosáhnout sociální spravedlnosti bez vzájemné záruky. Jak by měla sociální spravedlnost vypadat? Existují tucty různých metod a plánů, které jsou navzájem neporovnatelné. Žádný z nich není odpovědí na tuto otázku, protože je nemožné dosáhnout spravedlnosti bez toho, aniž bychom na všechny nenahlíželi  jako na jednu rodinu. 

Musíte dosáhnout vnitřního stavu, kdy si je ve vašich očích každý rovný, kdy sedíte s každým kolem kulatého stolu, jako v rodině, diskutujete o společných problémech a cítíte, že si je každý rovný a Vám blízký. 

Jen tak můžete rozdělit společný „koláč“ a řešit problémy s ohledem na všechny, a každého, a společně s nimi, radit se s ostatními a brát všechny jejich názory v úvahu, protože jsou vám drazí. Pouze pak můžete dosáhnout sociální spravedlnosti. Žádným jiným způsobem to není možné! Je to důvod, proč všechny ty pěkné slogany, právě jako Sovětský svaz, jsou odsouzeny k nezdaru.

Dnes musíme oslovit každého, postupně připravit populaci a vysvětlit, že stávka dnes není správná metoda, protože staré způsoby už nezabírají. 

Chcete sociální spravedlnost? Není problém. Budete mít spravedlnost, když si budete rovní. A jak dosáhnout rovnosti? Vy, chudák, chcete, aby na světě nebyli boháči? Tak to udělejme prostřednictvím vzájemné záruky. Vy, boháč, vidíte, že už nadále nedokážete nic ovládat? Ale můžete vládnout a radovat se z toho, jenže tohle nepřijde penězi, formou nul na vašem bankovním kontě, které nepotřebujete. Spíše radost přijde z pocitu vděčnosti za vaši vládu.

Velcí továrníci, bankéři, jsou to velcí lidé. Dosáhli všeho tvrdou prací a vědí, jak řídit ohromné systémy. Nechme je dělat to, co umí dělat, dejme jim pouze jinou radost. Dnes zažívají pouze utrpení, protože jejich milióny jim „unikají“ a ztrácí moc. Dejte jim něco jiného: čest, respekt, uznání a obdiv za to, co dělají pro společnost a oni budou spolupracovat.

Jinými slovy, musíme dosáhnout na všechny vrstvy společnosti. 
[61764]
Z TV programu “Propojený svět” 10/30/2011

Lidstvo dnes zažívá porodní bolesti. Jedná se o zrod nového světa. My sami objevujeme tyto vnější podmínky, zatímco ve světě samotném se nic nemění. V dnešním světě existují lidé, kteří spáchají sebevraždu kvůli finanční krizi nebo kvůli obavám a dalším problémům. Ale zároveň je možné najít lidi, kteří se o nic neobávají a krizi necítí vůbec.

Vše záleží na tom, jak člověk vnímá svět, ale svět sám o sobě nemá žádnou vlastní formu. Takže můžeme odpočívat, s tím že je vše v pořádku, a počkat až nám běžný tok života přinese něco sám o sobě. Nebo se můžeme sami přinést ke stavu, kdy budeme cítit, že nemůžeme souhlasit s tím, abychom zůstali v tomto stavu déle a že se nakonec musíme spojit a odhalit spiritualitu, která se odhalí jen ve spojení mezi námi.

Vše záleží na tlaku, který sami vytvoříme. Potom se nám obvyklá uvolněná realita, v níž zbytek obyvatel žije, bude zdát jako tma Egypta. Budeme cítit, jak naši nepřátelé, faraónova vojska, nás zezadu tlačí a my musíme skočit do spirituality, stejně jako do Rudého moře.

Vše záleží na tom, jak člověk vnímá svůj vlastní stav a tím si neponechává jinou volbu než se spojit s ostatními.
[57575]
Z 1. části denní lekce kabaly 14.10.2011, spisy z Rabáš

Otázka: Spousta lidí ve světě, zastává spolupráci a péči o druhé. Jak se k nim můžeme připojit?

Odpověď: My se k nim nepřipojujeme. Existuje řada „dobrosrdečných“ jedinců, kteří pracují jako dobrovolníci v nemocnicích, pomáhají potřebným nebo vytváří různé charitativní organizace a fondy. Pomáhají lidem a to je velmi dobré. Podle Baal HaSulama a sociologických průzkumů asi 10% lidstva jsou altruisté.

Nicméně, dnes poprvé v historii, jsme dosáhli rozhodujícího bodu v našem vývoji a je zapotřebí aby se lidé naučily zákony světa, do kterého vstupují. Naším cílem není další egoistické sladidlo, není to pomoc chudým, nebo kosmetické přerozdělení zdrojů v jejich prospěch.

Ne, lidstvo se chystá vstoupit do nové dimenze, ve které musí být propojeno mezi sebou globálně a komplexně. Příroda nám začíná dávat rady, jako kdyby říkala: „Takto byste měli být od této chvíle organicky propojení, jako jeden muž s jedním srdcem stejně jako všechny mé ostatní části. Zastavte ve mně bujet jako rakovina. “

Nikdo kromě nás opravdu nechápe co se děje. Proto musíme vyučovat lidi. Jsme vzdělávací organizace, jejímž jediným cílem je vyučovat zákony globálního světa.

Vzájemné propojení se objevuje všude. Nemůžeme se oddělit i kdybychom chtěli. Jediný způsob, jak přerušit naše spojení je válkou, ale ani to nepomůže, protože vnitřní vazby mezi námi nezmizí. Válka brzy skončí a my budeme muset obnovit spojení, jen za mnohem těžších podmínek.

V současné době krize ničí všechny aspekty života. Musíme vidět tuto situaci jako odrazový můstek do další úrovně. Vývoj přírody nás nutí přejít k nové etapě.

Co tím získáme? Získáme nový systém. Společnou prací, vzájemným propojením, odhalíme vnitřní síly přírody, její vnitřní mechanismy a pozvedneme se na novou úroveň existence. Nejprve se zbavíme všech každodenních problémů a dosáhneme na další dimenzi.

Takže není jiná možnost: Příroda nás nutí, abychom toho dosáhli. To je důvod, proč nedáváme dary o svátcích. Necháváme to na další organizace. Máme plné ruce práce s novým integrálním vzděláváním. Stejně jako školky a školy připravují děti pro život v našem světě, nyní musíme připravit celé lidstvo k životu ve světě, který se projevuje tím, že jsou všichni globálně propojení.

Vyšší, jediný, ucelený systém se blíží našemu lidskému systému zničenému egoismem. Pokud se střetnou, nastane strašlivý výbuch.
[56861]
Z 5. části denní lekce kabaly 7.10.2011, „Jedno přikázání“

Otázka: Lidé po celém světě se probouzí a začínají mluvit o jednotě. Proč se to děje?

Odpověď: Pochází to z vnitřního pocitu. Člověk může studovat deset let, poslouchat o důležitosti jednoty každý den, a stále marně. Pokud necítí potřebu, nic neuslyší.

Najednou tomu však začne rozumět zevnitř, přirozeně. Neočekávaně začne zjišťovat, že jsme všichni spojení dohromady, že potřebujeme sociální spravedlnost a  rovnoměrné rozdělování, a že my všichni musíme dosáhnout rovnováhy mezi námi a s přírodou. V opačném případě jsme skončili.

Dnes, pár tisíc šílených lidí vyčerpává poslední zdroje země a za pomocí síly reklamy nás nutí kupovat cokoli, co vyrobí jen proto, abychom přidali další nulu na jejich bankovní účet. A my následujeme jejich směr jako pokorní otroci: Pronásledujeme hmotné statky. 

Dost už, vše se hroutí. Dospíváme, naše vůle dostávat roste na denní bázi, a jak se rozvíjí, začíná se ptát: „Pro co žiju? Co se se mnou děje? Proč se trápím? Proč nemohu dosáhnout naplnění?“

Nezaměstnanost ve spojených státech rapidně stoupla, včetně mladých lidí. Mezi bohatými z Wall Street a mladou generací je hluboká propast. Lidé ve věku 20-25 let před sebou nevidí žádnou budoucnost. On nebo ona se bez práce nemohou vzít a mít děti. Jaký druh budoucnosti čeká na jejich děti, když jejich vlastní vyhlídky jsou bezútěšné?

Dochází k spontánnímu probuzení. Lidé demonstrují ze svého vnitřního popudu; nemohou zkrátka sedět nečinně ve svých domech. Je to čistá anarchie: Člověk neví, co s ním bude zítra či dál, a toto je způsob, jak se utěšuje a zbavuje negativních emocí. Zavazuje ho k tomu jeho přirozenost. Lidé začínají protestovat bez toho, aniž by měli jasnou představu o situaci, bez toho, aniž by znali účel a připravovali program. Jednoduše se cítí špatně.

Postupně zmoudří vzestupy a pády životní síly a začnou chápat, o co skutečně jde.  

Dnes se probouzí celý svět. Uvidíme, co se stane v Číně, Japonsku a Indii…. Svět se „zakulacuje“. Lidé přirozeně vyžadují změnu. Intuitivně cítí, že musí být spojení, že musí být mezi sebou a s přírodou v rovnováze. Tak se sama projevuje všeobecná universální Síla:  Najednou podvědomě cítíme, že to je přesně to, co nám chybí.

A pak každý začne vzdorovat nerovnosti a něco požaduje: svobodné matky, důchodci, doktoři a učitelé. Není to náhoda, je to všeobecný trend, společná žádost o rovnováhu. Někdo se cítí dobře, někdo další špatně, a chceme, aby měl každý stejný podíl. Síla jednoty a nový přístup, které nás zavazují tak uvažovat, začínají být v našem globálním, propojeném světě zjevné.

Otázkou je, jak takového stavu dosáhnout? Pouze moudrost kabaly nabízí řešení. Vysvětluje, jak dosáhnout spravedlivého rozdělování, dosáhnout rovnováhy a být kompenzován za škody způsobené egoismem.

Člověk chce vždycky více, než kdokoli jiný; chce se prosadit, rozvíjet. Takže, pokud se všichni dostaneme do stavu, kde každý dostává pouze nezbytné věci, co nás čeká dál? Jak můžeme nahradit lidem to, co ztratili? Kabala vysvětluje, že je to možné pouze prostřednictvím duchvního růstu, kdy naše hmotná těla dostávají pouze tolik, kolik potřebují a zbytek je využit na rozvoj duše.

[56865]
Z 5. části denní lekce kabaly 7/10/2011, „První přikázání“

Otázka: Jak vysvětlíme náš pohled na krizi a spravedlivou distribuci masám? Koneckonců, jej považují za utopii.

Odpověď: Nebudeme muset čekat dlouho. Lidé, kteří rozumí ekonomii a mezinárodní situaci se děsí toho, co se právě děje. Třesou se uvnitř, když vidí co se děje. Pokud by normální člověk našel sám sebe v podobném stavu, změnilo by to způsob jakým myslí.

Blížíme se beznadějnému stavu. Dvě krize, ekonomická a ekologická, nás vedou do pasti. V tomto ohledu vyšší řízení nám nenechává žádnou svobodnou volbu. Člověk s bodem v srdci, je přiveden k moudrosti kabaly skrze utrpení, a teprve poté začne vybírat. Na druhou stranu, masy jsou vždy řízeny katastrofou.

A to je důvod, proč všechno záleží na Vás. Jakmile si začnete uvědomovat, co je vám svěřeno, katastrofy se oplatí, a začneme dosahovat rovnováhy s přírodou. A pak ekologie také příjemně překvapí, protože vám odhalí nové síly v přírodě.

Samozřejmě, že chceme tento proces urychlit. A já jsem optimista, protože každý den se dívám jak ekonomičtí a finanční odborníci, ale i vědci, popisují situaci více harmonickým způsobem.

My jsme ti, kteří zaostávají za tempem rozvoje, ti, kteří musí šířit poselství jednoty po celém světě. A my jsme velmi pozadu. To je to, co mě děsí.
[56785]
Z 5. částí každodenní lekce kabaly 6.10.2011 „Mír ve světě“

Nemůžeme se hodnotit navzájem žádným způsobem, protože neexistují žádná skutečná kritéria pro srovnávání. Představte si, že vyrábíte padesát výrobků za den a já produkují pouze třicet. Ve výsledku je váš plat vyšší než můj a já se cítím bezmocný, zlobím se, protože nás dva měřím stejným standardem. V současné době oba zároveň hodnotíme věci tímto způsobem.

Musíme pochopit, že každý člověk má svůj vrchol duše a nemáme právo soudit ostatní. Musíme si jen vzájemně pomáhat tak, aby se každý naplnil tím nejlepším možným způsobem. Kromě toho, neexistuje jiná cesta, přístup nebo standard, který určuje správné vzájemné spojení. Mohu jen hodnotit sebe a ostatní v odevzdání. Nikdy si nebudeme rovni a spravedliví v přijímání. I když oba cítíme, že se nám daří „dobře spolupracovat,“ ostatní se na nás začnou dívat podezíravě.

Svět nedojde k dobru v souladu se zákony egoismu. Můžete zapomenout na dosažení nějaké férové kalkulace v přijímání, která bude vnímána jako spravedlivá víc než jen na chvíli. I ty nejlepší výpočty jednoho nikdy nepotěší ostatní.

Proto se nesmíme navzájem srovnávat v závislosti na výkonu, úspěchu, mozku, pocitech, rodičích nebo vzdělání. Pojďme to prostě ignorovat. Svět by měl pochopit, že pokud požadujeme od lidí, aby si navzájem něco dávali, nebo si něco brali, nikdy nevytvoříme nic stabilního a trvalého. Každá teorie bude vyvrácena.

Musíme tedy přejít na trať odevzdání.
[56709]
Z 5. částí každodenní lekce kabaly 6.10.201 „Mír ve světě“

Otázka: V současné době krize dosáhla do všech koutů světa a nikdo nevidí její řešení. Proč nezkoumáme ekonomický systém obdobně jako náš systém výchovy a nenabídneme ho světu?

Odpověď: Jsme schopni zajistit nádherný popis ekonomiky v období poslední nápravy: vyvážená společnost, spotřeba v mezích rozumné nutnosti, ochrana přírody a člověka, výhradní vytváření projektů, které šetří čas a energii ve prospěch lidského zdraví …. To vše je logické a je snadné dát písemně, pokud nepíšete o egoistickém uspokojení, ale základních potřebách, harmonii mezi námi a přírodou.

Ale jak můžeme přejít k této fázi? Jak to můžeme vysvětlit moderním boháčům, kteří jsou v podstatě těmi, kteří rozhodují o osudu světa? Oni manipulují vlády, které zase manipulují s lidmi. Takže, jak jim můžeme prezentovat tento konečný cíl? Jak jim můžeme říci o fázích na cestě k němu? Budou se ptát: „Co pro nás zbude?“ A co jim řekneme jako odpověď?

„Dostanete přesně stejnou částku jako běžná žena v domácnosti, a vaše miliardy budou vráceny na potřeby přírody, aby se napravil nepořádek, který jste způsobili šířící se nadměrnou konzumací ve světě. A dále už si budete užívat vnitřně, duchovně. Více již nebudete „na koni,“ hrdě pochodovat kolem. Dospějete a toto vám již nebude dávat radost. Budete naplněni dosažením vyšší úrovně.“ Naopak, toto vyvolá opovržení.

Budete schopni vysvětlit všechno toto boháči, tak aby byl zlákán představou věčného, dokonalého života, a aby chtěl vstoupit do věčnosti samé přírody, připojit se a odhalit vyšší úrovně existence v ní? … „Budeš tam žít jako respektovaný boháč. Dokonce, i když tvé živé tělo zemře, ve skutečnosti není tebou. Nakonec se staneš člověkem v pravém, duchovním smyslu …. “

To funguje jen pro ušlechtilé jednotlivce, ale ostatní to možná pochopí v zápěti. To je důvod, proč dnes šíříme sílu vzájemné záruky pro celý svět a neadresujeme boháče, ale lidi. „Je pro nás prospěšné dostat se blíže k sobě a tak bude život lepší.“ Do té doby, s výhledem do budoucnosti, budeme aplikovat světlo do lidí, sílu jednoty. Jakmile budou naplněni touto silou, začnou rozumět víc a souhlasit s námi, vidět skutečný přínos ve vzájemné záruce. Takto postupují.

Cesta k srdci není skrze mysl. Mysl to nedokáže pojmout, protože úroveň mysli odpovídá úrovni touhy, které slouží. Mysl se nikdy nemůže povznést nad touhou. Oklamáni iluzí se můžeme z vrchu dívat na naše živočišné tělo, ale mysl se nám zdá jako vrchol stvoření. Jenže ve skutečnosti je naše mysl dokonce nižší, než je živočišná touha, jejímž je pouhým služebníkem.

Proto jediná šance, kterou máme, je změna touhy lidí, která se může změnit pouze pod vlivem světla. To je to, co jim musíme poskytnout. Vaše logické závěry samy o sobě nepomůžou. Lidé nebudou rozumět a budou si myslet, že jste prostě idiot, nebo mystik, nebo v nejlepším případě, skvělý člověk snící o míru a lásce na naší planetě.

Existuje jen jedno řešení: spojit se mezi sebou a dát lidem sílu jednoty. Jen to je pozvedne na novou úroveň porozumění, vnímání a souhlasu s námi. Navíc, později, až budou souhlasit, uvidí, že to stojí za to nás následovat, protože nemohou pochopit naši zprávu v plném rozsahu. Tím, že získají sílu jednoty, se pozvednou na úroveň, kdy bude jasné, že se nás musí držet, jak je psáno v Tóře: Budou se „chytat našich šatů“, což znamená, oděvu, externích nádob, a řeknou: „Vezměte nás tam!“

Samozřejmě, máte pravdu v tom, že musíme mluvit i o ekonomice, výchově a světu budoucnosti tak, abychom neodradili lidi v počáteční fázi. Ale nejdůležitější je přenést sílu jednoty k nim. To je šíření. V úvodu Panim Meirot UMasbirot, Baal HaSulam píše, že když se synové Izraele naplní touto silou jednoty, rozlije se od nich všem ostatním. Musíme být připraveni přijmout tuto sílu a pak se skutečně přelije k lidem, kteří budou přístupní vlivu světla Hassadim, odevzdávajíc se mu z celého srdce.
[56659]
Z lekce 24.10.2011

Musíme opravit náš systém tak, aby se stal podobný Stvořiteli, odevzdání, přírodě. V současné době není nedostatek studií, které ukazují, že kapitalismus je něco jako dočasné propuknutí nemoci egoismu, jejíhož konce jsme dnes svědky. Je to obzvlášť patrné v ekonomické krizi a ekologických katastrofách.

Takto to nemůže pokračovat. Bylo by to jiné, kdybychom měli nevyčerpatelné přírodní a energetické zdroje. Nicméně, nemáme. Promarňujeme poslední zdroje a směřujeme ke slepé uličce: Propast mezi bohatými a chudými roste, společnost je zničena, a země se stává méně pohostinným místem.

Mylně se domníváme, že můžeme vytvořit správně fungující egoistický systém. Američané byli opilí tímto nápadem a nakazili s ním každého. Americký sen byl úspěšný, protože žili na dluh ke světu a dokonce se chlubí jejich „úspěchem“: „Podívejte se, jak chytře lze krást, jak krásně umíme lhát. Jen se podívejte, jaký život máme na vaše náklady.“ Ve skutečnosti to je to, co stojí za jejich bohatstvím. A Evropa následovala stejnou cestu.

Celý problém spočívá v tom, že vždy hledáme levné zdroje. Jednou to byli otroci, ale pak přestali být efektivní. Poté začalo využívání lidí v nově objevených zemích. Vždy jsme jednali na úkor někoho jiného, neustále okrádali a využívali někoho, ať už otroky, původní obyvatele Asie, Afriky, Ameriky, nevolníky a tak dále.

Byl to faktor vývoje, lež, která nasytila celý systém a dosáhla peníze samotné. Dolar se stal mezinárodní měnou. Průmysl a obchod propletený a vychytaný tak, že lidé na celém světě pracují pro Američany.

Kde je hranice? Dnes jsme vyčerpali kapacitu levnějších zdrojů. Nejsou žádní další otroci a rozvojové země. Vše směřuje k bodu zlomu principu levnosti. Již není levnější pracovní síla či levná energie. Je na čase si uvědomit, co se děje. Chceme-li přežít, musíme posuzovat vše poctivě.

To je důvod, proč svět stojí před problémem spravedlivého rozdělování. Lidé na celém světě se probouzí k tomuto požadavku. Nicméně, ve skutečnosti to znamená, že každý si zaslouží jen tolik, kolik investuje ve prospěch lidstva. Spoléháním se na egoistické principy, nezískáte nic. Brzy zjistíme, že nikdo nemůže dostat nic od nikoho egoisticky. Jen si představte, kam svět spěje: Je odhalen systém vzájemné záruky, který vyžaduje reciprocitu a odevzdání.

To neznamená, že byste měli rozhazovat bohatství, doprava a doleva. Ne, stavíme vše na základě reciprocity, nebudeme dělat ústupky v zájmu ústupků, ale bereme v úvahy skutečnou spravedlnost. Všechny naše předchozí systémy se neuplatní. Čelíme kompletnímu selhání systému, a ekonomické problémy jsou pouze jeho první známky. V důsledku toho se budeme muset shodnout, že spravedlnost, reciprocita a vzájemná záruka jsou jedinou cestou.

Baal HaSulam píše o „altruistickém systému.“ Neměli byste si myslet, že odváže všechny kalkulace. Naopak, altruismus je přesný výpočet, bez mezer: Každý dostane podle jeho investice. A ten, kdo neinvestuje úsilí nebude mít nic. Pokud všichni kolem jsou altruisti, neznamená to, že budu nakrmen „pro nic za nic.“ Koneckonců, jedná se o přírodní zákon. Stvořitel je největší altruista, ale už jste od něj dostali něco dobrého? Naopak, jen problémy.

Je řečeno: „. Stvořitel je postavil jeden proti druhému“ obě síly, pozitivní a negativní, jsou velmi tvrdé a agresivní. A tak v budoucí společnosti, nemohu být nečinný na úkor druhých.
[56043]
Z 5. části každodenní lekce kabaly 28/9/2011, „Národ“