My, lid Izraele, nejsme ani zdaleka jednotní. Před tragickými událostmi ze 7. října jsme vypadali jako cokoliv jiného, jen ne jeden národ. Vynaložili jsme málo úsilí, abychom se k sobě přimkli a přehlíželi jsme naše spoluobčany. S každým dalším rokem máme pocit, že se od sebe vzdalujeme. A v důsledku toho si musíme položit otázku, zda můžeme být skutečně považováni za izraelský národ. (Pokračování textu…)
Otázka: Když jsme sjednoceni, Stvořitel se nachází ve spojení mezi námi. Jak Ho můžeme požádat, aby nás vyslyšel v době, kdy spolu vzájemně bojujeme?
Odpověď: Říkali jsme opakovaně, že vše závisí pouze na našem sjednocení, především mezi Židy, aby se stali jako jeden člověk s jedním srdcem. (Pokračování textu…)
V moudrosti kabaly se říká, že „celá naše práce spočívá v tom, abychom každý den mezi sebou objevovali lásku.” Láska je obecnou všezahrnující silou přírody a je psáno, že dosažení lásky k druhým jako k sobě samému „je největším pravidlem Tóry”.
Otázka: Chci pochopit, co si mám během dne přát – jakého Stvořitele by měli lidé odkrývat?
Odpověď: Stvořitele, který dokáže sjednotit všechny lidi do jedné skupiny, do jednoho národa – do Stvořitelova lidu. Tehdy budeme ve správném stavu. (Pokračování textu…)
V přírodě bychom měli nalézat její krásu, dokonalost a věčnost. Příroda je dobro. Kde nejsou lidé, tam je harmonie, souhra a rovnováha. Člověk je jediný tvor, který škodí druhým i sobě. Příroda oproštěná od člověka tak nečiní.
Otázka: Když jsme v myšlenkách na budování společného stavu, máme pocit jednoty, jako by nás Stvořitel pozvedal do své náruče.
Když se však v činech snažíme přiblížit k přátelům, srdce zkamení, jako bychom dostali možnost pocítit skutečný stav. O co bychom měli prosit? (Pokračování textu…)
Nacházíme se v novém přechodném období. V průběhu generací se lidské ego – touha po potěšení na úkor druhých a přírody – vyvinulo do bodu, ve kterém už nedokážeme uspokojit sami sebe. Dostáváme se do stavu bezmoci, protože svoji touhu po potěšení už nadále nedokážeme naplnit dosavadními egoistickými způsoby.
Otázka: Kdysi se dělal takový experiment: lidé psali na lahve s vodou různá slova, pak je zmrazili a pod mikroskopem pozorovali strukturu sněhových vloček. Tyto sněhové vločky se od sebe velmi lišily.
Některé byly krásné a některé, na nichž byla napsána například slova „válka“ nebo „smrt“, byly hrozné, destruktivní. Jak slova působí na hmotu? (Pokračování textu…)
Hlavním problémem dnešního světa je, že všichni obviňují každého. Pokud se však na sebe díváme jako na lidi, kteří žijí v naprosto propojeném a vzájemně závislém systému, pak jsou vinni všichni a nikdo se nemýlí. Pokud je na světě zlo, je to důsledek každého z nás.
Poznámka: Byla země, ve které se vyplácely dávky 7 000 dolarů za narozené dítě, 64 000 dolarů dostali novomanželé na koupi bytu. Začal jsi podnikat – dostal jsi 20 000 dolarů. Vzdělání, léky byly zdarma, neplatil jsi žádný nájem, ani účet za elektřinu, půjčky byly bezúročné. 50% z ceny nákupu auta ti uhradil stát. Je až úděsné, vyčíslit další. Nikdo nepochyboval, že takto se dá žít navěky. Jak jste pochopili, mluvím o Libyi. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru