„Vidím, jak houstnou bouřková mračna. A dokud svítí slunce, je třeba opravit střechu,“ řekl kdysi David Lipton, tehdejší první náměstek ředitelky MMF. Tato slova jsou dnes stále aktuální.

Světové hospodářství se znovu potýká se zpomalením růstu, inflací, rostoucími životními náklady, zadlužením a nejistotou. Odborníci používají složité pojmy a modely, kterým většina lidí nerozumí. Ale k posouzení skutečného stavu není vždy nutné znát teorii. Stačí se podívat na výsledky.

Jak je možné, že společnost 21. století pracuje stále více, ale cítí se méně jistá? Proč se bohatství hromadí u malé skupiny vyvolených, zatímco běžné rodiny zápasí s náklady na život? Jaký smysl má systém, který nepřináší větší stabilitu, vnitřní klid ani radost?

Dnešní hospodářský model slouží především egoismu. Vyrábí zbytečné zboží, podporuje nekonečnou spotřebu, zadlužuje jednotlivce i státy a vytváří mechanismus, ve kterém se kapitál rozmnožuje téměř „ze vzduchu“. Přitom se stále více vzdaluje skutečným potřebám společnosti i přírody.

Skutečné hospodářství však není jen pohyb peněz mezi peněženkou, bankou a obchodem. Je výrazem toho, jak spolu lidé žijí, co přijímají, co odevzdávají a jak zacházejí s prostředím, které je živí.

Pokud bereme z přírody, ze společnosti a jeden od druhého víc, než jsme schopni vracet, vzniká hluboké vychýlení. To se postupně projevuje v ekologii, v mezilidském soužití, v duševním stavu lidí i v hospodářských krizích.

Proto musí současný systém projít zásadní změnou. Má být sociálně orientovaný, vyvážený a postavený na pochopení, že celé lidstvo tvoří jeden propojený celek. Prosperita nemůže vznikat na úkor druhých ani na úkor budoucích generací.

Takový pohled nabízí věda kabala. Nezabývá se pouze čísly, ziskem a ukazateli, ale samotnou podstatou lidské přirozenosti — egoismem, vzájemným propojením a možností nápravy spojení mezi námi.

Současný svět potřebuje nový typ hospodářského myšlení: takový, který chápe, že stabilita společnosti začíná správným spojením mezi lidmi. Jinak budou bouřková mračna dál houstnout — až udeří.

Originální článek najdete zde:

Filed under: Ekonomika a peníze, Finanční krize, Globalizace | Add Comment →