Otázka: Kabala mě naučila přijímat všechny problémy, které mi přicházejí do cesty s úsměvem. Je to špatně?

Odpověď: Věda kabaly dává člověku sílu pocítit, že všechny trable mají nějakou příčinu. A nezáleží na tom, zda z neštěstí pláčete nebo se smějete. Nejdůležitější věcí je, že je budete používat prospěšně, pro kroky vpřed. Neštěstí musí být vnímáno jako síla, která vás zavazuje postupovat.

Ale musíme se pokusit postupovat ještě předtím, než dostaneme ránu, stejně jako v kreslených filmech s Tomem a Jerrym, kde obrovská kočka chytá malou myš. Vždy ukazují, jak myš utíká kočce, která už už myš chytí, ale myš pokaždé uteče. Takto bychom měli utíkat směrem k cíli, zatímco problémy nás budou pronásledovat a poběží celou dobu hned za námi. Ale zkuste jim uniknout!

Musíme pochopit, že problémy jsou přesně to, co nám umožňuje běžet na správné místo a velmi rychle. Musíme se snažit být tou mazanou myší.

Z 2. lekce římského kongresu 21/5/11

Jsme egoisti a jsme schopni udělat pouze to, co je důležité pro naše ego. Jak se ho potom můžeme zbavit?

To je důvod, proč se držíme doporučení kabalistů. Máme dvě možnosti:

1. Pohybovat se pod ranami od naší přírody, to znamená rozvíjet se kvůli tomu, že neexistuje jiná možnost volby, dokud nebudeme toužit zbavit se utrpení. Nicméně, cesta neustálého utíkání od zlého, je velmi zdlouhavá a náročná.

2. Chcete-li použít lupu mysli, aniž byste čekali na rány, které přijdou, v článku „Podstata náboženství a jeho účel“ Baal HaSulam vysvětluje, že můžeme zvýšit naši vnímavost a nadšeně rozpoznat znamení na cestě, podobně jako být schopný rozumět slovu, než je dokončeno. Moudrý člověk vidí věci, kterých si ostatní ani nevšimnou.

Někteří lidé si zapíší moudrou radu, ale nenechají ji projít jejich srdcem. Existují různé druhy případů. Každý člověk má svůj „osud“. Do té míry, do které člověk slyší to, co je mu řečeno, do té míry bude postupovat, pokud je připraven rozlišovat mezi jeho egem a duchovní cestou, pokud správně interpretuje význam „exilu“ a „vykoupení“, a je ochoten být vytrvalý a tvrdohlavý, i když je to nepříjemné pro jeho egoismus.

Člověk pracuje, aby se zvýšila důležitost pozvedání nad egoismus, i když mu to způsobuje bolest, a zdá se to být jako ztráta. Rozlišuje nové věci znovu a znovu, a s každým novým úderem se ztráta egoismu už nezdá tak smutná v porovnání s duchovním dosažením, které se stává odhaleným. Pak dostává další várku uhlí do pece sebelásky, a ta je určena pro dosažení následného vzestupu.
Z 4. Části denní lekce kabaly 13.4.2011, Spisy Rabash

Otázka: Jak je možné sjednotit celý svět, pokud jsou národy, země a náboženství od sebe navzájem tak odlišné ve všech směrech?

Odpověď: Jedná se o egoistické rozdíly. Když se spojíme duchovně tak zmizí a my všichni budeme jako jeden muž s jedním srdcem.

Pozemské rozdíly nás ve skutečnosti vůbec neoddělují. Jeden člověk své jídlo rád koření pepřem jiný nikoli. Jeden člověk provádí obřady tímto způsobem a jiný člověk tamtím způsobem. To nás nečiní odlišnými. Naopak, přesně tehdy začneme respektovat jeden druhého.

Být odlišný nám nebrání v tom, přijít k sobě navzájem duchovně. Naopak, sjednocením nad našimi egoistickými rozdíly, je uděláme ještě silnější a všechna ta síla se zaměří na duchovní jednotu.
[38149]
Z 4. Části denní lekce kabaly 15.3.2011

Otázka: Jak kniha Zohar přinese nápravu internetu?

Odpověď: Kniha Zohar může pomoci napravit internet, protože lidé, kteří ho používají, hledají skutečné spojení. Avšak ještě nechápou své vlastní touhy a zdá se jim, že je pro ně dostatečné navázat kontakty, chatovat s ostatními, a bavit se hrami a podobnými věcmi.

Ale později uvidí, že to nepomůže, že to vše je omezené a ztráta času, která nepřináší žádné výhody a že „sociální sítě“ skutečně lidi nespojují navzájem. Přesto, tak dlouho jak tam lidé tráví čas, odhalují zlo tam obsažené. Dosáhnou pochopení, že to vše je falešné, že to existuje v zájmu vytváření zisku, a je to snaha lhát a okrádat se navzájem. Pochopí, že celé toto připojení k internetu jim pouze škodí.

Zdálo by se: Jak by nás mohlo spojení mezi námi poškodit? Ale má se to tak, že jsme egoisti a nemůžeme spojit dobré a užitečné. Nemůžeme vytvořit síť, která nám přináší potěšení. A to přinese uvědomění zla.

Pak budeme muset dát lidem vysvětlení, že uvnitř této sítě Internet existuje jedna malá síť, která žije podle jiných zákonů. Lidé, kteří se tam shromáždili, touží dosáhnout dobra. To je přesně to, co říká moto našeho televizního kanálu: „Spojujeme se pro dobro.“

Tam jsou úplně jiná pravidla a lidé, kteří tam pracují – lidé, kteří chtějí být bratry. A na základě tohoto odhalují vyšší život, místo toho, aby se prostě objímali a pokoušeli se  navenek udržet vše zdvořilé a pěkné.

Tito lidé dosáhnou stavu, kdy uvnitř jejich vztahu začnou cítit vyšší, duchovní život, který je dokonalý a věčný. Odhalují Stvořitele, spirituální svět, vyšší sílu, která je ukryta uvnitř této sítě!
[36174]
Z 4. Části denní lekce kabaly 23.2.2011, „Úvod do knihy Panim Meirot uMasbirot“

Ve vyšším světě je pouze láska a jednota, ale v okamžiku, kdy dosáhne našeho světa, se převrátí, protože náš svět je opakem toho duchovního. Shora, od Stvořitele, k nám sestupuje absolutní láska, ale zde, našima očima, vidíme nejhorší ze všech světů! Svatý čin odevzdání ve vyšším světě ovlivní naši egoistickou touhu zde v tomto světě, vyvolávaje v něm opačné reakce. Avšak síly jako takové byly úžasné!

Je to, jako když k tobě přijdu s láskou a dárky ze samé hlouby svého srdce a přeji si sdílet s tebou všechny své poklady, avšak vida, jak tě miluji, jsi šťastný, protože toho můžeš využít a vysát ze mě vše co mám. Myslíš si, „Jak báječné je to, že je tak laskavý, protože nyní ho můžu obrat na kost a zničit.”

Ode mě přichází láska a laskavý přístup, ale ty to vnímáš a používáš zcela opačným způsobem. Tak nám Stvořitel dává všechnu tu dobrotu a příležitosti, ale my využíváme jeho laskavý přístup obrácením v náš egoismus. Aktivujeme jej do plné síly a vše děláme opačným způsobem!

Stvořitel je dobrý, dokonalý a neměnící se. Je to jediná síla, která řídí celý svět. Avšak uvnitř nás se toto dobro odhaluje prostřednictvím činů a formy, ve které jsme ji schopni jako Jeho dobro vnímat. Proto v našem světě vidíme lidi zabíjet se navzájem, a že žijeme ve světě, který nemůže být horší!

Změním-li však svou představu, pak spatřím dokonalý svět Nekonečna, vyšší Světlo naplňující celý vesmír, svatou Šechinu. Avšak ve skutečnosti se nic nezměnilo. Jednoduše jsem koupil nové brýle.

[34921]
Ze 4. části denní lekce kabaly 9.2.2011, „Podstata moudrosti kabaly”

Otázka: Proč existuje takový odpor k učení kabaly na straně věřícího, Ortodoxního světa?

Odpověď: Moudrost kabaly byla odhalena díky Adamovi (“prvnímu muži”) před 5,770 lety. Napsal o ní knihu pod názvem Raziel HaMalach (Anděl Raziel). Toto učení se předávalo přes jeho žáky a o dvacet generací později přišel Abraham, mudrc, který žil ve starém Babylonu. 

Abraham uctíval hvězdy, duchy a stromy a vyráběl modly, dokud mu nebyla odhalena moudrost kabaly ve své celkové podobě. Napsal o tom v knize Sefer Yetzira (Kniha stvoření).

Abraham vyvedl své učedníky ven z Babylonu do země Canaenské. Zorganizoval z nich kabalistickou skupinu, která přetrvávala do doby samého pádu Chrámu. Všichni žili propojeně jako globální, integrální společnost, jako jeden muž s jedním srdcem. Avšak před 2,000 lety, v době pádu Chrámu, upadli z bratrské lásky do neodůvodněné nenávisti. 

Tato událost je to, co je nazýváno “pádem”, neboť z globálního světa upadli do našeho lidského egoismu. Tímto způsobem ztratili vnímání duchovního světa, vyšší dimenze, a začali se cítit tak, jako každý z nás nyní, myšleno pouze v tomto světě, každý odděleně, egoisticky. 

Namísto existence v moudrosti kabaly a kolektivu, uceleném systému, začali prociťovat pouze náš svět, jako jej lidé prožívají do dnes. V té době byla kabala, která je moudrostí, dosažením, poznáním a duchovní vědou, nahrazena náboženstvím a zbožnou vírou. Poté duchovní svět z jejich pohledu zmizel.

V této formě existujeme do dnes. Objevila se náboženství jako Judaismus, které dalo zrod Křesťanství, následované Islámem. Všechna tato náboženství existují, protože duchovní, globální a integrální svět je před námi skrytý. 

Nicméně, jak vyjde najevo, nebude pro náboženství místo. Stanou se kulturní tradicí národa. Proto je mezi kabalou a Judaismem taková resistence, která trvala posledních 2,000 let.

Věřící nenávidí kabalu, protože jim vysvětluje, že žijí ve tmě a neuvědomují si, kde se nacházejí a co činí. Přijde však čas, a především v naší době, kdy se budeme muset pozvednout z úrovně slepé víry na úroveň duchovního poznání.

[35040]
Z mé lekce v Paříži, 2/1/2011

Karel Marx vycítil všechny kabalistické závěry poměrně dobře a vyjádřil je zcela otevřeně, ale zároveň nedostatečně pro malé lidi jako byl Lenin a jeho spolupracovníci. Baal HaSulam o tom píše.

Originální práce Karla Marxe jasně ukazují, že předpokládal, že lidé jednou začnou pracovat na jejich egoismu a zjistí, že je to nemožné. Technicky to je to, co cítili lidé v Rusku, když začali po revoluci budovat socialismus. Následovali však cestu, na kterou rozhodně Karel Marx nikdy nepomyslel, že by se mohlo stát: cestou síly.

Když stanovíte podmínku „miluj bližního svého,” nemůžete jí ukládat jako podmínku, zákon, prostřednictvím síly. To byl ruský vynález. Tak to nikdy nemůže být!

Avšak bolševici vše obrátili touto cestou, a na konci vytvořili teror, při kterém zabili čtyřicet milionů lidí.  Stále to nevedlo k ničemu. Nemůžete uměle změnit lidskou přirozenost, podle vašeho vlastního  způsobu, zvláště prostřednictvím síly. To je nemožné.  Když se zmiňujeme o podstatě, můžete proti ní skutečně něco udělat?

Tato ideologie tak zvaná „miluj bližního svého“ byla vnucována silou všemi způsoby do posledních let sovětského režimu, dokud lidé nebyli ve všem zcela zklamáni. Navenek to zní pěkně, ale chápeme, že to nebylo nic než vnitřní teror.

Karel Marx předpokládal, že si lidé uvědomí potřebu spojit se a porozumí, že tam není místo pro vykořisťování, že kapitalizmus je zkorumpovaný, že socializace prostředků a výsledků produkce je nezbytná. Stejně k tomu dojdeme. Celá globální krize nás k tomu přivádí. Nemůžeme se tomu vyhnout.

Karel Marx napsal všechny tyto kabalistické podmínky jako ekonomické zákony: Každému člověku musí být poskytnuta náhrada za jeho práci tím, co potřebuje k přežití v tomto světě. To odpovídá čemukoli potřebnému každé osobě, aby mohla normálně existovat: byt, práce, rodina, dovolená, penze, zdravotní péče, vzdělání dětí, vše co jeden potřebuje na úrovni našeho světa, v naší normální společnosti. Každý člověk to musí mít.

Avšak vše mimo těchto nezbytností se stává veřejným majetkem. A musí být použito pouze ve prospěch společnosti, a jen v nezbytné míře pro společnost. Pouze tak budeme v rovnováze s přírodou.

[34053]
Ze 3. lekce, Berlínský kongres 28/01/2011