Odpověď: Kolektivní moudrost skupiny se stane jejich hlavním vedením. Nemůže být žádné vedení zevnitř skupiny. Může pocházet pouze shora ve formě jejich vychovatelů, kteří jsou o úroveň nad nimi. Skupina se sama netvoří, musí být zorganizována někým zvěnčí.

Tak, sdílená inteligence, sdílené myšlenky a pocity, jsou nyní vytvářeny uvnitř ní, myšleno obraz jednotné skupiny, která postupuje jako jednotka diskutováním, cítěním a vědoma si své integrality. Avšak nicméně, je vůdce, který stojí nad ní. Řídí lidi, dává nové úkoly, na vše dohlíží.

Je to tím, že nemohou růst sami o sobě, vybočili by na některou ze stran, nebo je to někam smete. Mohou se nějak držet své pozice, ale dostat se nad ní, stále potřebují průvodce, který je na další úrovni a tím jim může dát rady co dál. V podstatě, vše je uspořádáno jako pyramida.

[107525]

Z pořadu KabTV’s “Moudrost davu” 06/05/2013

Odpověď: Je-li tam nějaká „většina,“ pak už to více není „skupina deseti.“ Skupina deseti je „jedním mužem s jedním srdcem,“ takže jaká tam může být „většina“? Minyan se utváří z deseti lidí, jsou-li všichni v srdci jednotní, v jedné modlitbě. Takže jak může skupina deseti přijmout nějaké rozhodnutí, pokud je část, která z celého srdce nesouhlasí?

Nemůžete předstírat, že jste hrdina, a souhlasit s rozhodnutím přátel navzdory vaší nespokojenosti. V duchovnu neexistuje nátlak! Ve skupině deseti, se rozhodnutí může přijmout jen tehdy, když dojde k všeobecnému souhlasu; jinak koncept “skupiny deseti” neexistuje. Všichni musí být jako jeden.

Naopak, duchovní direktorát přijímá rozhodnutí „valnou“ většinou, např. 8 z 10ti. Je to tím, že se skládá z lidí s různými názory na různé problémy týkající se našeho světa a snaží se najít řešení. Nedělají rozhodnutí o duchovní práci.

Jsou lidé, kteří rozhodují, co bude k jídlu, jaký bude denní rozvrh, který článek budeme studovat na lekci, a já se jich ani neptám, jaký druh rozhodnutí učinili. Avšak koncept „skupiny deseti“ platí pouze pro duchovní spojení, jako jednoho člověka.

[107626]

Z 1. části denní lekce kabaly 16/05/2013, Rabašovy spisy

Odpověď: Řeknu Vám tajemství: Lidé, které to táhne k duchovnu, kteří chtějí odhalit Stvořitele, neradi studují… je to způsobeno tím, že chtějí cítit! Dokonce se zdají být trochu nahlouplí a ospalí. Mohou číst tu samou pasáž desetkrát a nepochopí o čem je. Zažil jsem to sám na sobě.

Pokud necháte někoho z venčí přečíst si tuto pasáž, okamžitě „porozumí“ o čem mluví. To je pro moudrost kabaly typické, protože se v člověku bod v srdci probouzí, když čte, bod pocitů, ne rozumu. Cizinec vnímá text zcela logicky a nemá problém s pochopením, o čem hovoří.

To je důvod, proč někdy vidíme, jak noví lidé přijdou do skupiny a materiál si snadno osvojí. Je pro ně snadné pochopit, o čem text hovoří a okamžitě začnou studovat TES, a za měsíc či dva už začnou prodiskutovávat ty nejsložitější teorie. Nicméně, lidé s bodem v srdci, kteří studovali po deset let, nechápou nic, protože hledají pocity a ne logiku, jako chytrý oslík.

Měli bychom porozumět, že pro studenta tu jsou dvě hlavní překážky. Prvním je, když ve skupině objevíme problém, ve vztazích mezi přáteli, ale nechápeme, že tyto problémy jsou vlastně odrazovým můstkem a utíkáme před nimi.

Druhou překážkou je, když člověk čte znovu a znovu, dokola text, a už jej zná srdcem, ale cítí, že nerozumí, co znamená. To je pravda nejen ve vztahu k teorii „Předmluvě k moudrosti kabaly“ nebo TES, ale dokonce i k Shamati a ostatním článkům. Některé články mohou někdy člověkem pohnout, ale většina z nich je suchá a srdce se nedotkne.

To je vlastně dobré znamení. Je řečeno: „Není to moudrý, který se učí.” To neznamená, že Vám dávám svolení během lekcí spát, ale chápu to. Nikdy jsem si nestěžoval na studenty, kteří spí, protože jim rozumím. Není to jen pocit únavy, ale výsledek touhy cítit duchovno. Když jej necítí, nerozumí tomu, proč sedí na lekci.

O tom je řečeno: “Čas udělá to, co rozum nesvede“ protože tady nám rozum opravdu pomoci nemůže, ale čas ano! To znamená, že časem nás Světlo ovlivní, když jsme ve skupině, nebo dokonce když spíme během hodiny. Měl byste jen Světlo nechat, aby na Vás působilo, a cítění se dostaví.

[107364]

Z kongresu v New Jersey 10/05/2013, 1. lekce

Odpověď: Když něco projednáváme, sjednocujeme se mezi sebou, navzájem se sytíme. Dejme tomu, že náš přítel hovoří. Na jednu stranu se do něj zdánlivě snažíme proniknout, cítit ho, být společně s ním. Na straně druhé, když mluvím já, každý je obsažen uvnitř mě.

Dostáváme se k tomu, že když se můj přítel vyjadřuje, úplně se anuluji, snažím se vstřebat vše, co v srdci a mysli cítí, a o čem přemýšlí. A když je řada na mně, vydám ze sebe všechno, a všichni ostatní jsou ve mně obsaženi stejným způsobem. To je první, nejmenší předpoklad.

Navíc, lidé musí pochopit, že se musí pozvednout nad své ego a nedívat se na obličeje ostatních: Nelíbí se mi tvé brýle, nelíbí se mi jeho nos, nelíbí se mi jeho vlasy atd. Řekněme, že se úplně zbavím vnějšího vzhledu účastníků konverzace. Snažíme se společně nahromadit naše emoce, srdce a mysl. A když se toto sdílené srdce a mysl, tj. pocity a myšlenky, které znázorňují jednotlivce, sjednotí, vytváří jednotný obraz, kterému se říká „dav“ nebo „skupina“; jinak to není dokonce ani dav.

V našem světě považujeme dav za dav, který se shromáždí na náměstí, aby někoho zbil. Je velmi snadné průměrný dav ovládat. V integrální společnosti tomu tak však není. V takové skupině lidí se objevuje čistá ochrana. Ve skutečnosti, žádná vnější síla proti nim nic nezmůže, protože se pozvedají do jiné úrovně, fungují na jiné frekvenci.

Když lidé vytvoří jednotný obraz, všechny naše běžné pozemské stereotypy, obtíže a vlivy je neovlivňují – mají jinou úroveň vnímání.

 [107263]

Z pořadu KabTV “Moudrost davu” 06/05/2013

Odpověď: Neexistují stavy, nad které bychom nebyli schopni se povznést. Každý stav přesně odpovídá naší stávající úrovni, která nám umožňuje jej překonat. Pokud vyvineme úsilí a selžeme, vypovídá to o tom, že jsme si dostatečně nepřipravili základ.

Dejme tomu, že musíte projít testem, a moc si přejete, abyste v tom testu uspěl. Dostatečně jste se ale nepřipravil, a proto, bez ohledu na to, nakolik se „potíte“, bez ohledu na to, nakolik se snažíte otázky zodpovědět, nepomáhá to. Tak jaký je význam stěžování si, že jste vynaložil veškerou svou energii a selhal?

Tak se lidstvo i každý jednotlivec vyvíjí podle programu, a pokud naše prostředí i sebe dobře připravíme, nemůže se stát, že bychom nepřekonali všechny stavy, se kterými se na cestě setkáme. Neboť tyto stavy přichází ve fázích přesně podle programu, a my dostáváme vše nezbytné k tomu, abychom na ně byli připravení.

[107404]

Z kongresu v New Jersey 10/05/12013, 1. lekce

Odpověď: Cítí, že se jeho postoj k ostatním mění. Začíná chápat, že právě ve vztazích k ostatním, tam, uprostřed mezi nimi, je místo pro nový svět, nové stavy, nový vývoj nad, na vyšší úrovni.

Vytvořením vzájemného spojení mezi sebou formujeme třetí faktor: vyššího. To je duše, Stvořitel, kterého odhalíme. To je vyšší svět, který neleží jen tak někde, ale právě mezi námi v podobě střední linie.

[106444]

Ze 4. části denní lekce kabaly 01/05/2013, „Vzájemná záruka”

Neexistuje žádný separátní tělesný a duchovní svět, ale pouze jeden svět. Když se člověk na sebe a celý svět správně podívá, pochopí, že nic nebylo stvořeno proti němu, ale že vše bylo stvořeno pouze ve prospěch spojení mezi námi a pro vzestup k vzájemnému odevzdání, spojení.

Takže od lásky k přátel dojdeme k lásce ke Stvořiteli, tj. k lásce k celé realitě – k přání přinášet Stvořiteli potěšení. Dávat Stvořiteli znamená dávat každému. Pojem „společně“ platí pro Stvořitele. Člověk slouží stvořeným bytostem a vnitřní síle, která je stvořila a oživuje je, a jimi dává jejich Stvořiteli, který se v nich nachází.

Proto vidíme, že moudrost kabaly je velmi praktická metoda. Můžeme ji studovat jako teorii po mnoho let a nikam nepostoupit. Hlavní je vlastní uskutečnění a realizována může být pouze ve spojení mezi námi.

Tak, když se shromažďujeme na těchto kongresech, dovolí nám to se spojit a nasát celkového ducha. Množství lidí, které se společně sejde, nám pomáhá dosáhnout ohromné intenzity. Nemusí to být nutně staří studenti s velkými zkušenostmi. Hlavní je celková síla, kdy každý touží opustit sám sebe a vstoupit do druhého, aby „se rozlil“ ze sebe ven, a vrhl se do jejich náruče. Tak světu otevírá své vnímání, a začíná objevovat přírodu, bez ohledu na svých pět tělesných smyslů.

Ve spojení mezi přáteli je zvláštní kvalita, protože jsou díky přilnavosti jejich myšlenky a názory sdělovány od jednoho k druhému, každý je zapojen do sil druhého, v jeho vlastnostech a jeho perspektivě. Díky širokému začlenění, každý přijímá sílu celé skupiny.

Každý jedinec je malý a slabý, s omezenými silami. Vše je však zařízeno tak, že je-li začleněn do skupiny, která mu nebyla dána náhodně, jejím prostřednictvím doplní sám sebe. To je dost na to, aby plně pocítil celý duchovní svět. Nikdo z nás nemůže cítit duchovno, ale spojením jej může každý dosáhnout.

Samozřejmě, člověk má šanci dosáhnout velkého duchovního přání ve velké skupině. Je to jednodušší, protože je snadnější se anulovat před velkou společností, kdy člověka ovlivňuje mnoho lidí. Musíme jen trošku přitlačit a může k tomu dojít. Budeme schopni překonat sami sebe a dosáhnout vyšší reality vzájemným začleněním. Doufám, že to naplníme, a společně odhalíme pravou realitu, ve které žijeme.

Toto není mysticismus, ale věda, vyšší psychologie. Odhalením vyššího světa odhalíme vyšší přírodní zákony, ke kterým se už moderní fyzika přibližuje. Moderní fyzika stojí na hranicích hmoty, kde tělesné zákony mizí, a to je důvod, proč fyzikové nemohou odhalit, co je nad časem, pohybem a prostorem. My však odhalíme vše, protože naše smysly budou připraveny. Pak odhalíme, jak bychom se v našem světě měli správně chovat a jak ovládat svůj osud. Budeme mít klíč k úspěchu, ne na úkor druhých, ale ve prospěch každého!

[107203]

Z hovorů o důležitosti shromáždění 10/05/2013

Nemůže už nadále žít jako dosud, a touží po poznání smyslu života, jeho podstaty, jeho základu. Co za vnitřní sílu ho ovládá a jaký je smysl života?

Tato jiskra zcela nepochybně existuje v každém z těch, kteří se shromáždili na kongresu, jinak byste neměli touhu tu být. Je mnoho lidí, kteří přichází studovat a prověřit se, když se v nich jiskra rozpálí. Musíme vykonat velké úsilí, abychom ji naplnili, a to je něco, pro co nyní nejsou připraveni. Mezitím, propast mezi silou ega, která člověka tlačí do jeho vlastního těla a silou jiskry, která ho vytlačuje ven z jeho těla, která ho volá, aby se vymanil, je velmi velká.

Lidské ego je velmi tvrdé a drží jiskru uvnitř, jako ve vězeňské cele. Proto se tací lidé svému egu vzdávají a souhlasí zůstat v jeho vězení. Nachází různé omluvy, podle kterých případně opustí duchovní cestu, protože sami sebe musí ospravedlnit. A tak odchází.

Rabaš říká, že v každém z přátel se nachází jiskra lásky k druhým,  tj. že se tam nachází anti-egoistické síly. Ego ostatní nenávidí, a síla, která je opakem ega, se nazývá láska k druhým. Jedna jiskra však nemůže zažehnout Světlo lásky, myšleno přinutit mě cítit touhu druhého jako svou vlastní a naplnit ji, jako naplňuji sebe. Jinými slovy, nedokáži se vymanit sám ze sebe a být obsažen v druhých, což se nazývá „láskou k druhým“.

Proto se shromažďujeme do skupin, a souhlasíme s tím pracovat a vzájemně se posilovat, abychom nasbírali všechny naše jiskry, a ve spojení mezi nimi odhalili vyšší svět.

[107198] 

Z hovorů o důležitosti shromáždění 10/05/2013

Tak člověk žehná zlu stejně jako dobru, a tak postupuje. Chápe, že vše, k čemu dochází, jsou skutečné dary, které pochází Shora, od Stvořitele, který chce člověka přivést k sobě blíže. Tak namísto pocitu zlosti a nespokojenosti, se cítí vděčný, protože všechno využívá jako prostředek ke spojení se Stvořitelem.

Když  k tomu člověk takto nepřistupuje, okamžitě začíná nad sebou aktivovat další skrývající clony, které ho nutí postupovat stejným směrem, ale mnohem déle a složitěji. V takovém případě bude muset být vybaven jinými sub-systémy, aby mu pomohly správně reagovat na narušení, která cítil původně, a která ihned nerozpoznal jako prostředek k přilnutí. Nyní bude muset projít několika dalšími fázemi, aby byl schopen to takto vidět.

Je na prostředí, zda je připraven to tak vidět či nikoli: studium, skupina, jeho účast na povinnostech a práce s přáteli. Podle podmínek a prostředků, jež mu jsou dány Shora, musí člověk problém vyřešit, tj. překážku, která se jeví, že se mezi ním a Stvořitelem objevila, jako by se mezi nimi objevil Faraon.

Pokud se člověk dobře připraví, prostřednictvím prostředí, studia a podpory skupiny, může takový problém vyřešit správně. Je to způsobeno tím, že je schopen najít řešení ve stejném místě, které si připravil společně s prostředím. Nicméně, pokud si takové místo nepřipraví, překážka jej odkloní. Nedokáže se udržet pod tlakem pozvánek, které dostává Shora, aby upevnil spojení, a tak dojde k opaku. Síla, která přichází, aby ho povzbudila, není pociťována jako příležitost ke spojení, ale jako narušení.

[106348]

Z 1. části denní lekce kabaly 29/04/2013, Rabašovy spisy