Moudrost kabaly nemluví o našem materiálním světě

Každý nižší svět [vnímaný v touze přijímat] je [opakem] otiskem vyššího světa nad ním [vnímaný v touze dávat].
– Baal HaSulam, “Podstata moudrosti kabaly”

Všechna houževnatost, kterou objevujeme [relativní k našim senzorovým orgánům] v počínání přírody [našeho egoismu] v tomto světě [naše výchozí vlastnosti] existuje jen proto, protože jsou návázány a převzaty ze zákonů a řízení vyššího, duchovního světa [které sestupují do úrovně, kde se odívají do opačné vlastnosti přijímání namísto dávání].
– Baal HaSulam, “Svoboda”

Nyní můžete porozumět, že v Tóře nejsou Micvot nic víc, než zákony a chování [podstaty] nacházející se ve vyšších světech, které jsou kořeny [základy] všeho přirozeného počínání v tomto našem světě [což je opačným otiskem vyššího světa]. Zákony Tóry [zákony vyššího světa] vždy odpovídají přírodním zákonům tohoto světa, jako dvě kapky v rybníku.
– Baal HaSulam, “Svoboda”
[21443]

Svoboda začíná tam, kde dělám rozhodnutí o tom, zda jsem řízen shora, nebo ne, zda Stvořitel existuje nebo ne, a zda na Něm závisím ze 100 procent? Pokud ne, pak co znamená svoboda? Neexistuje-li žádná svoboda a my nemůžeme nic změnit, pak zde není nic k přemýšlení. Nicméně pokud jsme schopni samostatného jednání, tak co to je?

Toto je bod, ve kterém začínám objasňovat, proč žiji, co je podstatou mého života, co se se mnou dále stane, a jaký je užitek mého života. Jinými slovy, chtěl bych vědět, jestli řídím svůj vlastní život, a zda v něm mohu něco změnit. Tyto otázky se v lidské bytosti objeví na „mluvící úrovni“.

Celé vyjasnění spočívá v tom, zda mohu jednat na vlastní pěst a zápasit se Stvořitelem (přírodou), která určuje vše, co existuje. Existuje „svobodné“ místo mimo mě, které nepatří přírodě?

Na obyčejné, živé úrovni tohoto materiálního života, nemůžeme nic změnit, a proto je to tak předvídatelné. Nicméně, žádný věštec neví, co se stane ve Vyšším životě, na „mluvící“ úrovni, v rámci našeho spojení se Stvořitelem, naší svobodě. Věštec může odhadnout jen to, co by se mohlo stát na úrovni tohoto světa, s naším fyzickým tělem.

Pod Machsomem (bariérou oddělující nás od duchovna), neexistuje svobodná vůle, ta existuje jen v duchovnu. Zvíře nemá vůbec žádnou svobodnou vůli, tak proč by naše fyzické tělo bylo jiné? Nicméně, duše existuje za touto úrovní a poslouchá různé síly, které jsou přítomné v jiném světě, jiné dimenzi. Můžeme mluvit o svobodě jen ve vztahu k duši.

Jaký druh svobody může existovat v tomto světě, pokud naše biologická těla jsou pevně řízena radostmi a trápením? Svoboda volby existuje pouze ve spiritualitě na „střední linii.“ Neztrácejte energii pro materiální věci, které jsou mimo vaše prvotní nezbytnosti. Nezískáte nic hodnotného z tohoto tělesného života, a pokud stále požadujete víc, než opravdu potřebujete, děláte svůj život složitější.

Nicméně pokud použijete svůj elán k dosažení spirituality, vyhrajete. To je zákon přírody: Musíte zajistit normální materiální existenci, ale zbytek vaší energie a intelektu musí být věnován na dosažení spirituality. To je místo, kde najdete skutečné naplnění.
[23726]
Ze 4. části denní lekce Kabaly 15.10.2010, „svoboda“

Otázka: Mohou ženy překročit Machsom (bariéru oddělující nás od duchovního světa)?

Odpověď: Nepochybně! V naší historii bylo mnoho žen, které se v duchovním světě nacházely. Naše pramatky, prorokyně byly mezi námi do doby poslední generace, a doufáme, že v této generaci bude tato tradice obnovena.

Otázka: Byly tyto prorokyně kabalistky?

Odpověď: Prorok je každý, který rozmlouvá se Stvořitelem, a s pomocí nauky kabaly je Stvořitel odhalen. Nebýt kablistou, je nemožné stát se prorokem a dosáhnout úrovně předků.

Všechny ženy, o které jste v Tóře četli byly duchovně osvícené a Stvořitele cítili. Vezměme například Batyju, jejíž jméno znamená „Stvořitelova dcera“ (Bet, Yod, Hey): Na jednu stranu, byla dcerou faraóna a na druhou povýšila Moshe (Mojžíše). Odkud se vzali spravedlivé ženy, které pozvedli Mojžíše?

Bez ohledu na to, nakolik si myslíme, že je svět řízen muži, historie se vyvíjí díky ženám. Studujeme kabalu, vědu,  že spojení mezi duchovními úrovněmi, předcházejícím a následným stavem, je prováděno skrze Nukvu, Malchuta každého parcufu, každého stupně. Proto ženská část rodí pokročilejší stav a spojení je předáváno z jedné ženské části na druhou prostřednictvím mužské části. Je to opak toho, co se odehrává v tomto světě. 

Otázka: Jak ženy překročí Machsom? Tak jako muži, nebo nějak jinak? Muži se sjednotí ve skupině, v lásce přátel, ale ženy toho nejsou předmětem.

Odpověď: Ženy obdrží vzájemnou záruku, která je dosažena muži, stejně jako síla clony. Jejich sjednocení nemůže být stejné jako u mužů, protože každá žena koná individuálně. Mají jiný způsob sjednocení: prostřednictvím mužů.

Dostáváme se k tomu, že mužská část nedokáže dosáhnout spojení mezi duchovními úrovněmi bez ženské, zatímco druhá se nedokáže sjednotit bez pomoci mužské. Proto Stvořitel přebývá přávě mezi mužskou a ženskou částí. Jinak Ho nemůžete odhalit.

Mojžíš vyvedl z Egypta 600,000 mužů ve věku od 20ti do 60ti let a ostatní byli starci, ženy a děti, jejichž počet byl pětkrát větší než mužů a bez kterých by nebylo možno pokračovat. Proto kabala vede k nápravě rodiny, je to především žena, které kabala garantuje skvělou budoucnost. 

[24018]
Z kabaly pro začátečníky, „Muži a Ženy“  14/10/2010

Před nějakým časem vyšla skupinka lidí z dávného Babylonu. Říkali si Isra-El kvůli svému úsilí „přímo ke Stvořiteli“. Pak, o dva tisíce let později, se tato skupina rozpadla a smísila se s ostatními národy, které byli dříve také Babylóňané.

Teď, kvůli následnému vzájemnému prolínání přes dva tisíce let, se spirituální data všech smíchala. Nová skupina Isra-El (Yashar El, ti, kteří usilují o Stvořitele) se objevuje a začíná se tvořit z moderního Babylonu.

Nyní musí tato skupina naplnit podmínku vzájemné záruky (Arvut) mezi sebou. A pokud se v ní nachází části, které vzájemnou záruku nesplní, způsobují velký kus škody ve spojení všech přátel.

Kvůli těmto nezodpovědným lidem, celá skupina označovaná jako Isra-El (který si přeje dosáhnout Stvořitele, Jeho podobnosti a odhalení) toho není schopna dosáhnout. Musíme se předvědčit, že nemáme takové “virusy” v této skupině.
[23364]
Ze čtvrté části denní kabala lekce 10/12/10, „Láska ke Stvořiteli s láska ke stvořením“

Otázka: Co to znamená, že se angažujeme ve věcech, které jsou osobní, ale nedosahujeme věcí, které náleží k  všeobecným?

Odpověď: Můžeme uskutečnit všechny akce, které doprovází korekci, jako udržovat setkání přátel, studovat a pomáhat skupině a přátelům. Můžeme nadělat mnoho povyku jako mravenci v mraveništi, ale ta nejdůležitější věc je: Čeho chceme skrze to dosáhnout?  Přejeme si jednotu, vzájemnou záruku, lásku a spojení mezi námi ve kterém odhalíme Stvořitele?

Zapomínáme na to, že člověk pracuje velmi tvrdě a pak se ptá: „Kde je odměna? Kde je duchovno? Kde je síla dávání? “ Nepochopil, že ještě neudělal nic, aby toho dosáhl. Použil mnoho energie a udělal mnoho činů k rozšiřování a tím opravdu dostal svět blíže k nápravě a rozvinul ve všeobecném smyslu. Neutekl z cesty a postupně akumuloval správný vnitřní požadavek. Během let dosáhne pravdy, že pochopení postrádá pouze správný záměr.

Jakkoli zapomíná, že tento záměr má doprovázet každý čin! A to je to, proč ještě pořád nedosáhl duchovního výsledku.

To je to čím prodlužuje čas. Je psáno, že k dosažení duchovního světa má člověk připravovat svůj záměr 3 – 5 let, v naší době to zabere ještě méně času. Nicméně, všechno závisí na vzájemném spojení v spravném záměru.

Právě teď máme podmínky o kterých se jiným před námi ani nesnilo. Ve světě nikdy nebylo tolik příznivých podmínek k odhalení Stvořitele jako jsou knihy, komunikační prostředky a přátelé, kteří smýšlejí stejně po celém světě.

Nicméně, co stále postrádáme, je ta nejdůležitější věc: záměr dávat. To je ta nejtěžší věc k dosažení a důvod, proč svět stále ještě necítí, že jsme zdrojem Světla. Všechno závisí na našem záměru v průběhu celé akce i té nejmenší. V tomto ohledu, nemohou být žádné kompromisy.

Ze 4. části denní lekce Kabaly 6.10.2010 „Láska ke Stvořiteli a ke stvořeným bytostem“

Otázka: Je-li doba potřebná pro dosažení duchovního světa v současnosti urychlována, jak je tedy dosaženo spravedlnosti, když každý dělá stejné množství práce, kterou vyžaduje jeho vlastní duše? 

Odpověď: To je přesně důvod, proč se každý probouzí k duchovnu ve svém vlastním čase, a ne všichni najednou. Každá duše se probudí, pokud je to nezbytné pro tu specifickou část duše, protože jsme všichni z nás předtím podstoupili transformaci a získali „minulé zásluhy“, popsané jako „zásluhy předků“.  

Předkové jsou naše minulá převtělení, která jsme už dokončili, a daly nám zásobu „skutků“ a sklon k duchovnu, takže jsme schopní se vyvíjet dále. To ale nemá žádnou spojitost s mým dědečkem, který mi zanechal duchovní bohatsví. Dědičnost se může předávat pouze ve fyzickém světě, ale duchovní prostředky nemají žádný fyzický rodokmen. „Zásluhy předků“ jsou mé vlastní úspěchy, které jsem udělal ve své předchozí inkarnaci (Gilgulim), a které teď mohu použít pro pokračování evoluce mé duše.

Nejsme schopni udělat běžné rozhodnutí o duchovních procesech, které se vyskytují právě teď, protože nevidíme inkarnace všech duší jako kolektivní inkarnaci. Když se ti tohle všechno ale odhalí, potom uvidíš, že všechno je naprosto spravedlivé. Prozatím je důležité vidět práci a duchovní cíl, který leží před námi s žádoucím záměrem a na správném místě. Neplýtvejme naším dechem na filozofii.

Ze 4. části denní lekce kabaly 06/10/ 2010, „Láska ke Stvořiteli a láska ke stvořeným bytostem“