Odpověď: Doporučuji následující: Přesto, co vše se děje, snažte se povzbudit za pomoci prostředí, dodržujte stejný denní rozvrh, anulujte se a přijměte, že všechny problémy přichází Shora, aby Vám pomohly se anulovat před vyšší silou prostřednictvím skupiny.

Znamením správného sebe-anulování je radost. Ničeho dalšího si nežádejte, jen zůstat v tomto stavu, abyste pokračovali pomocí anulace ega. To už znamená, že se nacházím ve stavu Ibur.

Nestarám se, co z toho budu mít. Jediná věc, kterou chci, a co je pro mě důležité, je co nejpevněji se držet, jak je to jen možné – to je ono, to je nejnižší bod anulování,  v tom nejmenším stavu. A protože chci vidět a cítit jiný duchovní fenomén, stále na sobě musím pracovat. Jinými slovy, musím anulovat své ego na nulu, a tomu se říká přilnout k vyššímu.

Pak se intenzivněji anuluji za tento bod a přilnu silněji, ačkoli se mé ego ozývá. Tak uteče devět měsíců těhotenství. Nejtěžší jsou první tři dny absorbce semena. Nejvíce problémů nastává v této fázi, jak v duchovním, tak fyzickém životě.

Dokonce i k problémům, kterými jsou potraty, a ke kterým dochází i v pokročilejších stádiích těhotenství, dochází kvůli různým selháním a defektům z prvních tří dnů absorpce semene.

[106431]

Z 1. části denní lekce kabaly 1/5/2013, Rabašovy spisy

Takže „pavučina“ existuje a je na člověku, do jaké míry ji cítí, do jaké míry je v ní, a do jaké míry chce, aby tyto síly byly fyzické či duchovní.

Můžeme říci, že se v této síti nacházíme ve „fixní“ poloze, bez ohledu na fyzické umístění. A rčení, že „ten, který změní své místo, změní své štěstí“ se vztahuje k duchovním „souřadnicím“. Pokud se přemístím z jedné země do druhé a vidím jiné lidi, jiné prostředí kolem sebe, neznamená to, že jsem nějakým způsobem změnil svou pozici v systému.

Jsem v tom samém bodě, v té samé síti, ale teď se to zkrátka jeví jinak. Dokonce i mé „štěstí“ se změnilo, myšleno síly, které na mně působí, to však neznamená, že jsem změnil svou lokaci v duchovní síti. Pouze projev, „oděvy“, scéna ve Stvořitelově divadle, kterou mě ovládá, se změnila. Režisér však je stejný, a hra je ta samá hra, a za novým souborem se nachází ty samé scény.

Otázka: Na co bych se měl zaměřit? Kde bych měl vykonat úsilí?

Odpověď: Stvořitel mi říká: “Dovedl jsem tě do bodu volby, nyní ji učiň.” Přivedl mě do skupiny, ale to je pouze místo volby, zatímco volba samotná je v mých rukou. Je to jako chodit k hlasovací urně, která už pro mě byla připravena, a volba je nyní má.

[106358]

Ze 3. části denní lekce kabaly 30/4/2013, “Vzájemná záruka”

Odpověď: Ano, do Egypta sestoupili už se záměrem kvůli dávání, jako praotcové.

Vstup do Egypta je nedobrovolný na každé duchovní úrovni, protože člověk napravuje pouze to, co je uvnitř něj. Takže prvně cítí problém; jeho objevení se říká být v Egyptě nebo probuzení se člověka v Egyptě. Vyhnanství značí, že všechna přání a myšlenky jsou egoistická, a on to cítí. Kdybyste dnes někomu řekli, že je egoista a nachází se v Egyptě, nikdo by to nepochopil.

Vnitřní pocit Egypta je pocit, že se nacházím ve vyhnanství. Jsem-li pouze egoista, vím to, a dokonce jsem pyšný na to, že profituji na účet druhých. Tomu se neříká Egypt. Egypt, coby vyhnanství, představuje mé toužení být osvobozen od přijímání pro sebe a vyrůst do vlastnosti dávání. Nejsem toho však schopen. Pocit vyhnanství se rodí z chybějícího vztahu mezi tím, co je žádáno a co je.

To je velmi vysoký stav a velmi komplikovaný. Pocit sebe v Egyptském vyhnanství není snadný; je to duchovní stupeň. Chce-li člověk duchovna dosáhnout, přichází do skupiny, učí se, spojuje se s přáteli, aby přešel od nenávisti k lásce. Oni se poté najednou cítí ve vyhnanství, protože nad nimi vládne jejich egoistické přání.

 [103661] 

Z KabTV “Kabalisté píší: Noc – Passover Seder” 3/4/13

Odpověď: Egyptské vyhnanství je původem všech vyhnanství. Všechna ostatní vyhnanství jakoby na něj byla navršena. Toto vyhnanství je to nejsložitější a nejzásadnější. Člověk roste nad svůj egoismus, a poprvé si uvědomuje, co je to duchovní svět a co znamená cítit vlastnost dávání namísto vlastnosti přijímání, se kterou se rodí a ve které existuje.

Svět vnímáme prostřednictvím smyslů, které se neustále chtějí těšit a mít ze všeho prospěch. Revoluce ve smyslových orgánech – když začnu „opouštět sebe“, abych se ztotožnil se světem, dával druhým, abych se cítil vně svého těla tak, že tam mé srdce zůstane – tomu se říká vyjití z Egypta. Ke všem ostatním vyhnanstvím už vně mě došlo.

[103664]  Z KabTV “Kabalisté píší: „Noc – Passover Seder” 3/4/13

Jsme ve světě Ein Sof (Nekonečna). Avšak ve světě Ein Sof  se nachází velmi malé Světlo: Nefesh de Nefesh, které stvořilo stvoření jako “něco z ničeho,” coby malé zrnko touhy přijímat. To je první fáze, „kořenová fáze“ světa Ein Sof. Proč je tedy nazývána nekonečnou?

Je to proto, že není ničeho, než jiskřičky Světla a nepatrné částečky hmoty. Vše ostatní je velikost Světla v pocitech částečky stvoření, způsobené ohromným respektem vůči Světlu, které jej stvořilo, a které se o něj stará. Z uvědomění si velikosti pramení pocit světa Ein Sof.

Pak se tato částečka začne rozvíjet a postupně je nezávislejší, a v jejích pocitech se zrodí celé světy. Prve k tomu dojde instinktivně, pod vlivem Světla. Eventuelně však jeho vývoj dosáhne bodu, ve kterém se nacházíme nyní. Pokud nyní, z tohoto stavu, se pozvedáme zpět s využitím všech příprav, které pro nás byly vykonány, dosáhneme skutečného poznání Světla.

Skutečným jej však můžeme nazvat pouze podmíněně, neboť ve vztahu ke stvoření je nemožné dosáhnout skutečné podstaty a výšky Stvořitele . Když se však znovu pozvedneme, objevíme Světlo NRNHJ, a míru, do které nám Stvořitel dovolí Ho dosáhnout, se nazývá „přilnutím.” Do té míry, podle Jeho vůle, musíme být jako On.

Je řečeno, “On pozvedne chudé z prachu” (Žalmy 113). My si však nežádáme,  aby nás byl z prachu pozvednul, abychom byli bohatí, ale spíše se chceme pozvednout jen proto, abychom Stvořitele respektovali a velebili. To je jediný důvod, proč Ho žádáme, aby nás pozvedl z prachu: abychom dosáhli Jeho velikosti a ne abychom zlepšili naši vlastní situaci.

Tento vzestup slouží k tomu, abychom pochopili, kdo nás stvořil, a kdo se o nás staral. Hmota jako taková, může zůstat v absolutní chudobě, protože pro nás je důležité se spojit s vyšším Světlem, atributem dávání, ne pro svůj vlastní prospěch, ale abychom Stvořiteli přinášeli radost. To je naše jediná naděje. Tak přesně zasáhneme obraz, představu, která je ve světě Ein Sof: částečku hmoty vedle jiskry Světla, a vše ostatní je nekonečná velikost Stvořitele.

[102097]
Z přípravy na denní lekci kabaly 7/3/2013

Štěstí je pocit naplnění touhy. To je možné pouze, je-li touha, hlad, vášeň, a když je naplněno a uvědoměno. Jakmile je ale touha naplněna a uvědoměna, pocit štěstí se postupně vytrácí. Čili, pro štěstí je zapotřebí dvou konstant: a) touhy, b) naplnění.

Aby naplnění neanulovalo touhu, musí být oddělené, musí se nalézat ve dvou objektech. Například matka a dítě; matka se dokáže do nekonečna těšit ze svého dítěte, neboť naplňuje objekt mimo sebe.

Pokud vytvoříme spojení nad naším vzájemným odmítáním, budeme schopni naplňovat se navzájem a těšit se neomezeně ze svých činů. Je to čistě psychologický problém, kterým je pochopení, že cíl stvoření je v potěšení, a že prostředky k dosažení věčného a nekonečného potěšení leží v „miluj bližního svého jako sebe sama.“ Tento stav je nazýván vyšším světem. Když jej cítíme, pocit našeho dočasného světa – který je cítit pouze v nás – zmizí.
[102039]

Všechno co se odehrává, je pro naše blaho. Všechna skrytí, soudy, probouzející se problémy nám ukazují právě ta místa, ve kterých musíme v této době vyvíjet úsilí pro vlastní postup. Proto je především nutné nalézt správný pohled na celou realitu.

Moje drahé studentky, pomocnice, nejodevzdanější a nádherná části světového duchovního přání! 

Srdečně gratuluji ke svátku žen. Celá naše budoucnost je ve vašich rukách a srdcích – a proto jsem si jist v její rychlé nápravě! Hodně štěstí v pozemském a duchovním. Rav