Category Archives: Cesta

Nikdy nepouštějte světlo

Co je člověk? Je to hora egoismu a nenávisti ke každému. Avšak když je tato hora nenávisti (hora Sinaj) ovliňována Světlem, pozvedne se člověk na vrchol hory.

Je to přesně díky tomu, že má egoismus, že má člověk něco, nad co se pozvednout. Později, jak pokračuje v tom, že je ovlivňován Světlem se jeho egoismus stane vhodným pro přijímání potěšení, aby byl používán kvůli odevzdání.

Vše je činěno Světlem. Můžete být nejspravedlivější ze všech lidí a mohli jste vystoupit do velmi vysokého duchovního stupně, ale pokud vás Světlo přestane ovlivňovat, okamžitě padnete do svého prvotního egoismu. Není jiná alternativa: jsme buď ovládáni naší egoistickou přirozenností, nebo Světlem.

To nikdy neskončí: nehledě na to, jakým duchovním stavem procházíte, musíte se vždy držet Světla, aby vás ovlivňovalo. Nikdy jej nepouštějte, protože v okamžiku, kdy to uděláte, padnete.

Duchovno je radost

Pokud člověk není plný radosti, pak není v duchovním stavu. Pokud chcete v duchovnu pokračovat do dalšího stavu, musíte dokončit svůj současný stav.  To znamená, že musíte dosáhnout radosti v přítomnosti a souhlasit s ní, jako byste ji pečetili. Pak vystoupíte na další, vyšší úroveň.

Pokud nedosáhnete radosti v současném stavu, nikdy jej nedokončíte, a můžete dokonce i klesnout níže. Dokonce i když jste se už začali probouzet a cítit duchovní stav, pokud v něm nedosáhnete pocitu radosti, budete vrženi nazpátek dolů do místa, kde jste necítili žádné duchovno.

Znakem, že jste dokončili svůj současný stav je pocit prázdnoty ve vašich egoistických touhách a pocit, že chcete být nad nimi, ve stavu většího věnování. A pokud jste radostní, znamená to, že již toužíte po věnování – po další úrovni. Jste připraveni přijmout další touhu.

Nezáleží na tom, co se vám na cestě nápravy děje – vzestupu či sestupy. Vždy byste měli být šťastní, jako malé dítě, které se něco snaží udělat nehledě na to, zda v tom uspěje nebo ne. Nejdůležitější věc je úsilí, které vyvíjí. To je to, co mu umožňuje růst.