Nacházíme se ve světě Nekonečna, plném Světla, které vyplňuje celé stvoření. My však tento svět vnímáme jako prázdný, nedávající nám nic než malou jiskru života – jen tolik, abychom vůbec existovali. Proto si tohoto světa nevážíme. Jeho naplnění je skryté, ale na nás je, abychom ho odhalili.

Skrytí i odhalení závisí jen na nás samotných – na nikom jiném. Stačí se jen přesvědčit, že už teď existuji ve světě Nekonečna, v oceánu nekonečného Světla, bezmezném naplnění, a že mi nic nechybí. Jediné, co k tomu chybí, je můj správný postoj. Pokud se k tomuto světu takto postavím, objevím, že všechno už v něm je.

To znamená, že se pozvedám k víře nad rozumem, a to díky pocitu radosti, spojení a vzájemné podpory. Tak odhalujeme svět absolutního dobra a vidíme, že se ve skutečnosti nic nezměnilo – vyjma našeho vnímání.

Dříve jsem viděl celý svět v temných barvách, protože jsem soudil podle svých vlastních nedostatků. Když ale napravím svůj vztah ke světu, povznesu se k víře nad rozumem a chci vidět svět jako dobrý, naplněný Vyšším světlem a Stvořitelem, uvidím, že přesně takový skutečně je.

A to není psychologie ani sebeklam, ale pravá realita. Stačí, když se pozvednu z úrovně Malchut na úroveň Biny, abych svět uviděl ve vlastnosti dávání – nikoli přijímání.

Pak bude svět dobrý a já uvidím, že je v něm všechno v pořádku, že neexistuje žádné zlo. Každý soudí jen podle stupně své nenapravenosti: pokud je ve mně zlo, vidím ho i kolem sebe. Když se napravím, pak uvidím svět napravený. Všechno záleží jen na mém vnitřním pohledu.

A nejsprávnějším postojem je být v radosti. Proto je psáno: „Služte Stvořiteli v radosti.“ Pokud se budeme ke Stvořiteli a ke světu, který stvořil vztahovat s radostí a vděčností, aniž bychom Ho obviňovali, pak pocítíme, že svět je opravdu dobrý. To znamená, že se chceme pozvednout z úrovně Malchut (přijímání) na úroveň Biny (víry, dávání) – k víře nad rozumem.

Stvořitel se ke mně chová dobře – jen mi připadá, že přijímám rány, protože místo ve vlastnosti víry (v odevzdávání) setrvávám ve vlastnosti přijímání. Tím kazím to, co od Něho přichází. Proto musím vynaložit veškeré úsilí, abych odhalil dobrotu Stvořitele. Ve světě nemůže být žádné zlo, pokud neexistuje jiná síla než Stvořitel – Dobrý a Konající dobro.

Pokud se mi ale zdá, že ve světě je zlo, je to proto, že já sám jsem uvnitř nenapravený. Není co napravovat – kromě mého postoje k realitě. A tehdy uvidím, že žádné zlo neexistuje – je jen dobro.

Z lekce pro ženy

Originální článek zde.

[#273226]

Filed under: Egoismus, Odevzdání, Víra nad rozumem | Add Comment →