Víra nad rozumem je téma, ke kterému se musíme neustále vracet. Z tohoto hlediska zažijeme vzestupy i pády – veškerá naše práce se právě soustředí kolem nich.Víra nad rozumem znamená, že odevzdávání se stává vyšším než přijímání, což znamená, že člověk vstupuje do stavu, ve kterém získává schopnost odevzdávat.

Samozřejmě, že se znovu zvedá a padá, ale už začíná dobývat toto území, „pole požehnané Stvořitelem“, kde se nachází v porozumění, uvědomění a v touze dosáhnout víry.

Pokud si neověřuji, co jsem obdržel, pak se to nazývá víra níže rozumu. Vždyť jsem nezískal žádné poznání, nespočítal jsem si, co jsem obdržel, ale jednoduše jsem to vzal na vědomí. Ukazuje se, že moje víra je ještě nižší než poznání – neexistuje žádné poznání, pouze slepá víra. Na rozdíl od náboženství se toto z duchovního hlediska nepovažuje za víru.

Abych získal víru nad rozumem, musím mít nejprve svůj vlastní názor a vědět, co se podle něj děje. Vím, že v obálce není tisíc dolarů, ale 999, nebo dokonce jen jeden, ale přijímám to jako tisíc. Tento rozdíl určuje mou duchovní úroveň. Potřebuji tyto dva jasné body: poznání a víru, Malchut a Binu.

Víra nad rozumem znamená, že 999 dolarů přijímám celým svým srdcem jako tisíc. Je ale jasné, že takto se v obchodě chovat nemáme. Nemluvíme o tomto světě, ale pouze o duchovním. V duchovním prostoru musíme jednat ve víře nad rozumem, neboť tam budujeme stále hlubší a hlubší vztah se Stvořitelem nad naším rozumem. Duchovní svět není založen na síle poznání, ale na síle víry.

Postupuji na základě toho, co říká kabalista, protože se nechci spoléhat na názory svého egoismu. V míře, v jaké se anuluji vůči vyššímu, získávám sílu víry a ta mi pomáhá postupovat s myslí a srdcem vyššího.

V hmotném světě to nefunguje, protože zde existuje pouze jedna úroveň. Ale v duchovním prostoru existují dvě úrovně: já a vyšší (ACHAP vyššího) a já se řídím názorem ACHAP vyššího. Integruji se do názoru vyššího a protože se ho držím, mohu s ním stoupat. A to jen proto, že jsem přijal jeho názor, který se stal mou vírou.

Toto je rozdíl mezi nižší a vyšší úrovní. Ve vnímání (v Kelim) vyššího je to tisíc, ale v mém vnímání (v Kelim nižšího) je to 999. Chápu, cítím, vím, že mi chybí jeden dolar a že mám v kapse jen 999 dolarů, ne tisíc. Ale v Kelim vyššího mám tisíc – tento prázdný prostor zaplňuji silou vyššího a díky ní se cítím úplný.

O víře nad rozumem se říká: „Mají oči, ale nevidí, mají uši, ale neslyší.“ Mám oči, uši, srdce, mysl – jsem inteligentní člověk a rozumím a cítím všechno na své úrovni, „soudím pouze podle toho, co vidí mé oči“, držím nohy pevně na zemi.

Otázkou ale je, jak se mohu povznést nad sebe, na vyšší úroveň a jakými prostředky? Kde je tento výtah, tento nástroj, kterým mohu vyměnit své pocity a rozum za pocity a rozum vyšší úrovně, abych se mohl povznést ze stavu „Já“ do „Já+1“? Abych to dokázal, musím kráčet ve víře nad rozumem.

Shora se mi neustále otevírá prázdný prostor a já ho musím naplnit vírou. A když ho naplním vírou, cítím, jak se pro mě naplňuje poznáním. A pak se znovu otevírá tma, prázdný prostor, který je třeba naplnit vírou.

A s touto silou víry se pozvedám na další úroveň, která se opět stane poznáním. A tak rosteme: zárodek-výživa-růst (Ibur-Jenika-Mochin), pokaždé stoupáme a vnímáme temnotu a prázdnotu, která se nám odhaluje jako součást vyšší, následující úrovně nad námi.

Z lekce na téma „Víra nad rozumem“

Originální článek zde.

[#256840]

Filed under: Víra nad rozumem | Add Comment →