Otázka: Říkáme, že nejprve se obracíme k Stvořiteli, a teprve potom pracujeme s přáteli, abychom Ho odhalili. Zatímco v práci podle metodiky je to naopak: nejdříve dodržovat přikázání o vztahu k bližnímu, a až potom ke Stvořiteli.

Odpověď: Konečný čin je v počátečním záměru. Musíš neustále držet v mysli konečný cíl, a všechno, co děláš mezitím, jsou jen prostředky. Pokud tedy nemyslíš na konečný cíl, mohou být mezikroky nasměrovány opačně a přinést opačný výsledek.

O tom píše Ba‘al HaSulam, když zmiňuje komunismus, kibucy – všechny ty věci, které se lidstvo pokoušelo vytvořit pro své dobro, využívajíc pravidlo „miluj bližního svého jako sebe samého“, Desatero přikázání apod. Výsledkem však bylo jen zlo a zkáza. Důvodem bylo, že konečný cíl nebyl přesně tím, pro který byla tato přikázání ustanovena, a vůbec – pro který bylo stvořeno celé stvoření.

Pokud cokoli nad úrovní neživé, rostlinné a živočišné nepoužíváš za účelem dosažení spojení se Stvořitelem, pak i tím nejmenším činem ničíš okolní realitu.

A čím větší a významnější ten čin je, tím větším zlem se pro tebe stává. Vždyť celé stvoření bylo stvořeno jen proto, abys spojil svou svobodnou volbu s tím místem, kde se nazýváš Člověkem – a tím by se celá realita znovu spojila se Stvořitelem.

Z lekce k článku „Vzájemná záruka“

Originální článek zde.

[#344653]

Filed under: Stvořitel, Záměr | Add Comment →