Vědci říkají: „Když se nudíme, přechází mozek do režimu, kdy dokáže propojit události nebo myšlenky, které by se jinak nespojily, pokud bychom se nenudili. A to podporuje kreativitu.“

„Kdyby Newton nebyl zavřený kvůli moru, kdyby se tolik nenudil, pravděpodobně by neměl čas pozorovat pád jablka a vytvořit svůj univerzální zákon gravitace. Einstein z nudy propojil pojmy čas a prostor.“ A tak dále.

Otázka: Takže, když se nudíme, sníme. Jako bychom byli odříznuti od reálného racionálního světa, a to nám umožňuje spojit věci, které se zdály být nespojitelné. Co si o tomto paradoxu myslíte?

Odpověď: Nuda je užitečná, o tom nepochybuji. Svět je vůbec řízen línými lidmi.

Líní lidé hýbou světem. Protože nemají nic na práci, nic je netíží. Není na ně vyvíjen žádný tlak, a pokud ano, je to málo platné. Proto se jim velmi daří přicházet s takovými nápady, a obecně kvůli nudě si dělají všechno tak, jak chtějí.

Otázka: Takže lepší budoucnost budujeme vlastně kvůli nudě? 

Odpověď: Ano, protože ji budujeme nikoliv pro své sobecké potřeby, ale opravdu z nudy.

Kdybychom takhle dělali všechno, dokážeš si představit, co by se stalo? Nikdy bychom nevynalezli různé bomby, všechny věci, které nám škodí. Protože z nudy bychom dělali něco, co je snadné, co pomáhá lidstvu.

A myslíte, že by bylo dost jídla pro lidstvo?

Odpověď: Samozřejmě!

Otázka: Takže si v podstatě myslíte, že by líný člověk mohl vynalézt takové výrobní prostředky, aby se všichni měli dobře?

Odpověď: Leží na peci a vše je v pořádku.

Otázka: Víte, kolik lidí by s vámi nesouhlasilo?

Odpověď: Nesouhlasili by s tím, protože se vžili do takového fyzického světa, kde vše závisí na pevných, sobeckých vzájemných vazbách. Kde je vše postaveno ne na vzájemné pomoci, ale na vzájemném překážení. A tyto třenice, nemožnosti a nedorozumění vytvářejí ve vzájemných vztazích takové překážky, že k jejich překonání je třeba 99 % našeho úsilí. A to nemá žádný smysl.

Otázka: Právě proto je tu námaha a tvrdá práce?

Odpověď: Samozřejmě. Proto je v Tóře kletba: „V potu tváře budeš jísti chléb svůj“. Proč tomu tak je? Protože skrze své sobectví se budeš muset prodírat.

A kdybys nevzbudil tuto sílu – bylo řečeno prvnímu člověku, žil by v ráji.

Takže novou generaci velmi vítám, protože je to opravdu generace lenochů. Nic nechtějí! Opravdu nic! „Dej mi kousek pizzy, sklenici coly a můj telefon.“ To je vše. Kolik člověk potřebuje? Vidíte, jak je to snadné? A všechno ostatní je uvnitř, v něm.

Otázka: A je v něm celý svět? A to je opravdu věc, která si zaslouží úctu?

Odpověď: Je to svět, který je postaven na spojeních. Samozřejmě na povrchních spojeních. Přesto jim bude dána příležitost, být spojeni na vyšších úrovních. Jsem si jistý, že to tak bude.

Z televizního programu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“

Originální článek zde.

[#284144]

Filed under: Spojení, Společnost, Tóra | Add Comment →