Vidíme, nakolik přírodní pohromy mohou zhoršit náš život ve formě „dominového efektu“.

Příroda má v zásobě velmi mnoho takových „překvapení“. Přitom to není vynalézavost Stvořitele, jen svým opožďováním ve vývoji vyvoláváme síly, které na nás působí negativně.

Musíme pochopit, že je třeba trochu přehodnotit naši filozofii života: k čemu nás taková utrpení vedou, co v nás vyvolávají. Nesmíme to zapomínat. Přírodní katastrofy přece vypovídají o tom, jak maličký je člověk, jak nicotný je náš život, že všichni žijeme na tenké kůrce zemského povrchu, zatímco uvnitř plápolá obrovská vnitřní sopka, a venku je jen řídká atmosféra, za kterou je kosmický chlad.

Kde jsme a v čem žijeme?

Zamysleme se na chvíli nad tím, zda existuje východisko. Problém lidstva je v tom, že nevidí východisko, a proto na to zapomíná. Proto musíme co nejefektivněji šířit vědu kabalu, která říká, že vše, co se s námi děje, vychází z určitého zdroje s konkrétním cílem. Všechny činy jsou účelové, přírodou předem vypočítané a nutící nás jednat.

Celá příroda představuje jediný uzavřený organismus, který nás žene k dokonalosti, a my si to musíme uvědomit. Máme možnost dosáhnout této dokonalosti, této harmonie s celou přírodou. Když lidstvo obdrží informaci, že vše, co se děje, je předem přírodou zamýšleno jen proto, aby nás posunulo vpřed, a že máme možnost to udělat správně a rozumně, pak na to lidstvo nebude zapomínat a bude mít druhou alternativu. Jinak žádnou alternativu nemá.

V současném stavu lidstvo spoléhá na Boha, na nějaké nadpřirozené síly: „Ať se děje cokoli, dokud to jde, budu se bavit.“ Budeme se bavit a pít, a po nás – třeba potopa. Když není jiné východisko, tak alespoň pro dnešek zapomenout a nemyslet na to, co bude zítra.

Když však člověku řekneš, že zítra bude špatně, ale je možné něco udělat, aby bylo dobře, přitom se on sám nemusí ničeho vzdát, naopak, nesmí se uzavírat, neměl by se obelhávat: „Podívej se, jak společně můžeme udělat toto všechno krásné, dobré, veselé,“ – pak se pro lidstvo objeví nová alternativa, a ono už nebude tuto možnost odmítat.

Vše závisí na šíření kabaly, pouze v tom je problém. Musíme ji co nejrychleji a co nejefektivněji šířit. V podstatě se ukazuje, že za to, co se děje, nejsou vinni lidé, ale my – ti, kteří mají a znají tuto metodiku.

Z rozhovoru „Zazvonil mi telefon. Všelék“.

Originální článek zde.
[#339892]

Filed under: Společnost | Add Comment →