Otázka: Zajímavé je, že v Japonsku místo „miluji tě“ někdy říkají: „Ty jsi moje ticho.“

Odpověď: Krásné.

Otázka: Jak byste to okomentoval?

Odpověď: Je vidět, že si váží ticha a proto to říkají.

Otázka: Vy si také vážíte ticha?

Odpověď: Ano!

Poznámka: Jen tak sedět, mlčet a nic víc.

Odpověď: Já mohu být v tichu věčnost.

Otázka: Je mnoho komentářů u vašich klipů o tom, že je lepší mlčet. Mlčení je zlato, jak se říká. A lidé se stále ptají: „Kdy mlčet, kdy mluvit?“

Odpověď: Vždy mlčet!

Otázka: Ale domluvit se na tom, že budeme mlčet?

Odpověď: Ani se nemusíte domlouvat, stačí tak reagovat.

Poznámka: A tak se to přenese dál – ty začneš, a pak…

Odpověď: Ano, a všichni to pomalu, postupně pochopí.

Otázka: A přijde ten stav, že je dobré mlčet?

Odpověď: Ano. Osobně si myslím, že ticho je vlastně velmi hlasité, je plné obrovského množství informací.

Poznámka: A proto není třeba zbytečných informací.

Odpověď: Není třeba zbytečných pohybů, slov.

Poznámka: A to, že vypouštíme i dobrá slova…

Odpověď: To všechno je prázdné.

Otázka: Například když říkáme „Miluji tě?“

Odpověď: To říkáme jen proto, že to žena chce slyšet.

Otázka: Lze totéž říct mlčky?

Odpověď: Já bych nic neříkal, ale pokud je to potřeba, tak to řekneš.

Otázka: „Milujeme ušima,“ říká se. Je to správné, co si myslíte?

Odpověď: Samozřejmě.

Otázka: Takže to ženě říct musíme?

Odpověď: Ano.

Z televizního pořadu „Novinky s Michaelem Laitmanem“, 1. 4. 2024.

Originální článek zde.
[#328244]

Filed under: Duchovno | Add Comment →