Zvláštní síla skrytí – zapomnětlivost
Otázka: Proč se i přes spoustu společně vykonané práce chceme oddělit od ostatních a vyniknout: „To je moje práce! Můj podíl! To já jsem důležitý a významný! Já…!“ Tohle je přece opakem jednání, které nám umožňuje proniknout do duchovního světa?
Odpověď: Vlastně nemáme na čem jiném pracovat než na překonávání zapomnětlivosti. Sjednocení přátel vytváří kli. Žádné jiné jednání nás nemůže přivést k cíli, a na to my zapomínáme. Kdo není ve skupině, která pracuje na této myšlence, nemá žádnou naději a není mu pomoci: stráví tu dalších třicet let a bude se pyšnit tím, že patří k veteránům, ale kromě těch let nemá nic.
A jak tedy pracovat se zapomnětlivostí? Na každého přilep lísteček se slovy: „Myslíš na mě?“ Připomínej přátelům, aby o sebe navzájem pečovali.
Tenhle útok je duchovní záležitost: začneme-li tak uvažovat všichni, bude se mezi námi šířit duch vzájemné péče a my v tom ovzduší nabitém duchovní elektřinou skutečně uspějeme.
Rabaš na mnoha místech píše, že zapomnětlivost je jméno anděla. Jako zvláštní síla skrytí, utajení a ničení nám pomáhá odhalovat a shromažďovat stále nové, rozmanité stavy. Až se všechny ty stavy propojí v jeden završený celek, sjednotí se v jedno i všechny činy, při nichž jsme kvůli zapomnětlivosti zdánlivě ztráceli spojení s přáteli, s touto myšlenkou i se Stvořitelem. Jiné cesty není.
Z lekce ke svátku Sukot, 26. 9. 2026
Rav Laitman na Twitteru




Nastavení komentářů | Share Feedback | Ask a question