Když svůj život začínáme vnímat jako nekonečný běh v kruhu, toužíme po jediném – vymanit se z něj. Bývá však mnohdy nejasné, jak to uskutečnit, a tak raději necháváme všechno při starém. Dnešní stav je ovšem takový, že zkrátka už musíme začít něco dělat, jinak se mocní tohoto světa začnou rozhodovat, jak naložit s devadesáti procenty plebsu, který nikdo nepotřebuje.

Krize globálních rozměrů vedla k tomu, že miliony lidí na celém světě přišly o práci. To by před jedním nebo dvěma sty lety byla skutečná tragédie. Když tehdy člověk nepracoval, neměl ani co jíst.  Ve vyspělých zemích dneška však není nutné pracovat jen pro živobytí. Levných potravin je dostatek, hladem nikdo nemusí zemřít.  Podobné je to s oblečením: dřívější člověk si bez peněz neměl co obléknout, ale dnes má svět tolik oblečení, a dostatečně levného, že v tom problém není. Dokonce na dobročinných bazarech je možné ho získat i zdarma.  Jinými slovy, dnes není třeba kvůli přežití pracovat v potu tváře.

Moderní technologie zpochybnily nebo přímo učinily zbytečnou práci mnoha profesí. Roboti a automatizovaná výroba člověka nahradili a učinili ho jednoduše nepotřebným. Co dělat se zbytečnými? Z osmimiliardové populace by stačilo pět set miliónů lidí, aby všem zajistili všechno potřebné. Co ti ostatní? Co budou dělat? Z čistě racionálního hlediska jako by jejich existence postrádala smysl.

Jaká bude naše budoucnost?

Nabízí se několik možností, jedna z nich je fašistická: zopakovat katastrofu a v plynových komorách „očistit“ zemi od několika miliard lidí. Proč s nimi počítat, když nejsou zapotřebí. Jiní tvrdí, že takhle ne, že to je nelidské. Navrhují počet obyvatel snížit s pomocí drog a léků: dlouhodobé užívání nevratně podlomí jejich zdraví…  Anebo jinak? Po celém světě rozpoutat války, kde potřebný počet nepotřebných lidí zahyne. Anebo prosadit ideologii, podle níž se člověk nemusí vázat manželstvím ani mít potomky. Určitou pomoc v tom mohou poskytnout stejnopohlavní manželství.

Hlavně snížit počet obyvatel, o které nikdo nestojí.  Miliardy „nadbytečných“ totiž nebude čím zaměstnat. Bez jakéhokoliv uplatnění se nakonec stanou velkou hrozbou pro vládnoucí vrstvu. Obrovský problém a není možné vyřešit jej dřívějšími způsoby. Globalizovaný svět nás nutí vytvořit zcela nové paradigma. To předchozí bylo diktováno naším egoismem a přivedlo nás sem: moje je moje a tvoje je tvoje.

Bez plebsu i elit

V současnosti nás příroda zavazuje k dosažení takového stavu, kdy na světě nebudou plebejci ani elity. Nebudou tu lidé z hlediska kapitalismu „nadbyteční“. Společenské vztahy budou založeny na principech skutečné rovnosti. Pouze taková forma uspořádání současného světa může zaručit přežití lidstva do té doby, než mezi sebou odhalíme novou formu života.  A bylo by to vůbec možné? V dějinách lidstva bylo prolito tolik krve, a přece ve společnosti rovnost nikdy nebyla a dodnes není!

Jsem přesvědčen, že rovnosti lze dosáhnout. Od základu však musíme změnit svůj vztah k druhým lidem. Dříve se posuzovalo z hlediska vlastního prospěchu: od koho mi kynul zisk, byl za významného, ostatní zůstali na nejnižších příčkách mého hodnotového žebříčku.

Již v samém počátku bylo ukotveno nerovné postavení lidí, a proto všechny pokusy tento stav změnit byly odsouzeny k neúspěchu. Jedno ego se stavělo proti druhému a vítězilo silnější. Poražený zůstával nespokojený a jenom čekal na příležitost povznést se nad vítěze.  Svůj egoismus však můžeme začít používat opačným způsobem: přestaňme se povyšovat nad druhé a povznesme se nad svoji sebelásku. Tím dosáhneme rovnováhy s ostatními a dřívější nerovnost přirozeně zmizí. Ve svém úsilí si budou všichni rovni.

Láska zakryje všechna provinění

Neměli bychom si myslet, že to patří do oblasti sci-fi. Ba‘al HaSulam píše ve svém článku Mír ve světě:  „Veškerý rozpor mezi přijímáním pro sebe a odevzdáváním bližnímu není ničím jiným než pouhou psychologií.“  Uspokojení mi potom nebude přinášet to, že jsem se povznesl nad ostatní, ale vědomí, že se s nimi stále pevněji spojuji.  Jak poroste můj egoismus, stejně poroste moje uspokojení, že jsem se nad něj povznesl. Mezi námi lidmi nakonec vznikne skutečná bratrská láska.

V kabalistických knihách se říká přímo: „Láska zakryje všechna provinění.“  Tehdy zmizí veškeré rozdělování na elity a plebejce – povzneseme se na zcela jinou úroveň existence.

Originální článek zde.

 

Filed under: Láska, Náprava | Add Comment →