Otázka: Proč není tak jasně a kategoricky řečeno, že celou naší povinností jako stvoření je dosáhnout úplného spojení ve smyslu „Miluj svého bližního jako sebe sama“?

Odpověď: Ve všech kabalistických knihách se píše buď o šíření světů, Parcufim a Sefirot shora dolů, nebo o osobní nápravě člověka zdola nahoru, kdy člověk musí začít nenávidět své přání přijímat, směřovat k odevzdávání, dospět k pochopení, že sám není schopen dosáhnout vlastnosti odevzdávání. Potom se obrátit ke Stvořiteli, aby mu pomohl pozvednout se nad touhu přijímat a dosáhnout odevzdávání, aby mohl odevzdávat Jemu a v tom najít celý smysl svého života, své poslání a své potěšení.

To vše je popsáno velmi podrobně, jen není přesně uvedeno, že tato náprava se uskutečňuje prostřednictvím spojení ve skupině, skupinové práce, odevzdáváním bližnímu, pocitu, že máš podporu, a vzájemného ručení.

V Tóře jsou na to pouze jednotlivé náznaky: „Miluj svého bližního jako sebe sama.“ Ale jak to souvisí s láskou ke Stvořiteli? „Nedělej druhému to, co nenávidíš ty.“ Proč se nacházíme v tak obrovském světě, místo toho, abych cítil, že jsem přímo spojen se Stvořitelem? Proč potřebuji celý tento svět?

To vše není v knihách objasněno, tedy není objasněna souvislost mezi prací člověka ve vztahu ke Stvořiteli a prací člověka ve skupině.Je napsáno: „Od lásky k bližnímu, k lásce k Stvořiteli“, ale není to popsáno jasně a kategoricky, tak, aby všichni, náboženští i světští lidé, pochopili, že problém spočívá právě v principu „Miluj svého bližního“.

Nyní stojíme před řešením právě tohoto problému, k němuž nás tlačí celosvětová krize. Je to společenská krize, nikoli ekonomická – krize způsobená tím, že všichni žijeme v egoistické společnosti, která sama sebe požírá. A jejím řešením je pouze to, když pochopíme, že jsme povinni dospět ke sjednocení. Ale sjednocení nedokážeme dosáhnout, pokud neodhalíme, že existuje pouze jedna síla, která nám v tom může pomoci.

Nacházíme se zde mezi životem a smrtí. Budeme potřebovat Stvořitele, abychom se zachránili před smrtí. Právě tímto způsobem se nám odhaluje.

Proto je naše doba skutečně dobou příchodu Mesiáše, tedy odhalení Stvořitele stvořením, abychom se jednak zachránili před smrtí, ale především, abychom ve skutečnosti dosáhli světa plného dobra a blahobytu, který je zcela založen na odevzdávání shora, v odhalení Stvořitele jedinému stvoření, v němž se všichni spojí dohromady, a tehdy se jim Stvořitel odhalí. Proto je důležitá právě tato souvislost mezi současným stavem světa a naléhavou nutností odhalit Stvořitele ve spojení mezi námi.

A přestože v kabalistických pramenech o tom není napsáno dostatečně jasně a nacházíme tam pouze jednotlivé výroky, které na to poukazují, musíme psát články a vysvětlující materiály a popsat technologii přechodu od „já“ ke skupině, od skupiny ke světu a od světa k duchovnímu – ke Stvořiteli, k síle odevzdávání, která všechno spojí a naplní celou realitu, všechna stvoření, celou tu obrovskou touhu.

Originální článek

[#92184]

 

 

Filed under: Kabalistické zdroje, Láska, Modlitba | Add Comment →