Otázka: O čem je třeba neustále přemýšlet a o co prosit?

Odpověď: Po všech úvahách člověk vidí, že jediný Chisaron, o který má smysl se starat, je touha uvědomit si velikost Stvořitele. Pouze pochopení Jeho důležitosti, pocítění Stvořitele, uvědomění si Jeho přítomnosti – ať už je jakákoli – a dojem z Něho mě dokáže změnit.

Nyní jsem otrokem své touhy přijímat, ale stanu se otrokem Jeho touhy dávat a těšit. Člověk musí pracovat právě na tomto Chisaronu, to znamená usilovat o touhu, aby shora přišlo Světlo a změnilo ho.

Celkově vzato musí nejprve přijít uvědomění, že se chci změnit v té míře, v jaké jsem schopen si to přát, a kvůli tomu se obracím ke Stvořiteli, aby mě změnil.

Proč se musím obracet ke Stvořiteli? Nestačí snad, že se chci změnit, a On už to sám udělá? Změna není mým skutečným cílem. Cíl spočívá v tom, že tím, že se na Něho obracím s prosbou, se k Němu přimykám. A změna je také určitým prostředkem.

Vychází z toho, že neustále pracujeme na stejném Chisaronu: jak se s Ním silněji spojit, přilnout k Němu a být Mu blíže. To mi dává sílu k tomu, abych s Ním splynul, i potřebu to udělat. Skutečně všechno přichází z jednoho Zdroje.

Z lekce podle článku Rabaše, 24. 8. 2026

Originální článek zde.

[#360781]

 

Filed under: Stvořitel | Add Comment →