„Přišel čas balit kufry?“, to je myšlenka, která donutila už mnoho lidí opustit domov a začít život na jiném místě. Jedni šli za lákavou představou, jiné hnala nouze a další prchali před válkami a pronásledováním. Nezměrné masy lidí se daly do pohybu. Počet mezinárodních migrantů v roce 2025 dosáhl počtu 304 milionů. To je o 130 milionů více, než v roce 2000. Svět se stal globální vesnicí a tento jev se na některých místech stává alarmujícím. Kam to povede? Podívejme se na to.

Brownův pohyb nebo cílené působení?

V nekonečném „brownovském pohybu“ mezinárodních migrantů je těžké rozpoznat systém. Hledáme vysvětlení politická, ekonomická, ideologická i konspirační, přitom skutečná příčina se skrývá v samotných základech lidské přirozenosti. Její působení se nám možná zdá někdy chaotické a nepředvídatelné, ale všechno je přesně určeno. Náhody neexistují.

Všechny náhody světa spadají pod obecný zákon Přírody, který nám ukládá vyjít z oddělení a roztříštěnosti a znovu spojit sebe sama i okolní svět v jedné harmonii. Spojit se vědomě, z vlastní vůle.

Kvůli tomu se lidstvo promíchává, aby naše vnější vazby jednou přešly ve vnitřní sjednocení. Tak postoupíme na nový, harmonický vývojový stupeň. Právě tohle od nás Příroda očekává.

Podaří se nám to? Ano, promícháváme se, ale k vymísení do nového, skutečně harmonického uspořádání máme daleko.

Navenek úspěšní, uvnitř odcizení

Dnes je lidstvo rozdělené na množství navzájem cizích a rozporných částí, které se stále víc ignorují, pohrdají sebou a nenávidí se navzájem. Někdy jsou tyto hádky až na krev, jindy se skrývají pod úsměvy a klamnými slogany, ale podstata zůstává stejná: navenek spolu, vnitřně cizí.

Za kulturními šablonami civilizace stojí pořád stejný egoismus na chvíli zkrocený, ale neporažený. A čímkoliv ho krmíme, pořád má málo.

Ve výsledku miliony migrantů z různých kultur ani nemohou skutečně zakořenit. Nesplynou se společností a stávají se vyvrheli, nádeníky z ciziny nebo rovnou nezaměstnanými. Vytvářejí vlastní uzavřené komunity, které se často stávají zónami bezpráví.

Na sudu střelného prachu globalismu

Celosvětové promíchávání lidí připomíná sud prachu: postavení různých kultur proti sobě pouze zesiluje napětí a samo o sobě nepřináší zásadní řešení společného problému.

Jak můžeme pomoci? Tato migrace musí být provázena řádným vzděláváním. Nelze prostě jen tak vstoupit do nového světa. Je nutné ho pochopit, přijmout a vstřebat. Naučit se v něm žít společně. Právě to je třeba pro další vzestup.

Vlny migrantů budou přibývat na síle, ale současná společnost na podobné otřesy není připravena. Lidé se ještě nenaučili být vstřícní, jednat správně a budovat dobré vztahy mezi sebou. Zatím nechápou, že otevřené hranice samy o sobě nejsou zárukou úspěchu.

Patriarcha se musí probudit.

A není divu. Vždyť ti, kteří mají nést odpovědnost za metodu dobrého sjednocení, stále „spí“. Židovský národ, patriarcha lidstva, který kdysi prohlásil za nejvyšší hodnotu jednotu a lásku k bližnímu, dnes raději přehlíží svou vlastní historii i dědictví.

Židé se za tisíciletí naučili tak jako nikdo jiný začleňovat do cizích společností a stavět tam svá hnízda. Nemají s tím problém, i když často vůbec netuší, odkud svůj dar získali. Proto, co je jim vloženo, zůstává ostatním nedostupné.

Kdyby si svět uvědomil roli Židů v dějinách, věděl by, co od nich má vlastně požadovat. Ať znovu prostudují zákony komunikace, integrace a vzájemného odevzdávání, ať je uplatní v praxi a ukážou celému světu, jak dosáhnout sjednocení.

Smyslem je, aby se Židé mezi sebou sjednotili a stali se příkladem pro celé lidstvo – vzorem společnosti, která dokáže spojit rozmanitost s jednotou. Právě taková společnost může nabídnout odpověď na složité výzvy jednadvacátého století. Teprve tehdy bude možné bez obav otevírat hranice mezi státy i lidská srdce a začít žít v souladu se zákonem Přírody jako jedna pevná lidská rodina.

Originální článek zde.

 

 

 

Filed under: Podobnost Stvořiteli, Společnost budoucnosti | Add Comment →