Otázka: My si jasně uvědomujeme, že všechny naše činy vykonáváme z „Lo Lišma“, a to nás vede k uvědomění vlastního zla. Měli bychom se přitom radovat, že vynakládáme úsilí v práci pro Stvořitele? (Pokračování textu…)
Otázka: V čem se liší kabalistické vysvětlení našeho světa a svátku Pesach od běžných výkladů?
Odpověď: Existuje několik úrovní vysvětlení existence, jejího stvoření, vývoje, cíle a úkolu člověka v ní. (Pokračování textu…)
Otázka: Co je skutečným chisaronem, který se rodí v zápasu mezi vyhnanstvím a vysvobozením a vede k opravdové modlitbě? (Pokračování textu…)
Otázka: Jak v praxi napravujeme kelim (nádoby) Egypťanů?
Každý z nás žije ve svém vlastním „Egyptě“ a zároveň se snažíme spojit s přáteli na lekcích. Jsou to jako dva různé světy. Jak tyto kelim napravit? (Pokračování textu…)
Pesach je symbolem osvobození z egoismu. Z nadvlády pozemské, materiální přirozenosti našeho vlastního „Faraona“. Jím jsme všichni zcela ovládáni. Kromě jediného bodu. Kromě malé jiskry v srdci spojující nás se Stvořitelem. (Pokračování textu…)
Duchovní kořeny působí i v materiálních větvích.Vše je určeno rozložením sil světla působícího do hmoty k naší podstatě, touze přijímat potěšení. Toto světlo působí se zvláštní pravidelností, příčinností a vnitřním řádem, vše ovládá z „hlavy“ světa Acilut. (Pokračování textu…)
Poznámka: V článku „Vždy je třeba rozlišovat mezi Tórou a prací“ Rabaš říká, že pokud v člověku vzniká touha prosit za sebe, není to dobré. Ale já to přece nemám pod kontrolou. (Pokračování textu…)
Otázka: V článku Rabaše „Co znamená v duchovní práci: Pokud spolkl maror, nesplnil povinnost“ je napsáno, že maror (hořkost) lze pocítit pouze při vzestupu. Jak to máme využít, pokud je to vůbec možné?
Odpověď: Faraon a Stvořitel – jsou již odhalení, přičemž jeden se nemůže odhalit bez druhého. Někdy se zdá, že se odhaluje sám Stvořitel, jindy se zdá, že se odhaluje sám Faraon – ale není to tak, protože každý z nich je pravým opakem druhého. (Pokračování textu…)
Otázka: Jak mám přesvědčit přátele, aby se posouvali vpřed?
Odpověď: Jednoduše jim uměle předávám svou radost a energii. Rozhlížím se a vidím, jak všichni sedíme sklesle, včetně mě. Tak například zapnu rádio, a to začne hrát, protože jemu je to jedno, rádio je neživá úroveň.
A přestože se přátelé nacházejí na živočišné úrovni, tato neživá úroveň je může uvést do pohybu. Vidíme, že to tak skutečně funguje.
Z lekce podle článku Rabaše, 19. 3. 2026
[#354369]
Pokud jsme pohrouženi do svého přání užívat si až k dosažení plnosti, my necítíme, že je i něco jiného kromě toho. Vnímáme jen pocit prázdnoty, která musí být naplněna. A pokud naše prázdné přání nedojde naplnění, neuklidní se. Jako plačící děcko, které pláče a nepřestane, dokud nebude mít vše, co potřebuje. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru