„Protože tam, v Nekonečnu, „On a Jeho jméno jsou jedno“ a vůbec se tam nerozlišuje ani místo, ani kli, tedy ani naše přání, jak bylo řečeno výše, není rozum stvoření schopen Ho pochopit, protože není poznání světla bez kli.“ (Ba’al HaSulam, Učení Deseti Sefirot, část 1, kap. 2, bod 30)

Otázka: Co znamená: „není poznání světla bez kli“?

Odpověď: Musíme změnit své přání tak, aby se podobalo Stvořiteli. Jak to však můžeme udělat, když jsme stvoření? Proto působení světla na naše přání dává tomuto přání záměr. A pokud se náš záměr shoduje s úmyslem Stvořitele, přibližujeme se k Němu a v této míře Ho můžeme pociťovat, navazovat s Ním kontakt a naplňovat se Jím.To znamená, že nejdůležitější není samotné přání. Touha přijímat potěšení je původní přání samotného stvoření a zůstává.

Otázkou však je, proč se chceme těšit – zda kvůli sobě, nebo kvůli Stvořiteli (existují pouze tyto dvě možnosti). Právě zde můžeme měnit své záměry.

Pokud dokážeme změnit svůj záměr z potěšení pro sebe na potěšení pro Stvořitele, pak se v tom připodobníme Jemu: tak jako Stvořitel chce potěšit nás, tak i my chceme potěšit Jeho. V této míře Ho začneme pociťovat.

Z televizního programu „Učení deseti Sefirot“

Originální článek zde.
[#304093]

Filed under: Kabala, Stvořitel | Add Comment →