Otázka: Když se díváš na dnešní blogery, vidíš, jak získávají miliony lajků, miliony zhlédnutí. Mají spoustu diváků. A pořád je to samá kritika, taková popichující nenávist, shazování druhého. A čím víc tohle děláš, ať jsi „pravý“ nebo „levý“, to není důležité, tím víc lidí tě poslouchá a vnímá.

A ty, kteří říkají: „Pojďme žít v míru, budujme dobré vztahy, milujme se navzájem“, ty nikdo neposlouchá. Řekněte, kam takto dnes dojdeme?

Odpověď: Taková je to doba. Dříve doba nebyla ideologicky tak vyhraněná. Nenabízela člověku má-li být taký nebo onaký. Bylo to obecnější.

Poznámka: Ano, tenkrát se dalo mluvit o míru, o přátelství. Tehdy nikdo nehonil body, lajky.

Odpověď: Protože za tím nestály peníze. Dnes se také nehoní za lajky jako takovými – honí se za penězi. Peníze nebo sláva. Něco z toho je vždy v pozadí.

Otázka: Pokud takto půjdeme dál, k jakému lidstvu dospějeme?

Odpověď: Ne, to všechno se změní. Je to přechodné období. Navíc nyní probíhají války, které se ještě budou rozvíjet. Lidstvo potřebuje jasný, určitý cíl. A ten cíl chybí. Proto není k čemu vyzývat, za čím běžet, o co usilovat a podobně. Problém lidstva je v tom, že ztratilo pevné orientační body. Dříve tu byl alespoň komunismus, kapitalismus, fašismus a tak dál. Byli tu řečníci, ideologové.

A co dnes? Prakticky nic. Lidstvo se nachází v takovém mezistavu: nic ho nepřitahuje a nikdo ho nikam netáhne. Je beztvaré, amorfní.

Otázka: K čemu tato beztvárnost povede?

Odpověď: Ještě stále roste egoismus. Proto musíme počkat, až si sám vyžádá nové cíle, nové stavy. Čin tu musí být: „K čemu? Proč?“ Dnes nic z toho není. Teprve se to musí vybarvit.

Poznámka: Ale egoismus bude chtít jen skutečná, velká potěšení.

Odpověď: Egoismus bude chtít naplnění.

Otázka: Čím bude naplněn? Co myslíte, že ho v budoucnu naplní? Dříve bylo jasné, jaká naplnění jsme měli.

Odpověď: Dnes také mluvíme o naplňování egoismu: Buď někoho ovládnout, nebo někomu něco provést, podstrčit nějakou podlost a podobně. Nebo ostře kritizovat, i to naplňuje egoismus, jak vlastní, tak divákův. Všechno to jsou formy naplnění. Ale ta naplnění budou stále ostřejší, zřetelnější, egoističtější, antagonistická: dobře mně – špatně pro tebe, a tak podobně. Dnes se to ještě tak nějak uhlazuje, je to v mezistupni vývoje.

Otázka: Povede tento proud kritiky a nenávisti k tomu, že lidé začnou naslouchat jiným, těm, kteří mluví o dobrém spojení, o lásce?

Odpověď: Obávám se, že k dobrému spojení a lásce, ba ani k rozhovorům o tom nedojde. Dojde k tomu, že lidé se ve výbuchu egoismu začnou navzájem požírat.

Otázka: A právě ten výbuch povede k nějakému obratu?

Odpověď: Nevěřím, že by se to tak rychle a hned přelilo z jednoho do druhého.

Poznámka: Vy jste býval vždy větší optimista.

Odpověď: Ano. Teď se to všechno spíš rozplývá. Nemyslím si, že se nacházíme ve stavu, kdy budou ve společnosti a v lidech probíhat náhlé, prudké změny.

Otázka: Takže nemáte optimistickou předpověď?

Odpověď: Ne.

Poznámka: Ne? To je špatné zakončení…

Odpověď: Je to skutečně možné zakončení. Skutečné. Nemyslím, že svět stojí už teď před uvědoměním si zla. K tomu se musíme dostat. A pak se od toho odrazit k dobru. To tu zatím není. Ve společnosti se musí nahromadit velmi mnoho nejrůznějších dojmů vedoucích k pochopení současného stavu. A to se zatím neděje.

Svět nechápe, že se musí zbavit egoismu, toho maloměšťáckého shonu – co kdo má levnější, lepší, větší a tak dál. Vždyť čím se zabývají státy, čím lidé? Měli by hodnoty změnit na vznešenější. Ale nejde to tímto směrem.

Otázka: Jaké hodnoty budou určující pro další krok lidstva?

Odpověď: Odpověď na otázku: „Proč existuji?“ Protože potřebuji existovat, proto existuji. Proto, že musím existovat. Musím. Ale proč? Tato otázka se v lidech ještě neprojevuje, nežije.

Poznámka: Takže říkáte, že být tu aspoň tato otázka, došlo by na otázku obratu…

Odpověď: Ó, kdyby tu tato otázka byla, to by lidstvo už začalo sténat: „Proč vlastně existujeme?!“

Z televizního programu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“.

Originál odkaz zde

[#300804]

Filed under: Egoismus | Add Comment →