Jak přestat myslet na sebe?
„Celý Jisrael je ručitelem jeden za druhého.“
1. Hlavní je si pamatovat, že mezi námi, dušemi, existuje věčný systém spojení. Jsme od počátku sjednoceni a každý je zavázán vůči všem.
Svoboda zde neexistuje – jsme od počátku zcela vzájemně propojeni a vzájemně závislí. A to nejen Jisrael, ale celý svět.
2. Pokud chceme vystoupit na duchovní úroveň odhalení Stvořitele, musíme odhalit zákon spojení, který v této síti působí, a naplnit jej.
3. „Jisrael“ je malá skupina, která se rozhodla toto učinit a směřovat přímo ke Stvořiteli. Samotné jméno Jisrael znamená Jašar-El – „přímo ke Stvořiteli“.
V době Abraháma to byla část obyvatel Babylonu, která se oddělila a vzdálila se od běžného směru vývoje kvůli ideologickým důvodům.
Dnes to není národ Izraele, ale část lidstva, současného Babylonu, která učinila stejnou volbu. Nakonec se k tomuto úsilí připojí celé lidstvo.
4. Hlavní podmínkou dosažení Stvořitele je podmínka vzájemného skupinového ručení. Musíme se k jejímu splnění skutečně zavázat – skrze proces, který se nazývá „Uděláme – a uslyšíme“.
Uděláme vše, co je v našich silách, a v důsledku toho „uslyšíme“ – dosáhneme stavu vzájemné záruky.
Splněním této podmínky odhalíme správné spojení mezi všemi a staneme se „jako jeden člověk s jedním srdcem“. Tehdy se nám odhalí „Tóra“ – metoda nápravy lidské přirozenosti (egoismu).
5. Záruka je ve své podstatě velmi jednoduchá věc: díky vlivu skupiny získám tak silný pocit jistoty a bezpečí, že zcela přestanu myslet na sebe.
I kdybych byl králem, měl bohatství, lékaře, armádu – stále by mi to neposkytlo tak absolutní jistotu.
Avšak díky všeobecnému propojení duší bude přání každého člověka nevyhnutelně naplněno a utišeno, pokud všichni budou myslet na jeho naplnění.
6. Bohatství a moc zde nepomohou. Ani přátelé ve vzájemné záruce mě nemohou přímo naplnit. Ale svou společnou myšlenkou a péčí otevřou světelný kanál a k mé duši začne proudit Světlo.
Přání mé duše pocítí nasycení, přestane se bát prázdnoty a vyžadovat naplnění. To mi umožní povznést se nad něj a věnovat se odevzdání druhým, aniž bych myslel na sebe.
Proto je směřování ke Stvořiteli zcela nezbytné, a směřování k přátelům je podmínkou dosažení Stvořitele.
Z lekce podle článku „Vzájemná záruka“.
[#23181]
Rav Laitman na Twitteru




Nastavení komentářů | Share Feedback | Ask a question