Celý svět byl stvořen z touhy přijímat. Člověk se chce těšit od prvního až do posledního dne svého života. Již od narození dítě vyžaduje, abychom si s ním hráli, protože ve hře nachází radost a potěšení.Měli bychom vědět, že potěšení je duchovní záležitost. Rozkoš nemůžeme uchopit, je jako světlo, a existuje pravidlo, že bez nádoby (kli) není světlo. Proto každé potěšení musí přijít v nějakém oděvu – většinou v lákavém a třpytícím, a my ho považujeme za pravdu.

Je to stejné, jako když si malá holčička hraje s panenkou, a potěšení, které pociťuje, považuje za skutečné. A když my, rodiče, chceme, aby si s panenkou přestala hrát a šla se najíst, holčička si myslí, že má kruté rodiče, mnohem horší než jsou sousedé, protože sousedé ji při hře neruší a rodiče ano. Nebo v dalším příkladu, kdy je v domě půlroční dítě a pláče, a my holčičce řekneme: „Proč si hraješ s panenkou a pusinkuješ ji? Je to falešné miminko, pojď si hrát se skutečným miminkem“, odmítne i přesto, že jí podle našeho přesvědčení nabízíme to „správné oblečení“. Pravděpodobně odpoví, že panenka je pro ni opravdovým potěšením a důvod, proč dospělí líbají a hrají si se skutečnými dětmi, je pouze ten, že netouží po potěšení. A ona chce být šťastná jen se svojí panenkou.

Tato alegorie vypráví o tom, že jsou lidé, kteří raději zůstávají ve zdání dočasných potěšení, podřizují se lži a nejsou za žádných okolností ochotni vidět pravdu, a také o lidech, kteří se navzájem podporují a zahřívají svá srdce na cestě za poznáním pravdy.

Je tomu skutečně tak. Člověk, který ještě není dostatečně vyvinutý, nachází své štěstí v pozlátku falešného, pomíjivého oblečení a nemá potěšení z opravdového oděvu – duchovního života, přestože se v něm nachází trvalé a nekonečné potěšení.

Každému člověku byla dána možnost svobodné volby, čím svůj život naplní – zda se bude stále sám honit za mizejícími odlesky falešného štěstí, nebo zda dosáhne trvalého a skutečného potěšení ve spojení s ostatními.

V souladu s tím se můžeme těšit na to, co kabalisté popisují jako „vaše temnota bude zářit jako vaše světlo“, na to, jak se nakonec odhalí pravda, a my přijdeme k neomezenému potěšení ze spojení mezi námi.

Originální článek zde.

Filed under: Děti, Egoismus, Kabala | Add Comment →