Poznámka: Byla země, ve které se vyplácely dávky 7 000 dolarů za narozené dítě, 64 000 dolarů dostali novomanželé na koupi bytu. Začal jsi podnikat – dostal jsi 20 000 dolarů. Vzdělání, léky byly zdarma, neplatil jsi žádný nájem, ani účet za elektřinu, půjčky byly bezúročné. 50% z ceny nákupu auta ti uhradil stát. Je až úděsné, vyčíslit další. Nikdo nepochyboval, že takto se dá žít navěky. Jak jste pochopili, mluvím o Libyi.

Otázka: Jaký je Váš názor na země jako je Saúdská Arábie, Kuvajt, Švýcarsko, Belgie. Řekněte mi, je možné zničit takový materiální ráj? V Libyi byl zničen. A obecně, dá se vůbec zničit?

Odpověď: Myslíš zvenčí nebo zevnitř?

Otázka: To je jedno. Člověk se přece drží pevně rukama i nohama takového materiálního světa, ve kterém je absolutně zabezpečen. Jak se může rozpadnout?

Odpověď: Z jedné strany si lidé neváží toho, co mají. A z druhé strany je tolik žárlivců – vnějších i vnitřních. Ti to tam zničí.

Otázka: Je možné ovlivnit člověka a říct: „Tohle je ráj – musíš se ho vzdát a zničit všechno, aby po něm zbyly jen ruiny“?

Odpověď: Ano, pokud by to bylo v zájmu vyšší ideologie.

Otázka: Znamená to, že se to dá udělat?

Odpověď: Ano.

Otázka: A dokonce i tyto země, které jsem zmínil? Ve kterých existuje naprostá jistota, že vydrží dlouho, že vydrží stovky a stovky let?

Odpověď: Ne na dlouho.

Otázka: A řekněte mi, prosím, chci se přesunout k tématu Sodomy, v principu to byla stejná země jako Libye nebo Saúdská Arábie? Říká se, že o Sodomě Stvořitel pronesl soud, že takto se žít nedá a musí být zničena.

Odpověď: Ano.

Otázka: V jakém okamžiku přichází konec trpělivosti shůry?

Odpověď: Když lidé začnou zanedbávat to, co dostali.

Otázka:Co znamená „lidské zanedbávání“?

Odpověď: Když lidé došli k názoru, že mají na všechno nárok.

Otázka: Uvěřili, že mají na všechno nárok?

Odpověď: Ano.

Otázka: A člověk by měl tedy správně říct: „To není moje a nemám na to právo“?

Odpověď: Nemám na to nárok, ale přijímám to a jsem za to Stvořiteli vděčný.

Otázka: Takže zásada, která byla v Sodomě, „Moje je moje, tvoje je tvoje“ – jak jsem pochopil, existuje i nyní a jsou to velmi podobné principy?

Odpověď: Tento princip je v současnosti tvrdě uplatňován. To znamená, že pokud můj soused hladoví, nemám právo mu pomáhat.

Poznámka: No, to už je příliš! Nemyslím si, že by dnes…

Odpověď: No, to je druhá strana téže mince.

Poznámka: V zásadě to znamená, že stav materiálního blahobytu se může změnit na krutý zákon: „moje je moje, tvoje je tvoje“, a já nepomůžu tobě, a ty nepomáhej mně.

Odpověď: Ano.

Otázka: Je v tom nějaká logika?

Odpověď: Absolutní logika! Má spoustu přívrženců. Předpokládejme, že všechno dostáváme od Stvořitele. Pokud to Stvořitel dal tobě, a mně ne, i kdybych měl třeba zemřít, musím od Stvořitele přijmout to, co mi dává.

Otázka: Jednomu dal tedy Stvořitel bohatství a druhému chudobu, a tak to má být, ano?

Odpověď: Ano.

Otázka: A já se nestarám o tvoji chudobu a ty se nezajímej o mé bohatství?

Odpověď: Ano.

Otázka: To dává smysl. Proč je to tedy nemravné?

Odpověď: Chyba je v tom, že to lidé nepřijímají, jak by měli. To znamená, že nepřijímají absolutní autoritu Stvořitele, a proto dochází k záhubě. Musíme se povznést nad přísnost Stvořitele. Shůry nám bylo dáno nejen, že „tvoje je tvoje a moje je moje“, ale také to, abychom se napravili, a změnili všechno na – naše.

„Tvoje je tvoje a moje je moje“, nám dal zpočátku Stvořitel, my to přijmeme uvnitř sebe a pak to shora pokryjeme láskou.

Otázka: A tomu se říká „naše“? Znamená to, že nad tím stavíme mosty od jednoho ke druhému?

Odpověď: Ano.

Otázka: To je naše hlavní práce? A už to zůstane navěky, už se to nikdy neobrátí?

Odpověď: Tehdy se staneme partnery Stvořitele. On stvořil zlo a my s láskou stavíme mosty přes toto zlo.

Otázka: A zlo, které stvořil, že „moje je moje, tvoje je tvoje“, tak nazýváte pravé zlo?

Odpověď: Ano, samozřejmě, je to sobectví.

Otázka: A řekněte prosím, v čem se liší sobectví od revoluce? I revoluce měla hesla: Všechno je společné. Co tam chybělo? Vy zde také říkáte, že „moje je moje a tvoje je tvoje“, a že to musíme obrátit na „naše“.

Odpověď: Takový ideál – „naše“ neexistoval. Z definice revoluce vyplývá, že pokud uděláme všechno my, tak je vše v našich rukou a proto nemůže existovat žádný Stvořitel.

Myslím, že ze všech těchto teorií nevzejde nic dobrého. Jsem si jistý, že svět přesto pochopí, že se tyto otázky musí řešit pomocí kabalistické metody. Jde o to, postavit Stvořitele – jako jediného – do čela celého procesu lidského vývoje a držet se Ho. A to ve jménu jediného hesla „Bratrství!“.

Otázka: A toho se lidé budou chtít držet?? To je to, co nechtějí ztratit?

Odpověď: No, pokud Ho opustí, vrhnou se do takového konfliktu, že už nebude s kým dále bojovat.

Z televizního pořadu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“, 29. 6. 2023

Originální článek zde.

[#315230]

Filed under: Člověk, Jednota, Kabalistické zdroje, Spojení | Add Comment →