V našem světě existuje speciální podmínka k tomu, abychom začali cítit vyšší svět: vytvoření malé společnosti, minimálně deseti lidí, kteří se musí neustále snažit být vzájemně propojeni, jako živý organismus v plném a dobrém integrálním spojení.

A pokud se mezi sebou pokusíme vytvořit takovou strukturu, začneme v sobě postupně pociťovat nové integrální vlastnosti. Nepatří ale nikomu z těchto deseti členů – místo toho se stanou jejich společnou vlastností.

Tato obecná touha, která se mezi námi projevuje jako touha spojit se jako jediný duchovní člověk, je tím, co vytváříme – doplňujeme myšlenky druhých tak, že se stávají naší společnou myslí. Ve výsledku je vytvořena nová duchovní jednota: jedna osoba z celé desítky.

Každý z nás to zakouší, protože jakmile vstoupíme do tohoto obrazu, cítíme to na vlastní kůži. Rozpouštíme se v tom a společně se stáváme jediným systémem, jediným smyslem.

Každý, kdo opouští své egoistické vnímání světa prostřednictvím spojení, prostřednictvím integrace každého do něčeho jediného, dosahuje vnímání nového světa, který nezávisí na předchozím stavu.

A v tomto smyslovém orgánu, který tvoříme, začínáme cítit nový stav přírody nazývající se vyšší svět, systém, který nás řídí a ovlivňuje docela jinými vlastnostmi světa: ne sobeckými, ale opačnými.

Vše v našem světě je vytvářeno na základě dvou protikladných vlastností: plus a mínus, horké a chladné a tak dále. Rovnováha mezi nimi vytváří stav života, pohodlí, homeostáze – o toto usilujeme. Rovnováha existuje ve všem kromě naší egoistické touhy.

Avšak objevení vyššího světa umožňuje vybudovat nový systém, v němž budou naše egoistické a altruistické touhy ve vyváženém stavu a místo zničení egoismu dojde k jeho doplnění. A navíc, altruistické touhy nepatří k našemu světu, protože to, co považujeme za altruismus na fyzické úrovni, je zase jen egoismus.

Vstup do rovnováhy mezi sebe-zájmem a novým systémem – systémem dávání, integrace a vystoupení ze sebe – se v kabale nazývá „láska“. Láska je stav, ve kterém naplňuješ touhy druhého, aniž bys chtěl cokoliv pro sebe. Toto je opačný stav tomu, v němž se lidstvo v současnosti nachází.

V okamžiku, kdy tohoto stavu dosáhneme alespoň jednou na minimální úrovni, můžeme vybalancovat naše ego, protože všechny tyto stavy jsou navyšovány – ihned pocítíme, kde se nacházíme.

Kolem nás se projeví síly, které řídí náš svět. Začneme pociťovat, že existujeme uvnitř celé sítě sil, a potom nám začne být jasné, co se s námi děje a co je nutné udělat. Toto je naše role.

A tak člověk, který má skutečně vážnou touhu získat smysl života a systém řízení vyššího světa, se okamžitě, automaticky a nedobrovolně jako náboj v elektrickém poli, ocitne v jedné z našich skupin – a pokud ne, najde nás na Internetu.

Je to zákon přírody, protože v tu chvíli má takový člověk určitý negativní náboj, který hledá pozitivní bod, jenž je pro něj vhodný – aby se k němu připojil a získal z něj, co je žádoucí. Takto je organizován celý systém přírody.

A když k nám přijde, okamžitě jej začneme učit správný způsob spojení s přáteli, protože hlavní věcí je praktický trénink. Během tohoto učebního procesu je člověk spojen s ostatními podobnými jemu samému, vytváří společně s nimi sdílený smyslový orgán a začíná v něm pociťovat systém řízení vyššího světa.

Velice doufám, že můžeme uskutečnit velikou věc a objevit pravdivý obraz našeho světa, který potřebujeme.

Koneckonců, pokud prakticky přijmeme zdroj všech našich problémů a hledáme možná řešení, pozvedneme se na vyšší úroveň, která je nad všemi nedostatky našeho světa a vstoupíme do nového systému – systému harmonie mezi námi a přírodou na všech úrovních.

[168759]

Z první lekci kongresu v Oděse 16.10.2015