Daily Archives: 26. 1. 2011

Přijímání kvůli dávání

Dr. Michael LaitmanVžydcky před námi musí být jeden cíl: dosáhnout ekvivalence, přilnutí ke Stvořiteli.  Přilnutí je úplná shoda vlastností, kdy námi vládne síla dávání.

Naše hmota, touha po potěšení, se nemění zatím co metoda zaměstnat jí ano:  Touha po potěšení musí být používána k dávání. A k dosažení toho potřebujeme cítit touhy ostatních. Pouze pak odhalíme, že zatímco přijímáme, jsme schopni dávat.

Duchovní čin se zdá velmi podivný, ne jako materiální činy. Pouze pokud odhalíme hlouboké, silné, vzájemné spojení mezi námi, odkrývajíc mezi námi spojení, kamarádství, záruku a lásku, můžeme interahovat jako ozubená kolečka v jednotném systému: Přijímat to, co mi ostatní chtějí dát, tudíž já dávám jemu.

Ukazuje se, že stvořené bytosti pouze přijímají, ale nejprve musí odhalit, že přebývají ve vzájemném dávání a vyjádřit to přesně tímto způsobem. Jak toho dosáhneme?

Stvořitel, základní síla dávání je přítomna mezi a uvnitř všeho. Tudíž, pokud se každý anuluje a my, společně, si začneme přát mu dávat, pak přijímáním jeden od druhého, budeme skutečně schopni dávat. V tomto případě, nikdo od ostatních nepřijímá, ale spíše přijímá vše od Stvořitele. Je tu ale jedna podmínka: Zatímco od něj přijímáme, musíme být jedním.

Může to být přirovnáno k matce, která má mnoho dětí a přeje si dát lásku každému z nich. Když si přejí podporovat vzájemnou záruku a jednotu, aby ji mohli zpětně milovat, když jsou připraveni přijmout její lásku společně, protože jsou svázaní jeden s druhým, pak ji těší a ona je šťastná, že je může milovat, zatímco oni jsou šťastní, když přijímají její dary. Takové přijímání je považováno za úplné dávání. 

Očividně nemohou stvořené bytosti moc dělat vyjma připravit se, a není od nich více očekáváno. Potřebují jen připravit  strukturu, ve které přijmou bohatsví Stvořitele. Nepraktikují dávaní jako takové, nýbrž dávají úmyslem. Tím, že takovým způsobem přijímají, těší dárce.
[33569]

Z 1. části denní lekce kabaly 24/02/11, Rabašovi spisy

Modlit se za změnu

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak se liší kabalistická modlitba od náboženské?

Odpověď: Kabala se zásadně liší od všech ostatních metod a od všeho, co je v našem světě. V krátkosti, Kabala je jedna věc a všechno ostatní jiná.

Jaký je tedy rozdíl? Rozdíl je v tom, že kabala je založena na změně člověka jako takového, spíše než něčeho mimo něj, jeho okolí. Ani nestaví na žádání nějakého „milého Boha“, aby se ke mně choval lépe, nebo aby změnil postoje jiných lidí vůči mně. Nežádám ho změnit svůj zdravotní stav nebo osud, nic takového. Žádám ho o přeměnu svého ega, jen o to!

Celá metoda kabaly je uspořádána tak, aby člověk mohl změnit sám sebe. Na druhou stranu, všechny ostatní metody a náboženství jsou založené na myšlence, že Stvořitel by měl změnit svůj postoj k člověku: žádám ho, aby byl ke mně více milosrdný a laskavý, zatímco ho uplácím.

Kabala nic podobného neumožňuje. V souvislosti se Stvořitelem, jsem jako muž, který se mění v podobu Absolutního. A tento Absolutní je neměnný. Pokud je Stvořitel prvotní příčinou, počátkem všeho, a pokud je naprosto dobrý, absolutní, věčný a dokonalý, pak se nemůže změnit. Jen to co je nedokonalé se může změnit. On se změnit nemůže.

Proto všechny změny nastávají pouze v člověku. Jinými slovy, v závislosti na svých silách, vnitřních stavech a vlastnostech, se cítím více či méně pohodlně. Ale jsem to pouze já, kdo se může změnit. Stvořitel se nikdy nezmění, On je konstantní, všemocná síla přírody.

Proto všechny modlitby, které kabala popisuje, představují prosbu člověka být přeměněn. Komu je člověk adresuje, nějaké zdi? Pokud je Stvořitel konstantní, věčný a úplný, nereaguje na vás žádným způsobem.

Nicméně když na Něho apelujete, budete jiní a obdržíte jinou odpověď, protože zatímco tak děláte, zvýšíte svoji citlivost. Jste stále přítomní ve stejném konstantním poli považovaném za „Stvořitele“, ve stejné konstantní síle. Přesto se modlíte, zatímco si přejete změnit se a výsledkem se vás toto pole dotýká s větší intenzitou. Toto nazýváme „modlitba“.

Slovo „modlit se“ v hebrejštině (Lehitpalel) znamená sobě-uložený soud. „Modlit“ znamená soudit, hodnotit a potrestat sám sebe. Není to apel k někomu, aby prokázal milosrdenství nebo laskavost. Ne, je to vlastní přehodnocení. A to je modlitba.

Proto i když v náboženství používají stejné slovo, v kabale to má opačný význam, stejně jako všechno ostatní.
[33395]

Z 2.lekce v Moskvě 16.1.2011, „Modlitba mnoha“