Astronomie a astrologie jsou vědy, které odrážejí vnitřní síly přírody. Beru tyto vědy vážně, dokonce i astrologii, pokud je profesionální a ne amatérská. V minulosti ji praktikovali velmi chytří lidé. Tehdy byl člověk blíže k přírodě, spoléhal na ni. (Pokračování textu…)
To, jak těžce člověk vnímá svůj stav, závisí na jeho chápání cíle, ke kterému směřuje. A pak pro něj nebude obtížné projít jakýmikoli situacemi, hlavní je, že vedou k dobrému výsledku.
Myslím, že rozumíme tomu, čím procházíme a co je nutné, aby se s námi stalo. Rozdíl mezi špatným a dobrým stavem je v podstatě jen v kvalitě spojení mezi námi. (Pokračování textu…)
Čoraz viac rodín sa rozpadá. Ľudia nie sú ochotní znášať obmedzenia, ktoré si rodina vyžaduje.
Aby sme mohli žiť v rámci obmedzení vyplývajúcich z rodinného života, musíme splniť niekoľko podmienok. Jednou z nich je prijať skutočnosť, že inštitúcia rodiny bola pre nás ustanovená prírodou. To znamená, že ak by sme pochopili, že životom v rodine môžeme dosiahnuť dokonalý a večný stav bytia, ku ktorému nás všetkých vedie príroda, potom by sme získali silu prechádzať všetkými situáciami, ktoré v rodine vznikajú. (Pokračování textu…)
Jeden z mých studentů se mě zeptal na pravděpodobnost celosvětového hladomoru a citoval zprávu, v níž téměř 90 procent dotázaných mezinárodních odborníků na potravinovou bezpečnost a výživu předpovědělo, že „bez inovací a odvážných opatření bude v příštím desetiletí celosvětový hlad stále narůstat“. To je skutečně možné a staré kabalistické prameny naznačují, že v naší době bychom se mohli dostat do tak hrozných situací, které lze srovnat s tím, jako když matky požívají své vlastní děti. Tak závažné by to mohlo být.
Prostřednictvím empatie prožíváme bolest druhých a díky soucitu bolest druhých cítíme. Toužíme ji však zmírnit, protože soucit přichází s láskou, a to je klíčový rozdíl mezi empatií a soucitem.
Otázka: Člověk cítí své tělo, když ho bolí. A jak je to s duchovním tělem?
Odpověď: Vše, co v našem světě cítíme, dokonce i ty nejpříjemnější pocity, pociťujeme z bolesti, omezení, napětí. Pocity pramení z pocitu ohraničení.
V duchovním světě je tomu naopak. Pozvedám se nad pocítěním svého těla, pro mě tato egoistická hranice neexistuje. (Pokračování textu…)
Otázka: Existuje takový film, má název „Čas“. V tomto filmu lidé žijí do 25 let, zůstávají mladí, ale potom si musí na své další roky života vydělat a platba jim přichází z časové banky.
Jsou mezi nimi milionáři, kteří si vydělali miliony let. A jsou lidé, kteří musí každý den pracovat, aby mohli žít. Vydělal jsi – dostaneš několik hodin života, nevydělal – zemřeš. (Pokračování textu…)
Poznámka: Pokud pozorujeme čas na psychologické úrovni, nemusí skutečně existovat. Ve vztahu k našim biologickým tělům však čas existuje. To vidíme.
Odpověď: Naše biologická těla měří čas pomocí tepů, podle toho, jak měříme spojitost mezi proběhlými stavy. To vše jsou však čistě subjektivní pojmy. (Pokračování textu…)
„V této době dezinformací – ‚fake news‘, konspiračních teorií, twitterových trollů a deepfakes – se slovo gaslighting stalo slovem naší doby,“ napsali redaktoři předního slovníku ve vysvětlení důvodu svého výběru a dodali, že „V roce 2022 došlo k 1740% nárůstu vyhledávání slova gaslighting a zájem o něj byl vysoký po celý rok.“
Poznámka: Velmi často se stává, že je člověk formován místem, kde žije. Například, když Indián vyrostl v Anglii, tak už to není Indián, ale Angličan.
Odpověď: K tomu dochází na materiální úrovni, protože běžní lidé mají silnou vazbu na pozemskou kulturu, pozemské zákony, konvence. Ale u kabalisty je to jiné. Odděluje se od svého těla, od všech konvencí, vstupuje do zcela jiného prostoru, do vlastnosti odevzdávání. (Pokračování textu…)
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru