Category Archives: Vnímání

Respekt proti své vůli

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jsou lidé, kteří jsou pro nás více příjemní, nebo méně, jsou tu přátelé i nepřátelé. Dá se v kolektivu udržet dobrý vztah se všemi?

Odpověd: Především je nutné v kolektivu odhalit nezdravé vztahy mezi lidmi.

Například se mi nelíbí nějaký člověk. Naprosto ho nesnáším, sám ani nevím proč. Je v něm něco, co mě od něho odpuzuje a nemůžu se sebou nic dělat. Moje nenávist se přelévá přes okraj, doslova „srším jedem“.

Proto je nutné zařídit to tak, aby mi má společnost velmi decentně, nenápadně začala ukazovat, že mého nenávistníka obdivuje. Povídat o něm něco dobrého, abych najednou zaslechl: „Viděl jsem od něho něco obdivuhodného. Ohromující!“.

Zpočátku mě to nepříjemně překvapí, pak, pod nátlakem společného názoru, se mé hodnoty změní, není před tím kam utéct, vždyť jej obdivují mnou vážení lidé. A tak si ho postupně začínám také vážit, chovat se k němu slušně, bez nenávisti.

Je zapotřebí si uvědomit, jakým způsobem se mění vztahy z jedněch na druhé. Je dost možné, že přátele z nás brzy nebudou, ale aspoň se mé újmy okamžitě promění na opatrnou, vzdálenou úctu.

Minulý vztah a chování k tomuto člověku se ve mně rozkrývá v jiném světle, pomáhá mi to zvládnout, povznést se nad tím, co bylo, a nasměrovat náš vztah do jiného směru. Probíhá to ve mně přirozeně. Můj vztah k člověku se mění nuceně.

[#101386]

Z televizního programu „Personální tajemství“, 08.2.2013

 

Je duchovní potěšení stejné pro všechny?

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jaký je rozdíl mezi potěšením, které zažívá muž, a které prožívá žena ve stavu společné integrální mysli, nebo je stejné?

Odpověď: Každý člověk má svá vlastní potěšení, protože každý má svůj vlastní kořen a jeho propojení s ostatními. Jsou striktně subjektivní. Proto, není možné říci, jak se muži liší od žen v jejich stavu radosti a naplnění.

Tento rozdíl lze vysvětlit v rámci toho, co existuje v našem světě. Koneckonců, existuje rozdíl v tom, jak vnímá náš svět muž a jak žena. Muž je nějakým způsobem schopen cítit co zažívá jiný muž. Nicméně, není schopen cítit ženské zkušenosti. Nemůže ji pochopit, protože ona má úplně jiný pohled na svět.

Muž a žena jsou dva světy. Totéž platí v duchovnu. Pokud jsme mužskou částí v duchovním světě, není možné si představit, co zažívá ženská část. Můžete přilákat a zahrnout v sobě její touhy, abyste je naplnili, nikoli však místo ní, ale pro ni.

Otázka: Nicméně, nemělo by se to někde na konci sloučit?

Odpověď: Na konci se to spojí ve vzájemném doplnění, ve vzájemném propojení, ale stále je to spojení dvou protikladů.
[95840]
Z „Rozhovorů s Michaelem Laitmanem,“ KabTV 11.3.2012

Mnoho jisker, jedna duše

Dr. Michael LaitmanNa jednu stranu existuje mnoho duší a každá z nich se dělí na více částí. Ale na druhou stranu, může být duchovno rozděleleno na části? Víme, že existuje jedna ucelená realita a nic než to. Dokonce ikdyž jsme zmatení, neboť vidíme její oddělené části, je vlastně jedním celkem, neboť byl od počátku stvořen pouze jedinný stav, jedna duše.

Nazývá se duší Adama HaRišona (prvního muže), Malchut z Ein Sof (Nekonečna). Po přípravě, odhalíme tuto vnitřní realitu za Partzufim a “světy” mnohem jasněji. Je to o přání, které lne ke Stvořiteli. Přilnutí na úrovni kořene se nazývá Malchut z Ein Sof, a na čtvrté úrovni přilnutí se nazývá duší  Adama HaRišona. Všechno je to o tom, jak se na toto přání díváme z určitého bodu našeho vývoje.

Takže byl stvořen pouze svět Ein Sof nebo duše Adama HaRišona a nic jiného. Tato duše se nachází v každém člověku a je nazývána “Israel,” což znamená Yashar—El (přímo ke Stvořiteli), těmi, kteří dosáhli duchovna. A co více, je celá v každém, neboť duchovno není rozděleno na oblasti a části, jak to vidíme v hmotném světě. Pouze nedostatečná náprava mi brání spatřit skutečný obraz, nacházím se v ní nicméně i tak, v počátečním stavu jedné duše, která pro nás byla připravena, abychom ji odhalili.

Kabalisté však říkají, že je 600,000 duší, jež jsou rozděleny do “jisker.” Takže na čem stojí taková struktura, na “genealogickém stromu”? Je to zkreslený obraz reality, který je rozdělen silou narušeného přání každého v nás. Nejdříve se toto přání oddělilí a úplně brání vstupu Světla, je mu úplným opakem. Pak, silou nápravy, přání začíná dostávat záměr kvůli dávání, nebo jinými slovy, je očištěno. Do míry, do jaké má tento záměr, v něm září celková duše. To znamená, že přání postupně objevuje svůj skutečný stav. Nejprve cítí, že je malou částí celkové duše, a nakonec odhalí, že je stejná jako duše. Poté objeví, že je to Adam HaRišhon.
[97733]
Ze 4. části denní lekce kabaly 8/1/2013, “600,000 duší”

Podmínky, za kterých je zkoušena láska

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co vnímání reality ve formě “Israel, Tóra, a Stvořitel jsou jedno” symbolizuje?

Odpověď: Vnímání “Israel, Tóra a Stvořitel jsou jedno” je skutečně tou jedinou pravou realitou, která je. Na druhou stranu, my se však nacházíme ve stavu fiktivního skrytí, ve „světech“, což znamená ve skrytu, který existuje jen ve vztahu k nám tak, abychom mohli být napraveni.

Hostitel, který stojí před hostem, akceptuje přání hosta a vytváří mezi nimi toto skrytí tak, aby host necítil hostitele a jeho dobré skutky. Je to tím, že dar hosta paralyzuje! Host zatouží být jako hostitel, ale nemůže cokoli učinit, dokud jej hostitel naplňuje vším, co je dobré.  

Za takových podmínek host nemůže hostiteli říci, že ho miluje a chtít mu dávat. Dokonce ikdyž tato slova říká, budou hostem vyřčena z vděčnosti k hostiteli, za jeho přívětivost k hostu. Tak se láska ani vztah neozkouší. Láska je přezkoušena, když jste připraveni dát vše, co máte! Pak je jasné, že milujete a dáváte.

Takže hostitel s hostem souhlasí, že by měl mít ty správné podmínky k tomu vyjádřit svůj postoj. V opačném případě nemá význam, aby host dobro od hostitele přijímal, a zakouší jen žal. Namísto potěšení z občerstvení, které hostitel připravil, se bude trápit.  

To hostu přivodí natolik velý žal, že je připraven omezit své přání (omezit Já). Později se rozvine systém, který hostovi umožní napravit sebe sama. Je to, jako by byl od hostitele vržen na opačný konec stvoření, reality, jako by spadl z útesu do propasti.

Je však šťastný, neboť díky tomu, že padá dále dolů, začíná zjišťovat, kým je. Předtím se rozplýval ve vyšším Světle, které se o vše staralo a vše pokrývalo. Světlo naplňilo přání přijímat a přání dokonce ani netušilo, čím je. Takovým způsobem se cítí člověk, který má významné a vlivné hosty, že nemůže sám na nic myslet, a tak začne ztrácet sám sebe.

Stvořená bytost, která je vržena daleko od Stvořitele na druhý konec reality, nyní může prověřit, zda bylo jeho přání ve světě Ein Sof (Nekonečno) skutečné a může pro hostitele udělat cokoli, tak jako to hostitel dělá pro něj. Je host schopen tohle skutečně dokázat a chce to? Toto je místo, kde začíná jeho práce.  

Nejdříve tu máme dlouhou přípravnou dobu, tisíce let naší historie, po kterou se ve vztahu k duchovnímu světu nemůžeme považovat, že bychom vůbec existovali. Prozatím se jedná pouze o proces odehrávající se uvnitř nás, jako sen. Jako ve snu, během pěti minut, uplyne 50 let našeho života. Stejné je to s námi, kteří vstoupením do duchovní reality, na duchovní žebřík, hledíme zpět, a celá cesta, kterou jsme v našem životě urazili, se zdá krátkou a nesmyslnou epizodou nanejvýše pár dnů.  Měřítko událostí se zcela změní.  

Poté, co host omezí své přání, může započít s prací a přizpůsobit se hostiteli. Je připraven přijímat od hostitele do té míry, do jaké mu tím bude dávat. Je připraven být ve tmě a přijímat temnotu jako Světlo. To znamená, že nemusí cítit chuť ani naplnění hostitele pro své vlastní potěšení. Přijímá toto naplnění pouze kvůli tomu, aby dával, aby udělal hostiteli radost.

[97810]
Z 1. části denní lekce kabaly 8/1/2013, „Úvod do studia Deseti Sefirot“

Jemné ladění k odevzdání

Dr. Michael Laitman

Pokud od samého začátku, i když uměle, „tvrdě pracuji“ před přáteli, pokud skláním hlavu před skupinou, alespoň na fyzické úrovni, tak se tímto způsobem připravuji objevit svou hanbu za své egoistické vady a zůstat v tomto pocitu. Budu schopen ho vydržet a „strávit“, neidentifikuji se s ním, budu za něj vděčný.

Hanba mě správně nastaví před Stvořitelem. Stejně jako jemné doladění, umožňuje chytit tu správnou vlnu. Čím větší moje hanba je, tím přesněji se ladím na úzkém rozsahu frekvence, který mě vede ke Stvořiteli, k vlastnostem, které chci získat. Obraz přede mnou se nestává neostrým, naopak je velmi zaostřený.
[91650]
Z 4. části denní lekce kabaly 28/10/12, Matan Torah (Dávání Tóry)

Překrývající se světy

Dr. Michael Laitman

Dobré prostředí je společnost, která ovlivňuje člověka pozitivním způsobem a mění ho ve směru spojení, jednoty a nejkomfortnějšího stavu. Je to stále jen pozemská, živočišná pohoda.

Ale pak uvnitř této společnosti, člověk najednou začíná otevírat nádherný zdroj energie, která odtamtud proudí dále a pozvedává ho vzhůru jako fontána vody ke slunci.

Představte si, že náš svět se překrývá, je překryvem mnoha světů, mnoha možností. Nacházíme se v jednom možném řezu a můžeme přejít do jiných. Vše záleží na úhlu pohledu pozorovatele, na člověku.
[88450]
Z diskuze o šíření 07/09/12

Sebestudium v zrcadle světa

Dr. Michael Laitman

V našem světě jsme v kontaktu s fyzickými těly a zdá se nám, že máme svobodnou volbu, nezávislost, a že se ptáme a dostáváme odpovědi a reakce. Potom ale zjistíme, že jsme prostě stáli před zrcadlem a žádní ostatní nebyli. Moje atributy se zdají být jako lidstvo, jako velký svět kolem mne, s kterým jakoby pracuji.

Proto musíme pochopit, že to, co děláme ostatním, děláme ve skutečnosti sobě. Nevrátí se to k vám oklikou, ale jednáte přímo vůči sobě. Vše, co vidíte kolem vás, jsou vaše vlastní vnitřní vlastnosti prodloužené směrem ven.

To je jediná příležitost, jak postupně objevovat sami sebe. Protože pokud bychom objevili uvnitř nás tu stejnou touhu, s kterou nás Stvořitel stvořil, neustále bychom v ní byli přilepeni a nesnažili bychom se ji prozkoumat, ale brali bychom ji jako dobrou věc a mysleli bychom jen na to, jak ji naplnit. Pečovali bychom o ni jako milující matka, která se o nic neobává, jen o to, aby její dítě bylo vykrmené a zdravé. Nekritizuje jeho osobní vlastnosti.

Proto jsme v této zvláštní realitě. Říká se: „člověk je malý svět“ a vše co je uvnitř vidí venku. Celý svět, který vás obklopuje jste vy sami, nepřímo, jako by rozlití ven. A teď, protože můžete prohlédnout všechno co existuje jakoby mimo sebe a přistupovat k tomu egoisticky, můžete zkusit se všemi svými egoistickými atributy dosáhnout lásky.

Výsledkem je, že všechno bylo vytvořeno pouze za účelem korekce. Pokud by všechny tyto atributy zůstaly ve vás, nebyli byste schopni objevit je a opravit. A proto nedostanete Kli (nádobu) pro odhalení Stvořitele. Ale protože to vše se zdá být mimo vás, jste schopni vidět a vyjasnit k tomu vztah, objevit to 613 krát větší a tím odhalit Stvořitele. Proto ve vás může být odhalen jen „bod v srdci“.
[83393]
Z 1. části denní lekce kabaly 9. 7. 2012, spisy Rabaš

Klamná realita ve vlnách egoismu

Dr. Michael LaitmanKaždý z nás obsahuje 613 různých přání, týkajících se našeho spojení s ostatními, které musíme napravit. V první řadě musím porozumět, že jsou všechna sobecká, a že si přeji využít bližního i Stvořitele. 

Tento směr, “Israel, Tóra a Stvořitel,” myšleno z lásky ke stvořením k lásce ke Stvořiteli, funguje nejdříve v opačné podobě: kvůli využití Stvořitele a stvoření ve svůj vlastní prospěch. Nejdříve si musíme uvědomit právě tento fakt, a ten nám bude odhalen za podmínky, že obojí, stvoření i Stvořitele jsou používáni správně. 

V první fázi, kdy si přejeme dosáhnout obecného spojení s celým vesmírem, přes stvoření ke Stvořiteli, odhalíme naše prohřešky a chyby, což je způsob, jakým odhalíme zlý sklon. Nedojde k tomu najednou. Jak člověk postupuje, postupně odhaluje nepatrnou část egoismu. Požadujeme jeho nápravu, a ve Světle nápravy odhalíme větší část egoismu, a opět si žádáme, aby byl napraven. 

Světlo přichází od Stvořitele prostřednictvím skupiny, osvětlující a napravující zlo, které objevíme. Výsledkem je odhalení nové, silnější a tvrdší vlny sobectví uvnitř nás. Tak postupujeme od malých chyb k těm závažnějším, a od malých prohřešků k těm větším. Postupně je odhalujeme a napravujeme se. 

Vždy však usilujeme o lásku, spojení, sjednocení Israele, Tóry a Stvořitele do jednoho celku. Přejeme si, aby se Stvořitel stal svatým, „samostatným“,  jedinečným, čímž se má na mysli, že je pro nás kvalita odevzdání vždy tou nejvyšší hodnotou. Tak dochází k pokroku.

A nejdůležitějším aspektem této práce je pochopit, že všechny nápravy jsou soustředěny mimo člověka. K jeho duchovnímu posunu dochází mimo něj. A mimo něj existuje jen Shechina  a Stvořitel, jež ji naplňuje. 

Člověk si představuje, že ho obklobuje celý svět: neživý, rostlinný, živočišný a lidský, ale to vše je pouze jeho  iluzí, jeho představou. Ve skutečnosti nic z toho neexistuje. Když člověk začíná objevovat skutečnou realitu, odhalí, že vše z toho postrádá ducha života, a ožívá pouze vyšší silou Stvořitele. Stvořitelem, který stojí za všemi těmito představami a stíny. Sami o sobě jsou jen pouhými oděvy, obaly, bez vnitřního obsahu. 

Doufejme, že odhalíme tuto pravdu rychle, a začneme skutečně pracovat se Stvořitelem prostřednictvím těchto oděvů. 
[82496]
1. části denní lekce kabaly 9/7/12, Rabašovy spisy

Satelit na Stvořitele

Všichni „plavame“ v informačním poli. Je mimo čas, prostor a pohyb, je stálé. Ale tohle pole necítíme, protože jsme mu odlišní svými vlastnosti. Ale pokud se mezi sebou spojujeme, stáváme se pak v míře našeho spojení podobní tomuto informačnímu poli, jednotní jako ono a začínáme chytat tuto informaci.

A pokud je každý zvlášť, mimo spojení s druhými, cítíme potom v tomto informačním poli pouze malou část, kterou každý cítí jako „náš svět“, protože je izolován od tohoto pole a zůstává pouze s tím, co se nachází v jeho individuální egoistické části.

A když se pak spojíme, „minimální množství je dva“ (mijut a- rabim – šnaim“), hned se pak staneme podobní tomuto informačnímu poli a začínáme ho cítit na minimání úrovni, která se jmenuje například „nefeš de- nefeš atd. Takže v míře spojení, podle zákonu podobenství, začínáme pociťovat toto pole – Stvořitele a děláme ze sebe nový orgán pocitu.

Pozvánky povznést se jsou všude

Dr. Michael LaitmanČlověk nemůže být napraven, dokud nepochopí, že musí vystoupit na další úroveň. Musí si vždy představit toto řešení ve své mysli, jako by nebyl ve svém současném stavu, ale již ve stavu příštím, na kterém dosáhl na vyšší úroveň, na kterou se pozvedl Reformujícím Světlem.

Obvykle chceme opravit náš aktuální stav. To nás zastaví, protože si myslíme, že současný stav je tady proto, abychom ho napravili.

Tak mateme sami sebe, protože všechny stavy přicházejí proto, abychom se nad ně povznesli do dalších stavů. V současném stavu není co napravovat. Náprava je v pozvedání se od současného stavu vzhůru.

Je velmi těžké to přijmout, protože tento přístup v našem světě neexistuje, ale to je to, co se děje ve spiritualitě. To proto, že všechny stavy jsou dány ne proto, aby je člověk opravil, ale aby opravil sám sebe. Napravit se je možné pouze pozvedáním se nad každý stav, což se nazývá postup „vírou nad rozumem.“

Pokaždé, když v sobě cítím nějaké nepochopení nebo špatnou vlastnost, vidím to jako výzvu povznést se nad to. Tak vidím, že všechno, co se mi stane, přichází, jen aby mi ukázalo mé nedostatky. Jejich náplň a náprava se děje na další úrovni, a nikdy není možná v aktuálním stavu.

Všechny problémy, které vidím, s ohledem na sebe, s ohledem na tento světě, s ohledem na přátele a stvořitele, co se zdají tak špatné a nedokonalé, mi ukazují na místo, nad které bych se měl pozvednout a přilnout k většímu odevzdání. Takto mohu postupovat, dokud nedosáhnu dokonalého odevzdání.
[75600]
Z 1. části denní lekce kabaly 18/4/2012, spisy Rabaš

Strana 4 z 12« První...23456...10...Poslední »