Otázka: Když je člověk znechucený v postupu, znamená to, že neinvestoval dostatečné úsilí směrem k lásce přátel?

Odpověď: Je-li osoba znechucená ze svého duchovního vývoje, pak to obvykle pramení z pýchy, z toho že se staví nad ostatní. A to je obecná choroba, která se nachází v každém z nás. Pýcha je základem touhy přijímat, která k nám přichází přímo od Stvořitele. Stvořitel je jedinečný, a tak se také cítíme býti jedinečnými.

Já jsem opravdu jedinečný, protože jsem kousek obecného puzzle, který se nenachází v nikom jiném. Oprávněně tak pociťuji, že jsem jedinečný. Otázkou je jen, jak budu tuto jedinečnost používat? Budu se snažit doplňovat ostatní jakýmkoli způsobem, jakým to bude možné?

Duchovní puzzle není stejné jako tělesné puzzle, kde každý kus je v kontaktu pouze s několika nejbližšími sousedy a daleko od všech ostatních. V duchovním puzzle jsem připojen ke každému. To je úžasné! Představte si, že existuje 600.000 kusů puzzle a jsem připojen ke každému z nich. Také každý z nich je spojen se všemi ostatními kusy. To není jednoduché spojení, ale spojení na každé úrovni, všechny naše Keterim(koruny) jsou vzájemně propojeny, na všech úrovních Biny (moudrosti) jsou vzájemně propojeny a tak dále.

Proto mezi námi existuje těsné spojení dávání, které stále potřebujeme odhalit. Na konci nápravy, díky našemu vnímání a pochopení této složité souvislosti, se odhalí s „620“ krát větší intenzitou: místo Nefesh de nefesh, NRNHY de NRNHY.

Představte si, že existoval tento jednoduchý systém 600.000 kusů, které byly zapojeny v sérii, jeden po druhém, jako stádo ovcí. A najednou se propojí ve všech druzích vazeb, doplňujíce a naplňujíce jeden druhého ve všech situacích a atributech.
[71599]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/3/12, Shamati # 35

Na kongres v Aravě jedeme proto, že nutně potřebujeme síly jednoty a soudržnosti. Dají nám sílu a porozumění přivést do světa nápravu. Na světě není větší síly než jednoty mezi námi. Všechny ostatní prostředky jsou materiální, kdežto my máme duchovní sílu, což nám umožní změnit společný systém a transformovat vesmír. 

Náš vesmír se podřizuje omezenému počtu konstant, jako rychlost světla. Stačí, aby došlo k malému posunu v těchto zásadních rozměrech, a pak bude celá podstata jiná. Když se změní konstanty, náš svět nebude schopen existovat ve své předešlé formě. 

S pomocí duchovní síly můžeme nepatrně upravit korelace těchto konstant. A pak svět pozvolna „plyne“ a mění formu. Nikdo si toho není vědom, ale najednou se všichni stávají chytřejšími a vnímavějšími, každý má  oči otevřené, lidé více chápou a jsou citlivější, a každý člověk naroste ve svém uvědomění, vchází do užšího kontaktu s myšlenkou sjednocení a uvědomuje si potřebu změny. 

Obracíme se ke Světlu, které lidi napravuje, to je rozvíjí. Nerozvíjí je však v pozemské moudrosti, ale ve vyšší moudrosti, v moudrosti sjednocení. To je cesta, kterou lidstvu musíme otevřít naší jednotou. 

[69976]
Ze 4. části denní lekce kabaly 16/02/2012, “Úvod do studia Deseti sefirot”

Otázka: Co to znamená “přinášet uspokojení stvořiteli”? Stvořitel je vlastnost odevzdání, tak komu přináším uspokojení?

Odpověď: To je způsob, jakým si představujete svůj svět:  formou představ, že je to něco, čemu můžete něco udělat a dostat od toho odpověď. Necítíte, že za všemi těmi tvary je Stvořitel, a že ony jsou jen to, co On udržuje naživu a prostřednictvím jich se Vám představuje na bilióny způsobů.

Vlastnost odevzdání je tou, která odevzdává. Vy přeci k někomu budujete svůj postoj ne podle toho, jak vypadá, ale spíše podle jeho podstaty. Zdá se, že se skládá z mnoha rozlišení, ale kde jsou? V těle nebo v nějaké postavě? Pokuste si představit tvar osoby „ve vzduchu“ bez těla. Vyjměte z něj všechnu spiritualitu a všechna jeho přání,  jeho vášeň a jeho myšlenky, která jsou vlastně vně  zvířecího těla. Svlékněte tělo a obracejte se k podstatě osoby. 

Pak se stejným způsobem obracejte k podstatě Stvořitele. Rozdíl mezi těmi dvěma je v tom, že podstatou Stvořitele je celek a zahrnuje vše. Ovládá každého. Tato všeobecná síla přírody, všeobecný přírodní zákon, je globální mysl, která je dobrá a benevolentní. Globální mysl je dobrá a výkonná síla je shovívavá.  

Neměli bychom být zmateni tím, co vidíme. Je čas uvažovat o podstatě. Tělo neexistuje. Podstata člověka je opravdu věčná a já se s ní chci spojit. Může mi být vyobrazena jako nějaký „duch“, ale ve skutečnosti je nekonečná a bez hranic. Celými našimi kořeny jsou různé aspekty Malchut Nekonečna. Když se spojíme, je to jako by se po ní všechny „rozlézaly“ a nakonec se daly dohromady a vytvořily správnou nádobu. 

Nezapomeňte, že byste ve skupině měli koukat vnitřním zrakem. 
[69767]
Ze 4. části denní lekce kabaly 14/02/2012, “Úvod ke studiu Deseti sefirot”

Otázka: Co to znamená protlačit svůj požadavek „skrze skupinu,“ skrze jednotou?

Odpověď: „Skrze skupinu“ znamená, že protlačuji svou touhu prostřednictvím integrovaného systému. A pokud je tato touha schopna stát se podobnou tomuto integrálnímu systému, je to známkou toho, že moje touha je podobná touze Stvořitele. Je psáno: „Udělej svou touhu jako jeho.“

Nemohu-li to udělat, pak Ho stále adresuji přes skupinu a žádám o sílu nápravy. Ale to neznamená, že jsem svou touhu protlačil skrze skupinu ke Stvořiteli tak aby mi odpověděl a naplnil mě jeho silou odevzdání, tak abych mohl dávat v praxi.

Naopak, obracím se ke skupině a vidím, jak moc nenávidím ostatní, nechci být s nimi, jsem jimi odmítán nebo je odmítám. A pak v těchto zkoumáních, v bojích a kolizích s každým, jsou to právě všechny tyto nenapravené stavy, které pozvedám nahoru a žádám: „Naprav je! Já čekám! Chci se spojit s ostatními!“ Pak je to nádherná modlitba.
[67580]
Z 2. části denní lekce kabaly 25/1/12, Zohar

Otázka: Člověk hodně zapomíná, mnohé zahání k zapomnění, zanechává za sebou nenaplněné začátky a nenapravené chyby. Jak se můžeme vyhnout zapomnění na duchovní cestě?

Odpověď: Teď je to nemožné. Teprve na konci budou všechny jednotlivé události shromážděny a povedou ke společné nápravě, tzv. „Rav Paalim U-Mekabtziel“. Po nahromadění všech našich nádob se tyto nádoby současně spojí v jednotný stav, a tím bude tento děj dokonán. To shrne všechny generace mnoha miliard lidí a spojí veškeré jejich záležitosti do jedné. To se stane až přijde doba úplné nápravy, která nás všechny sjednotí do jednoho přání, dokonalého a naplněného světlem nekonečna.

Do té doby máme zakázáno vnímat minulost, protože bychom nebyli schopni vydržet všechno, co jsme zažili. Máme pro to potřebnou odvahu, jinými slovy clonu (Masach). Dnes bychom ovšem nebyli schopni ospravedlnit stavy, které jsme zažili.

To je důvod, proč máme tendenci k zapomnění. Čas od času vypneme. Tento pravidelný „Blackout“ není ve skutečnosti více než přepínání mezi dvěma momenty, mezi včerejškem a dneškem, mezi minulými a současnými životy, až nakonec budou všechny shromážděny do jednoho.
[66928]
Z úvodního přednáškového cyklu 17/1/12, „Kurs jak být člověkem, Lidský rozvoj“

Otázka: Po kongresu se cítím více a více emocionálně při každém setkání přátel, někdy až k slzám. Je tohle skutečně štěstí a vzestup?

Odpověď: Po kongresu musíme určitě začít přistupovat k jednotě jinak. Nyní je jednoduší se k ní vrátit. Je mnohem vzrušující a atraktivní.  Už se to nezdá něčím falešným, jako dříve. 

Dosáhli jsme duchovní reality, začátku duchovního stupně. A nyní musíme přidat trošku více našeho úsilí, aby proniklo dovnitř nás a dalo růst „masu,“ tloušťce přání v tomto bodu. Pak při této tloušťce ucítíme realitu, duchovní realitu. 

Každý člověk by měl vyvíjet úsilí, neustále se vracet k tomu pochopení jednoty, které už proniklo do našich pocitů. I přes naše současné emocionální odmítání a rozostření pocitů, se snažím vrátit do stavu, kterého jsme dosáhli.

K čemu to? Možná abychom se cítili dobře, abychom se dostali dále, dokonce i bez pozitivních pocitů. A možná se cítím zavázán ve vztahu k přátelům, se kterými jsme ve vzájemné záruce.

Odměna se může lišit, ale  celkově, my všichni si přejeme toužit po jednotě. To je ta nejdůležitější věc: toužit po jednotě neustále bez ohledu kde můžete být v daném okamžiku. 
[63326]
Ze 4. části denní lekce kabaly 16/12/2011, “Mír”

Otázka: Snažím se představit si 72 hodin kongresu. Jak mě tento proces přivede k Jednomu, Jedinečnému a Sjednocenému?

Odpověď: Vstoupím do kongresové haly jako svaté lázně (Mikveh), místo, které mě očistí a napraví. Toto místo je naplněno svatou vodou, kvalitou Biny, matčino lůno, jehož se stanu součástí a v němž rostu. Nemusím udělat nic, než se tam usadit jako kapka spermatu uvnitř dělohy. Musím na ní ulpět a vše další udělají ostatní. Musím se jednoduše stát součástí toho, co se děje.  

Je psáno, “Stvořitel přebývá uvnitř svého národa,” kde “uvnitř národa” se má za místo, kde se všichni shromáždí a každý člověk anuluje svůj egoismus jak jen může za účelem sjednotit se dohromady. Pak odhalíme že tam, uvnitř této jednoty, se nachází vyšší—Malchut, Šechina. A uvnitř ní— Šochen, Stvořitel.

Nic víc nepotřebujeme! Jen tam přijít a nebýt inteligentní. Ztraťe své “Já”:  Přijdete dovnitř a rozpustíte se. Někdo Vás o něco požádá, tak to prostě uděláte. Jen se připojíte, bez jakýchkoli vyjasňování. Nejdůležitější věcí je plout ve společném proudu.

To je důvod, proč je kongres vhodný pro každého, pro každého člověka. Pokud tam jen člověk může přijet, pak tam vznikne hybná síla, která nád námi převezme vládu a roztočí nás všechny v jednom víru, jako celek. A my nic jiného nepotřebujeme. Nebudeme potřebovat zvláštní mysl nebo dlouhé studium, jen tuto sílu. S ní už dostanete otisk vyššího, vyššího stupně. Tak přijďte!

Přišli jste tam, zpíváte, tančíte, jíte, připravujete jídlo a anulujete se před tím, co se děje, jak jen můžete. To Vás přivede k vyššímu stupni, protože je tam, uvnitř, ve spojení mezi lidmi.

Tradice společného jídla, zpívání písní a tance byla založena kabalisty. To vše vede k sjednocení a bez jednoty je to nemožné. Abraham jednou pozval hosty do svého stanu a nejdříve je usadil u společného jídla, zatímco vysvětloval, že je nezbytné se sjednotit a milovat bližní.

Bez jednoty nic nezvládneme. Chápu, že náš egoismus, naše podstata je proti. Také jsem kdysi byl proti jednotě, a dokonce více, než vy. To mě ale nezastrašilo: Na jakýkoli egoismus existuje síla jej porazit. Nejdůležitějsí, snažte se být co nejrozhodnutější jak můžete a nastavte svou mysl na to přijít a ztratit se.

Ztraťit se na nějakém neznámém místě, jako peněženka, kterou jste měl a nyní je fuč. Není prostě nic, co s tím můžete udělat: Byla tam a nyní je pryč! Zkuste to!
[62141]
Ze 3. části denní lekce kabaly 28/11/2011, Talmud Eser Sefirot

Otázka: Ve skupině potřebujeme interakce a kontakt. To je jediný způsob, jak můžu odhalit lásku a nenávist ke svým přátelům. Když společně pracujeme na šíření, dostávám skutečnou vnitřní reakci. Ale ve všech jiných ohledech, jen spolu sedíme na lekcích nebo jíme, zpíváme a tančíme spolu. Nenacházím zde žádnou interakci …

Odpověď: Zkoušejte to společně se skupinou více a více. Ve skutečnosti, toto je práce: sedět s přáteli, jíst, tancovat a zpívat s nimi. To způsobí větší odpor, který se odhalí uvnitř vás. Překonejte sami sebe a pokuste se ponořit hlouběji do skupiny – a zjistíte své slabosti.

To je již výraz pravdy. Čím více se snažíte převzít kontrolu nad sebou, tím více negativity k přátelům odhalíte. To je celá podstata a nic víc není třeba.

Synové Izraele obdrželi metodu korekce pouze tehdy, když v nich uzrála silná egoistická touha. Nadále už to není klan nebo rodina, ale velké množství lidí, kteří cítí, že nepatří k sobě. Takto se objeví národ: Jsem součástí skupiny, byl jsem k ní přiveden, a podílím se na životě přátel, kteří jsou propojeni společným cílem. Ale abych byl upřímný, nemám k nim žádné vřelé city.

A teď už musí tvořit nejhlubší spojení, které může existovat v reálném světě – stejně jako spojení se Stvořitelem. Dokážete si představit: přimknout k přátelům jako ke Stvořiteli, bez výmluv a cítit je blíž než sebe. Je to možné? Ano. Můžete vyvinout úsilí, a v odezvě, přichází shora světlo a napravuje vás.

Všechno co je důležité ve vzájemných akcích, je uvnitř. Můžete si vzít fyzická měřítka pouze tehdy, pokud je možné do nich vložit záměr. V opačném případě byste neměli. Potřebujeme akce, které se stanou výrazem našeho propojení. To zahrnuje Kongresy a práci šíření. Ale ve skutečnosti, jestliže je mi člověk opravdu drahý, tak ho pozvu na kávu nebo do svého domu, abych se s ním stýkal v přátelském prostředí. Snažím se být k němu co nejblíže.

Podstata věci není, aby se každý člověk připravil na kongres ve svém koutku, doufajíc, že tyto externí úsilí nás spojují. Spíše, musíme cítit mnohem větší blízkost, což je to, co jsme byli schopni trochu dosáhnout na kongresu v Aravské poušti. Po prosincovém kongresu budeme pokračovat jednáním v tomto směru, abychom přišli ještě blíž k sobě.
[61440]
Z 4. části denní lekce kabaly 22.11.2011, „Vzájemná záruka“

Otázka: Lidé souhlasí s idejí vzájemné záruky, ale neví co s tím. Lidé přijímají naše vysvětlení v dobrém, ale co dál?

Odpověď: To stačí. Nejdříve dáte člověku vysvětlení ohledně situace integrálního propojení, informujete ho o faktu, že v našem globálním světě je nepřípustné se dát na protekcionismus a izolacionismus. „To není má věc“ už nadále není vhodnou výmluvou. Jsme navzájem spojení jako ozubená kolečka, ať už chceme, či nikoli, a není tu žádný takový spojkový pedál, který by nás mohl oddělit jednoho od druhého. Není jiné cesty: Zkrátka se musíme brát navzájem v úvahu, pochopit podstatu vzájemného spojení a jednotného lidského systému. Pouze zvládnutím jeho zákonů budeme schopni se rozhodnout, kam bychom se společně měli ubírat. 

V minulosti jsme byli rozdělení, a byl jsem schopen vzít si od vás cokoli, co jsem chtěl pro svou potřebu. Ale nyní, když jsme se stmelili dohromady, už si od tebe nevezmu další „pytel“, ale jednoduše jej přemisťuji z jednoho místa do druhého ve společném skladu. A časem mi to škodí. 

Stále jsme si neuvědomili význam „jednotného systému.“ Pokud neberete všechny jeho části v úvahu, pak nemůžete jednat. Dnes nám svět ukazuje naše vzájemné propojení, a to je jen první, nejmenší, nejbližší duchovní stupeň. Bez toho, aniž bychom na něj vystoupili, nebudeme schopni dát cokoli v našich životech do pořádku. Vnější tlak bude růst ze dne na den, šrouby se budou více utahovat, a podmínky tohoto prvního stupně na nás budou mít jasnější, mnohem přesnější požadavky.  

Nakonec budeme muset jednotný systém poznat, porozumět mu, včetně něj uvnitř nás, a uvnitř se uspořádat podle jeho zákonů. Pak najednou uvidíme hojnost všude. Jakmile dosáhneme sjednocení, hojnost vyjde na světlo. Bude jasné, že mír a pořádek zavládne všude a my jsme dosáhli míru na prvním duchovním stupni. 

Poté se odhalí další stupeň, a my znovu budeme čelit nepořádku, nespravedlnosti a chaosu….. Takovým způsobem postupně odhalíme náš nesoulad s následující úrovní vzestupu.

[57774]
Z 5. části denní lekce kabaly 16/10/2011, „Mír ve světě“