Ľudia sú spoločenské bytosti, tak nás stvorila príroda. Spoločnosť, v ktorej žijeme, má na nás veľký vplyv. O zrkadlových neurónoch a iných mechanizmoch sociálneho vplyvu už niečo vieme, ale existujú aj iné formy tohto vplyvu.
Ještě jsme se nevypořádali s jedním virem a už je tu další. Opičí neštovice – neškodný příbuzný smrtelného viru pravých neštovic, se objevují od roku 1958. Dosud se však vyskytovaly převážně endemicky v Africe. Nyní, jako všechno v dnešní době, se staly celosvětovou hrozbou. Podle nejnovější aktualizace Světové zdravotnické organizace (WHO) se nyní virus opičích neštovic již rozšířil do 19 zemí. WHO však také říká: „Ačkoli je výskyt neobvyklý, zůstává ‚zvládnutelný‘.“
Dlouhotrvající válka v Evropě má svůj konec v nedohlednu, mutující virus, který snadno přelstí vědce, zdánlivě nezastavitelná inflace, nenapravitelně narušené zásobovací řetězce…
Tyto a další celosvětové krize doléhají na lidstvo. Ale na druhou stranu zmíněné bolestivé údery způsobují restrukturalizaci, přestavbu světa.
Uplynulé dva roky byly o nervy pro děti, rodiče i celý vzdělávací systém. Opakující se izolace a lockdowny ovlivnily nejen sociální vztahy dětí, ale také zanechaly ve všech nejistotu ohledně budoucnosti. Je jasné, že systém už nebude stejný jako na začátku desetiletí, ale otázkou je, jaký bude. Každopádně, protože je nám souzeno přesouvat se mezi fyzickými a virtuálními spojeními, můžeme se naučit navazovat smysluplné vztahy v obou prostředích.
8. marca 2009, počas finančnej krízy, ktorá sa stala známou ako Veľká recesia, vtedajší ekonóm spoločnosti Wachovia Corp. Mark Vitner celkom výstižne opísal svetové ekonomiky, ktoré sa zmätene premiešali: „Je to ako snažiť sa oddeliť zmiešané vajíčka. Jednoducho sa to nedá urobiť tak ľahko. Neviem, či sa to vôbec dá,“ povedal pre CBS News.
Jeden student mi řekl, že nová studie tvrdí, že koronavirus už není světovým problémem číslo jedna. Zjevně jej dohnala chudoba a nezaměstnanost.
Kromě těchto tří hrozeb se svět podle studie nejvíce obává kriminality, problémů se vzděláním, klimatickými změnami a imigrací. Zdá se mi, že lidstvo je obecně tak zmatené a vyhořelé, že už ho nejspíš nic dalšího nezajímá. A nejde o to, že by bylo příliš mnoho problémů, ale o to, že neexistuje žádný cíl, kterého by bylo možné dosáhnout. Když nejsou cíle, nejsou ani touhy, a když nejsou touhy, není pro co žít. (Pokračování textu…)
David Beasley, výkonný ředitel Světového potravinového programu OSN, prohlásil, že miliardáři „musí nyní jednorázově přispět“ 6 miliard dolarů na záchranu 42 milionů lidí, „kteří zemřou, pokud se k nim nedostane pomoc“.
Řekl také: „Nežádám je, aby to dělali každý den, každý týden či každý rok. Máme tu jednorázovou krizi, kombinaci klimatických změn, covidu a vlny konfliktů.“ Pokud pan Beasley věří, že se jedná o jednorázovou krizi a že šest miliard dolarů odstraní světový hlad, je pravděpodobně jediný. Hlad neexistuje z důvodů, které uvádí, ale kvůli lidskému sobectví a žádné množství peněz není dost velké na to, aby nakrmilo lidi, jejichž ego hladoví. (Pokračování textu…)
Výzva prince Williama, abychom zapomněli na vesmír a zaměřili se na Zemi, naši planetu nezachrání.
V rozhovoru pro NBC News princ William řekl, že „potřebujeme ty největší mozky zaměřené na snahu opravit tuto planetu, ne na hledání dalšího místa, kam bychom mohli jít a žít,“ a dodal, že „jsme svědky nárůstu úzkosti z klimatických změn“, zdůraznil, že „mladí lidé nyní vyrůstají na místech, kde je jejich budoucnost v podstatě po celou dobu ohrožena“. (Pokračování textu…)
Pandemie koronaviru a očkování vedly ke vzniku mnoha příběhů: například o ženě, která nevědomky nakazila celou rodinu a velmi toho litovala, ale lidé, které nakazila, jí to neodpustili. Místo pochopení a odpuštění jí otevřeně vyhrožovali.
O dětech, které byly nuceny odejít do izolace kvůli svým kamarádům, a proto se mezi sebou pohádaly na život a na smrt.
A neobyčejný příběh rodičů, kteří se snažili nakazit své děti koronavirem, aby ho prodělaly v lehké formě a získaly zelenou kartu. (Pokračování textu…)
Letos v létě hoří lesy obzvláště. Řecko, Turecko, Itálie, Amerika, Rusko a další a další… No, chápu. Co dalšího bude ve zprávách?
Výzvy v oblasti životního prostředí se nám zdají být příliš velké. Nevidíme žádný způsob, jak ovlivnit to, co se děje, a tak mávneme rukou nad tvrdými záběry z obrazovek. Ale marně. Globální problémy naznačují lidstvu globální řešení a jednoho dne ho pod tlakem přírody budeme muset realizovat. Tak proč ne teď? (Pokračování textu…)
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru