Otázka: Jak by měla být vyjádřena má potřeba vzájemné záruky?

Odpověď: Tím, že ostatními otřásáš, probouzíš je, a děláš to spíše uvnitř než slovy. Slova ve skutečnosti oslabují význam. Celá naše práce se neprovádí venku, ale uvnitř. Důležitá je míra, nakolik se snažím přáteli uvnitř sebe třást, abychom společně došli k vzájemné záruce.  

Nedosáhneme toho svými vlastními silami, ale domáháme se odhalení Stvořitele. Vždyť vzájemná záruka je síla Stvořitele, která nás spojuje navzájem. Sami nedokážeme  natáhnout nitě spojení a odevzdávat jeden druhému. Nebude fungovat nic, dokud mezi námi nebude odhaleno Světlo. Dnes jsme spojeni jen nenávistí. Pokud však mezi námi bude Světlo, spojíme se v lásce a odevzdání. Vzájemné odevzdání, kde Stvořitel naplňuje prostor našich vztahů, je vzájemná záruka. 

Musíme o to usilovat, ačkoli toho nemůžeme dosáhnout sami. Vše vyjde z temnoty, pokud si opravdu přejeme odhalit vzájemnou záruku kvůli Stvořiteli. A „pro Stvořitele“ znamená pro vlastnost absolutního odevzdání. 
[49336]
Z 5. části denní lekce kabaly 26/07/2011, “Arvut”

Zohar, kapitola “Truma,” článek 759: Jakmile byla Nukva ozdobena—má se na mysli postaven [Partzuf] AVI [Aba ve Ima]—a ZA a Nukva se vrátili k PBP [Panim be Panim], ta forma člověka, ZA, přišel z touhy po Nukvě. Tam, v Nukvě, byl druhý muž Berie vyryt a vyobrazen, jako jeho podoba. Je o něm psáno, “A zplodil syna ku podobenství svému, podle obrazu jeho.”

Kniha Zohar hovoří pouze o tom, co se děje v síti, která spojuje duše. Celkový úhrn těchto spojení mezi námi je nazýván “vyšší svět,” jehož ilustrace jsou Zoharem popisovány, včetně sil, Světel, různých podob a obrazů. Nemáme si co více představovat, protože to je to, uvnitř čeho žijeme. 

Každý z nás jednotlivě je přání těšit se, a vně každého z nás, ve spojení mezi námi, tam se nachází vyšší svět, naplněný Světlem. Proto musím “obalit” svou vůli těšit se, přikrýt jí jakoby stínem, provést na ní restrikci a vytvořit clonu a odražené Světlo, a pak z ní vystoupit ven, do svých vztahů s ostatními. 

Přesně o tom Zohar mluví: kterou podobu či obraz přijmu ve vztahu k ostatním. Pokud tak činím, pak odhalím vše, o čem v Zoharu čteme. Jinak jsem uvnitř sám sebe, ve své vůli těšit se a cítím pouze tento svět. 

Buď můžeme vnímat uvnitř nás nebo nad námi, vně nás.  “Vně nás” znamená v přístupu k bližnímu, kde “bližní” jsou lidé, se kterými chci vybudovat propojovací síť.  Tomu se říká “skupina.” Pokud tímto způsobem přistupuji k celému světu, pak skupina je celý svět.

Zatímco napravuji své vlastnosti, pokud si přeji odhalit sílu, která vše vytvořila, pak ji odhalím v souladu se zákonem ekvivalence formy. Jakmile má propojovací síť s ostatními získá duchovní podobu, duchovní podstatu, skutečné vzájemné odevzdání, úrovně vzájemné záruky dokonce jen na prvním stupni, pak uvnitř ní okamžitě ucítím Stvořitele. 
[49184]
Ze 2. části denní lekce kabaly 25/07/2011, Zohar

Otázka: Myslím, že jsem se již odtrhl od mého ega. Co mám dělat dál?

Odpověď: Nemůžete se odtrhnout od svého ega. Je to velká a dlouhá práce, která pokračuje přes všechny stupně duchovního vzestupu. Je to proto, že čím výše budete stoupat po stupních duchovních světů, tím více poroste vaše ego.

Právě jste ve stavu, kdy sotva cítíte ego na aktuálním stupni. Co s tím můžete dělat? Myslím, že nemáte dostatek studia. Pokud budete studovat víc, společně s námi a intenzivněji, vaše ego nemá jinou možnost, než rychle růst.

Růst ega závisí na tom, zda máte nebo nemáte k dispozici nástroje pro práci s ním. Pokud jste připojeni ke skupině, šíření, k našim lekcím a mému blogu, pak vaše ego poroste každou vteřinu, a nebudete mu moci uniknout. Zjistíte, že vás terorizuje a pak s ním budete moci pracovat. Nicméně pokud jste slabí, nebudete mít tento druh ega a budete sedět klidně a myslet si, že už jste anděl.

Ve skutečnosti to není možné. Pokud necítíte údery ega každou sekundu, které v nás vznikají, abychom je mohli opravit, všechno to znamená, že ještě nejste dostatečně propojeni se skupinou a studiem.
[48577]
Ze série nedělních virtuálních lekcí 17/7/2011

My můžeme tyto knihy také používat, aniž bychom věděli či rozuměli tomu, o čem si kabalisté mezi sebou píší, protože každý z nich píše ze své vlastní úrovně. Když je však čteme jako malé děti a snažíme se zjistit, co v niích píší, co si mezi sebou chtějí předat a co nám chtějí  vylíčit, když otevřeme tyto knihy od velkých kabalistů a přejeme si být jim podobní v jednotě a vzájemném odevzdání, což znamená připojit se k nim, připojit se k systému duší, ve kterých se nacházejí ve spojení jeden s druhým, zaujmout mezi nimi své místo, shromáždit se ve stejném kruhu, pak, s pomocí těchto rukopisů, si zasloužíme být jim blíže.

Je to tím, že knihy napsané kabalisty obsahují jejich sílu, jejich myšlenky. A pokud si přejeme lnout k nim, pak tím, že se snažíme vzájemně sjednotit a společným čtením jejich textů, žádáme o vstup do tohoto systému a připojení k stavu, ve kterém jsou.  

Proto, zatímco čteme Zohar, bychom  měli zkoušet nezapomínat, že s pomocí tohoto textu se chceme napravit a být přibráni do stejného systému, který již obsahuje duše, a my jsme ti jediní, kteří tam do naší jednoty stále chybí. Dostaneme se tam, jakmile se navzájem spojíme a spojíme přání vstoupit do stejného systému, kde již přebývají všichni velcí kabalisté. V podstatě, tento stav již existuje a my jej pouze hledáme. Vždyť  Zohar mluví o našem budoucím stavu, kterého dosáhneme a do kterého vstoupíme. 

Představme si sebe ve společném systému duší, mezi těmito velkými kabalisty – žádejme to!

Ze 2. části denní lekce kabaly 24/7/2011, The Zohar

Názor: (Joseph Stiglitz, ekonom a držitel Nobelovy ceny, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku): Lékem na dosavadní krizi jsou zatím úspory a privatizace, nevyšlo to ve Východní Asii, Latinské Americe a dnes to také nevychází v Evropě (Irsko, Lotyšsko, Řecko).

Musíme postupně  přinášet vysvětlení každému, v jeho jazyce, na jeho úrovni porozumění. Vysvětlení musí být postupné, dokud lidé nezačnou být schopni cítit, že právě spojení mezi námi nám dá pocit jiného života, jako na jiné planetě, v jiné dimenzi. 

Není možné mluvit o tom hned. Musíme vždy oslovit  jednotlivé osoby nebo skupiny lidí na různé úrovni vývoje, v souladu s přáním, které právě zažívají. Proto nejdříve musí být vysvětlení prezentováno v jazyce, kterému rozumí: „Budete se cítit dobře. Nebudou války, terorismus ani drogy. Vaše děti budou úspěšnější, bude méně rozvodů“ atd.  

Různé vrstvy obyvatel musí být osloveny způsobem, který je pro ně vhodný: někteří jsou více nakloněni sledování filmů, jiní – poslouchání hudby, další dosud – čtení knih, a k dalším je možné přistoupit prostřednictvím vědy, ekonomie či čehokoli jiného.

Prostředí musí být podobné kouli, která  vyzařuje mnoho možností pro každého člověka, aby porozuměl, co je „globální svět“, ve kterém se nacházíme. Tak jako je svět globální, tak i systém výchovy musí být globální, čímž je myšleno, že musí zahrnovat všechny formy vlivů, na každé úrovni, ve všech formách a v každému jazyce – ze strany všeho, co člověka obklopuje.

To je systém výchovy, který musíme vytvořit. Bez něj se lidstvo nebude vyvíjet. Bude ovlivňováno všemi druhy problémů a neštěstí, a bude přinuceno se vyvíjet tímto způsobem v jakémkoli případě. Vždyť tím dosáhne své nezávislosti, protože tím, že si  pro sebe vybuduje prostředí, aby se změnilo a napravilo, dosáhne své svobodné volby. A tak samo sebe postaví na lidskou úroveň.

Otázka: Jaké to je skutečně pocítit Světlo?

Odpověď: Nemám nic, co bych dal druhému člověku, ale když mu opravdu chci něco dát, tak se ve mně, v mém přístupu k němu, v touze po lásce a odevzdání, odhalí speciální „proud“, který se nazývá „Světlo“.

Aby bylo možné vnímat jakýkoli vnější jev, je nutné dosáhnout ekvivalence s ním. Stejně jako rádio, které je naladěno na určitou vlnu, já generuji vlnu, kvalitu, která je mimo mě. Uvnitř sebe vytvářím příklad nebo model kvality odevzdání, který je mimo mě. A pak zachytím a vnímám tuto kvalitu.

Pokud opravdu chci přistupovat k jiné osobě podle zákona odevzdání, pak se najednou v mém postoji k ní vytvoří určité naplnění, které vypadá, jakoby přicházelo z venku, i když ve skutečnosti vyplave na povrch zevnitř. Tato odpověď, kterou cítím ve své touze po odevzdání, je světlo.
Z 5. části denní lekce kabaly 20/7/2011, „Arvut“

Otázka: Proč i po tolika letech studia se stále ptáme na jeho účel? Vyplývá z toho, že vždy začínáme od začátku, od nuly?

Odpověď: Ne, pokaždé začínáme z ještě větší „nuly“! Opravdu, egoistická touha neustále roste, stejně jako porozumění. Naše touhy jsou ostřejší a přesnější, a tak naše „nula“ se stává hlubší a vymezenější.
[48257]
Z 1. části denní lekce kabaly 15.7.2011, spisy Rabáš

Otázka: Neděláme dost v naší individuální, vnitřní práci. Jak se můžeme dostat z tohoto stavu?

Odpověď: Útokem. Nemůžete tu udělat nic jiného. Všechy primární zdroje máte před sebou.

Otázka: Proč ale nejsme schopni obrátit všechny naše útoky v jeden společný atak, v jedno přání?

Odpověď: Jeden útok nepomůže. Fungovat to bude pouze tehdy, pokud bude nepřetržitý, pokud naše rány budou konstantně tlouct do jednoho bodu bez ustání.
[48489]
Z 5. části denní lekce kabaly 18/07/2011, “Arvut”

Otázka: Co bych měl dělat, pokud jsem schopen se anulovat ve svých myšlenkách, ale je pro mě velmi složité tak učinit prakticky?

Odpověď: To není možné! Pokud se opravdu anuluji ve svých myšlenkách, pak je tomu tak i v činech. Činy odráží úmysl.

Pokud jsme však stále nedošli k rozhodnutí se anulovat, pak nejsem schopen plnit tento zákon a pouze se obelhávám tím, že si myslím, že jsem se ve svých myšlenkách anuloval. 

Pokud vidíme, že po sporu skupina nedošla k jednotě, do další hádky, je to znak toho, že se její členové neanulovali před sebou navzájem a nemají žádnou šanci dosáhnout duchovna. 

Prováděním vnitří sebe-analýzy a snahou anulovat egoismus před přáteli, vnitřně i zevně, provádíme duchovní práci. Duchovní svět mezi námi může být prakticky odhalen pouze za podmínky, že zcela anulujeme egoismus v souladu s úrovní našeho stávajícího stupně. 

Pokud dosáhnete skutečného sebe-anulování ve vztahu k jakémukoli člověku, budete přesvědčeni, že se cítíte v duchovní realitě, v kvalitě odevzdání, spojení do určité míry se Stvořitelem!

Z 1. části denní lekce kabaly 17/07/2011, Rabašovy spisy