Otázka: Jak by měla být vyjádřena má potřeba vzájemné záruky?

Odpověď: Tím, že ostatními otřásáš, probouzíš je, a děláš to spíše uvnitř než slovy. Slova ve skutečnosti oslabují význam. Celá naše práce se neprovádí venku, ale uvnitř. Důležitá je míra, nakolik se snažím přáteli uvnitř sebe třást, abychom společně došli k vzájemné záruce.  

Nedosáhneme toho svými vlastními silami, ale domáháme se odhalení Stvořitele. Vždyť vzájemná záruka je síla Stvořitele, která nás spojuje navzájem. Sami nedokážeme  natáhnout nitě spojení a odevzdávat jeden druhému. Nebude fungovat nic, dokud mezi námi nebude odhaleno Světlo. Dnes jsme spojeni jen nenávistí. Pokud však mezi námi bude Světlo, spojíme se v lásce a odevzdání. Vzájemné odevzdání, kde Stvořitel naplňuje prostor našich vztahů, je vzájemná záruka. 

Musíme o to usilovat, ačkoli toho nemůžeme dosáhnout sami. Vše vyjde z temnoty, pokud si opravdu přejeme odhalit vzájemnou záruku kvůli Stvořiteli. A “pro Stvořitele” znamená pro vlastnost absolutního odevzdání. 
[49336]
Z 5. části denní lekce kabaly 26/07/2011, “Arvut”

Zohar, kapitola “Truma,” článek 759: Jakmile byla Nukva ozdobena—má se na mysli postaven [Partzuf] AVI [Aba ve Ima]—a ZA a Nukva se vrátili k PBP [Panim be Panim], ta forma člověka, ZA, přišel z touhy po Nukvě. Tam, v Nukvě, byl druhý muž Berie vyryt a vyobrazen, jako jeho podoba. Je o něm psáno, “A zplodil syna ku podobenství svému, podle obrazu jeho.”

Kniha Zohar hovoří pouze o tom, co se děje v síti, která spojuje duše. Celkový úhrn těchto spojení mezi námi je nazýván “vyšší svět,” jehož ilustrace jsou Zoharem popisovány, včetně sil, Světel, různých podob a obrazů. Nemáme si co více představovat, protože to je to, uvnitř čeho žijeme. 

Každý z nás jednotlivě je přání těšit se, a vně každého z nás, ve spojení mezi námi, tam se nachází vyšší svět, naplněný Světlem. Proto musím “obalit” svou vůli těšit se, přikrýt jí jakoby stínem, provést na ní restrikci a vytvořit clonu a odražené Světlo, a pak z ní vystoupit ven, do svých vztahů s ostatními. 

Přesně o tom Zohar mluví: kterou podobu či obraz přijmu ve vztahu k ostatním. Pokud tak činím, pak odhalím vše, o čem v Zoharu čteme. Jinak jsem uvnitř sám sebe, ve své vůli těšit se a cítím pouze tento svět. 

Buď můžeme vnímat uvnitř nás nebo nad námi, vně nás.  “Vně nás” znamená v přístupu k bližnímu, kde “bližní” jsou lidé, se kterými chci vybudovat propojovací síť.  Tomu se říká “skupina.” Pokud tímto způsobem přistupuji k celému světu, pak skupina je celý svět.

Zatímco napravuji své vlastnosti, pokud si přeji odhalit sílu, která vše vytvořila, pak ji odhalím v souladu se zákonem ekvivalence formy. Jakmile má propojovací síť s ostatními získá duchovní podobu, duchovní podstatu, skutečné vzájemné odevzdání, úrovně vzájemné záruky dokonce jen na prvním stupni, pak uvnitř ní okamžitě ucítím Stvořitele. 
[49184]
Ze 2. části denní lekce kabaly 25/07/2011, Zohar

Otázka: Myslím, že jsem se již odtrhl od mého ega. Co mám dělat dál?

Odpověď: Nemůžete se odtrhnout od svého ega. Je to velká a dlouhá práce, která pokračuje přes všechny stupně duchovního vzestupu. Je to proto, že čím výše budete stoupat po stupních duchovních světů, tím více poroste vaše ego.

Právě jste ve stavu, kdy sotva cítíte ego na aktuálním stupni. Co s tím můžete dělat? Myslím, že nemáte dostatek studia. Pokud budete studovat víc, společně s námi a intenzivněji, vaše ego nemá jinou možnost, než rychle růst.

Růst ega závisí na tom, zda máte nebo nemáte k dispozici nástroje pro práci s ním. Pokud jste připojeni ke skupině, šíření, k našim lekcím a mému blogu, pak vaše ego poroste každou vteřinu, a nebudete mu moci uniknout. Zjistíte, že vás terorizuje a pak s ním budete moci pracovat. Nicméně pokud jste slabí, nebudete mít tento druh ega a budete sedět klidně a myslet si, že už jste anděl.

Ve skutečnosti to není možné. Pokud necítíte údery ega každou sekundu, které v nás vznikají, abychom je mohli opravit, všechno to znamená, že ještě nejste dostatečně propojeni se skupinou a studiem.
[48577]
Ze série nedělních virtuálních lekcí 17/7/2011

My můžeme tyto knihy také používat, aniž bychom věděli či rozuměli tomu, o čem si kabalisté mezi sebou píší, protože každý z nich píše ze své vlastní úrovně. Když je však čteme jako malé děti a snažíme se zjistit, co v niích píší, co si mezi sebou chtějí předat a co nám chtějí  vylíčit, když otevřeme tyto knihy od velkých kabalistů a přejeme si být jim podobní v jednotě a vzájemném odevzdání, což znamená připojit se k nim, připojit se k systému duší, ve kterých se nacházejí ve spojení jeden s druhým, zaujmout mezi nimi své místo, shromáždit se ve stejném kruhu, pak, s pomocí těchto rukopisů, si zasloužíme být jim blíže.

Je to tím, že knihy napsané kabalisty obsahují jejich sílu, jejich myšlenky. A pokud si přejeme lnout k nim, pak tím, že se snažíme vzájemně sjednotit a společným čtením jejich textů, žádáme o vstup do tohoto systému a připojení k stavu, ve kterém jsou.  

Proto, zatímco čteme Zohar, bychom  měli zkoušet nezapomínat, že s pomocí tohoto textu se chceme napravit a být přibráni do stejného systému, který již obsahuje duše, a my jsme ti jediní, kteří tam do naší jednoty stále chybí. Dostaneme se tam, jakmile se navzájem spojíme a spojíme přání vstoupit do stejného systému, kde již přebývají všichni velcí kabalisté. V podstatě, tento stav již existuje a my jej pouze hledáme. Vždyť  Zohar mluví o našem budoucím stavu, kterého dosáhneme a do kterého vstoupíme. 

Představme si sebe ve společném systému duší, mezi těmito velkými kabalisty – žádejme to!

Ze 2. části denní lekce kabaly 24/7/2011, The Zohar

Názor: (Joseph Stiglitz, ekonom a držitel Nobelovy ceny, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku): Lékem na dosavadní krizi jsou zatím úspory a privatizace, nevyšlo to ve Východní Asii, Latinské Americe a dnes to také nevychází v Evropě (Irsko, Lotyšsko, Řecko).