Otázka, kterou jsem dostal: Je známo, že nás (technologický) vývoj vzdaluje Vyšší Síle, Bohu, vnitřnímu očištění. Podle mého názoru s tímto přístupem k vývoji musí kabala spolu s dalšími náboženstvími souhlasit.

Moje odpověď: Vývoj je zákon přírody. Nemůžeme ho zastavit; je nám diktován růstem našeho egoismu. Jeho úkol je přivést lidstvo do „slepé uličky,“ ze které vede jen jedna cesta: přechod k novému typu společnosti, založené na odevzdání a lásce. V globální, vzájemně závislé společnosti není možné žádné jiné řešení.

Navzdory našemu rostoucímu egoismu se v našem chování musíme snažit o podobnost s přírodou a stát se jedním s druhými i s přírodou. Právě náš vývoj a egoismus nás nutí, abychom se změnili.

Je nemožné dosáhnout přirozeného přechodu na tento nový typ společnosti, jelikož to je pro lidskou přirozenost nepřijatelné. Naše pokusy nám jen přinesou víc bolesti (přírodní katastrofy, války, atd.). Mužeme se přesunout z egoismu k odevzdání pouze použitím kabalistické metododologie. Kabala nás učí, jak používat sílu, která egoismus původně vytvořila. Pouze tato síla může napravit a přeměnit naše ego v odevzdání a lásku k druhým.

Nejsme schopni zastavit postup. Avšak využitím kabalistických vědomostí můžeme přivést svět – s jeho vývojem a rostoucím egoismem – do vlídnějšího stavu. Proto je dnes šíření kabaly tak kriticky důležité.

Filed under: Společnost, Svět - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Čím víc vysvětluješ strukturu duchovních světů, tím víc jsem popleten. Proč se tak děje?

Moje odpověď: Představ si, že půjdu k doktorovi a řeknu mu o svých vnějších příznacích. Požádá mě, abych podstoupil lékařské texty, zváží výsledky a prodiskutuje je s jiným doktorem. Když mezi sebou mluví, nerozumím ničemu, ačkoliv mluví o mě, o mých pocitech a mém zdraví. To protože jejich debata o mě je na vnitřnější, komplexnější úrovni, o tom, co se uvnitř mě skutečně děje. 

Pak mi dají pilulku; její náplň je mi také neznámá. Vezmu si ji, jednoduše důvěřuji tomu, že mi oni a předepsaná pilulka pomohou. Samozřejmě mě zmátli svými technickými lékařskými diskuzemi a nikdy jsem je neměl poslouchat. V našem světě bude ovšem pilulka fungovat nehledě na to, zda člověk rozumí tomu, co doktor říká.

Zde, během studia, čtu o tom, co o mě tito kabalističtí „doktoři“ píší: jeden kabalista píše druhému a popisuje to, co se vnitřně děje duším v systému, ve kterém se duše musí napravovat. Samozřejmě ničemu z toho nerozumím! Avšak protože se toho příběhu začnu účastnit a chci chápat a cítit to, připojuji se k nim a přibližuji se tomu, abych se stal takovým, jako oni.

Pokud se chci stát „doktorem“ jako oni, používám své spojení s nimi a učím se. Pokud se cítím zmaten, ale chci pochopit esenci, pokud cítím, že mi kniha povídá o nápravě mé duše, nemám na vybranou. Musím se naučit jejich jazyk (jako latinu, používanou v lékařském oboru) a pak pochopím, o čem mluví.

Kabalisté své knihy psali pro své druhy. Mluví mezi sebou jazykem, kterému rozumí, protože tento jazyk vysvětluje odlišné světy a duchovní koncepty. Já v tomto bodě vůbec nechápu, co znamenají.

Avšak pokud se budu snažit porozumět tomu, co mě učí, a budu se v tom snažit žít a cítit to, pak tyto knihy otevřu a pokusím se do nich vstoupit. Na úrovni mého porozumění nezáleží. Na čem záleží, je mé přání vstoupit dovnitř se svými pocity, místo toho abych se to snažil pochopit svou vnější myslí. Musím žádat odhalení.

Musím vidět to, o čem píší. Popisují to, co vidí a cítí, a já to musím chtít taky cítit. Proto mě můj nedostatek porozumění, vidění a cítění jen tlačí k tomu, abych postupoval.

Filed under: Knihy, Studium, Vzdělání - Žádné komentáře→

Filed under: Cesta - Žádné komentáře→

V každém daném okamžiku jsou nám Shora sesílány různé stavy (touhy a myšlenky). Vždy musíme hledat způsoby, jak se udržovat v hramonii s přírodou, v odhalení se Stvořitelem, odhalit v nás kvalitu odevzdání. Tímto způsobem se začínáme kultivovat.

Přesně takto roste v našem světě dítě. Dítě neustále pátrá po způsobech, jak se o světě něco naučit. Dítě hledá vlastnosti a spojení, jak může svět brát, a jak se jej může účastnit.

Potřebujeme se svými touhami a myšlenkami uvnitř nás udělat stejnou věc. Potřebujeme pochopit, jaký druh sil nás ovlivňuje, jak na ně správně reagovat, a jak odhalit jejich Zdroj. Zdroj je odhalen v úsilí identifikovat jej ve všem ve světě, jelikož zde „Není nikoho kromě Něj“ a On je „Dobro, které činí dobro.“

Jako v našem světě, kde dítě nemůže vyrůst, dokud nebude následovat příkladu dospělých, my v duchovním světě také nemůžeme růst, pokud si nenajdeme svého Učitele, Stvořitele. Toto hledání pokračuje v každém okamžiku, jelikož se od Něj učíme sílu odevzdání.

Snažíme se svým dětem dávat příklad, aby nás kopírovaly; Stvořitel vůči nám (uvnitř nás) jedná stejným způsobem v duchovním světě. Ukazuje nám příklady, jak z egoismu – Lo Lišma – dosáhnout odevzdání – Lišma. Proto musíme zkoumat Jeho příklady a stát se jim podobnými, abychom se pokaždé pozvedli skrze víru nad rozumem.

Potřebujeme získat novou, vyšší mysl, novou vlastnost odevzdání, abychom Mu byli schopni porozumět. Pak uvidíme, že v každém okamžiku jsme učeni, jak odevzdávat. Jinými slovy od Něj dostávám příklady, jak se musím napravit, a skrze ně stoupám z jednoho stupně k dalšímu.

Filed under: Cesta - Žádné komentáře→

Filed under: Studium - Žádné komentáře→