Otázka: Je možné, že svoboda je stavem jen a pouze Stvořitele?

Odpověď: Ano, absolutní svoboda je stavem Stvořitele proto, že je ve stavu dávání a nemá absolutně žádná omezení.

Ale můžeme říci: „Stvořitel chce dávat. Znamená to, že On má tuto touhu. Pokud se uskuteční, pak se On cítí svobodně. A pokud to realizováno není, pak se On necítí svobodně.“ To znamená, že Stvořitel závisí na tom, do jaké míry můžeme realizovat Jeho vlastnost dávání.

Z lekce v ruském jazyce, 17. 11. 2019

Originální článek zde.

[# 256539]

Filed under: Stvořitel - Žádné komentáře→

Otázka: Soudě podle počtu přírodních katastrof, ke kterým došlo v poslední době, vidíme, že člověk vnáší do přírody chaos. Je však běžné s přírodou zacházet jako s neživým systémem a myslet si, že jí přinášíme pouze „mechanické“ poškození.

Říkáte, že příčina je na vyšší úrovni, ve špatných vztazích mezi lidmi?

(Pokračování textu…)

Filed under: Člověk, Jednota, Krize - Žádné komentáře→

Otázka: Proč se obyčejná dobročinnost z pohledu kabaly nepovažuje za odevzdání?

Odpověď: Protože je dobročinnost naprosto egoistická. Člověk nemůže učinit ani jeden dobrý duchovní čin, poněvadž jsme všichni absolutní egoisté.

(Pokračování textu…)

Filed under: Kabala, Skupina - Žádné komentáře→

Zohar, kapitola “Přijď k Faraónovi,” bod 68: Má jinou cestu přistupování k rostlinám: Když se tichý Nil vrací z Malchut do svého místa, když se zvedá a padá. Jelikož jsou jeho vody nehybné, kráčí potichu a veliký netvor šplhá na tyto Nily a není tam v nehybném Nilu. A všechny byliny rostou kolem toho nehybného Nilu na obou stranách. Pak netvor vyšplhá na tyto byliny a roste mezi nimi a pak se vrací do všech těchto Nilů.

V této sekci Zohar vysvětluje, jak je Přímé Světlo odhalováno v Odraženém Světle. Do míry, do které mohou touhy v Malchut pracovat s Odraženým Světlem, se do ní Přímé Světlo odívá. Pokud je zmenšeno Odražené Světlo, Přímé Světlo se z ní ztratí.

Co pro nás tento příběh dělá, když mu nerozumíme a nemůžeme jej spojit s našimi touhami a jejich naplněním? Zohar nám nedává žádné vysvětlení, jak jít s příběhem. Neříká nám přesně, co se zde děje, nebo nám nedává cokoliv, čeho se „chytnout.“

Odpovědí je, že nám  nechce objasnit příběh. Zohar by nám jej mohl vysvětlit jazykem kabaly nebo jiným psychologičtějším a pochopitelnějším způsobem. Avšak místo toho Zohar ponechává místo pro naše snahy porozumět a cítit, „Co to je? Na co to je? Kde to je uvnitř mě?“ Vše, co popisuje,  se nepochybně odehrává v každém člověku.

Provádím všechny akce, které jsou v Knize Zohar popsány. Nakonec, můj pravý stav je,  že jsem právě teď ve Světě Nekonečna, ale mezi mým současným stavem a Světem Nekonečna je 125 stupňů skrytí.

Zohar nám příběh záměrně prezentuje touto cestou, abych hledal tyto věci uvnitř mě za účelem, abych se vrátil do vnímání Světa Nekonečnosti.  Hledání samotné uvnitř mě dává zrod novým vlastnostem, smyslům a vnitřním rozlišováním. Pomáhá mi začínat cítit to, co současně necítím, tím, že rozvíjí smysly, které vnímají duchovní svět.

Proto je úsilí povinné. Je psáno, „Jeden dostává odměnu podle svého úsilí.“ V duchovním světě ti nic nepomůže vyvíjet své úsilí. Je také psáno, „Usiloval jsem a našel jsem.“ Kdy najdeš duchovno? Když tě Vrchní Světlo ovlivňuje to stejné míry, jaké je tvé úsilí. Pak naplní tvůj smysl duchovního vnímání. To je to, co se děje pokaždé, když stoupáš z jednoho stupně do druhého. Avšak nejdůležitější věc je pozvednout se alespoň do prvního duchovního stupně.

Filed under: Práce, Studium, Vnímání, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Pokud člověk není plný radosti, pak není v duchovním stavu. Pokud chcete v duchovnu pokračovat do dalšího stavu, musíte dokončit svůj současný stav.  To znamená, že musíte dosáhnout radosti v přítomnosti a souhlasit s ní, jako byste ji pečetili. Pak vystoupíte na další, vyšší úroveň.

Pokud nedosáhnete radosti v současném stavu, nikdy jej nedokončíte, a můžete dokonce i klesnout níže. Dokonce i když jste se už začali probouzet a cítit duchovní stav, pokud v něm nedosáhnete pocitu radosti, budete vrženi nazpátek dolů do místa, kde jste necítili žádné duchovno.

Znakem, že jste dokončili svůj současný stav je pocit prázdnoty ve vašich egoistických touhách a pocit, že chcete být nad nimi, ve stavu většího věnování. A pokud jste radostní, znamená to, že již toužíte po věnování – po další úrovni. Jste připraveni přijmout další touhu.

Nezáleží na tom, co se vám na cestě nápravy děje – vzestupu či sestupy. Vždy byste měli být šťastní, jako malé dítě, které se něco snaží udělat nehledě na to, zda v tom uspěje nebo ne. Nejdůležitější věc je úsilí, které vyvíjí. To je to, co mu umožňuje růst.

Filed under: Cesta, Vnímání - Žádné komentáře→