Tag Archives: slovo

Pozor: Slovo může zabíjet

Otázka: Lidstvo po celá léta snilo o demokracii a svobodě projevu, hodně krve bylo prolito v boji o toto právo. Svoboda projevu – je jedním z nejvýznamnějších výdobytků moderního člověka.
Diktátorské režimy nástupem k moci v první řadě omezují svobodu projevu. Proč je pro nás tak důležitá svoboda projevu, možnost otevřeně vyjádřit své myšlenky a názory?
Odpověď: Touha po svobodě projevu pochází z egoizmu člověka, z přání prosadit, cítit svůj význam, důležitost vlastního názoru. Člověk se cítí důležitý, stojí s hrdě vztyčenou hlavou, pokud svobodně vyjádří své myšlenky. Tímto způsobem se prosazuje v tomto životě, v tomto světě.
Touha po sebevyjádření pochází z lidské sobeckosti a je typická pro každého. S rozvojem je náš egoizmus stále složitější a náročnější, a proto potřebuje větší svobodu projevu.
Před tisíci lety lidé necítili takovou potřebu. Životem v malé vesnici, lidé neměli pocit, že jim chybí svoboda projevu: o čem by v podstatě měli mluvit?
Moderní člověk velmi oceňuje svobodu projevu, ale pokud se zamyslíme: co to vlastně je? Je svoboda v tom, abych říkal všechno co chci, ale kde je jistota, že jsou mé názory správné? Jsem odpovědný za svoje slova, kterými můžu někomu uškodit?
Totéž lze říci o volbách. Zda si je člověk vědom, když hází do volební urny hlasovací lístek s názvem strany, že tímto činí budoucnost společnosti, celé zemi, a možná dokonce celého světa?
Před realizací této svobody člověk musí dostat odpovídající vzdělání, protože to na něho ukládá velkou zodpovědnost. Nejsilnější zbraní ale není jen slovo, ale i myšlenky. Naše myšlenky se točí po celém světě a sráží se mezi sebou navzájem, vytváří jedno pole myšlení, které ovlivňuje nás všechny po celém světě.
Proto, svoboda projevu, nás především zavazuje se nacházet na určitém úrovni a cítit obrovskou zodpovědnost. Svým projevem si musím být jist, že pomůže nápravě světa, a nejen prokáže pravdu z pohledu vlastního sobectví.
[#161874]
Z besedy č. 587. O novém životě, 21.06.2015

Zohar mluví v jazyce větví

Zohar, kapitola Chajej Sarah (Život Sáry),”bod 12: …Tudíš jsou hříšní vymazáni z Dumahovy knihy, protože on bere v potaz pouze střední linku, kde nejsou hříšní zahrnuti. Proto kdo si je bude přát během vzkříšení mrtvých? Během vzkříšení mrtvých anděl Matat na hřbitovech obdrží vyúčtování od Dumaha.  Ale kdo si bude přát ty hříšné, kteří Dumahem nejsou započítáni pro vzkříšení mrtvých?

Otázka, kterou jsem dostal: Tento tenxt může člověka zmást se slovy jako jsou „mrtví“ a „hřbitovy.“ Jaký je správný způsob, jak vnímat tato slova? 

Moje odpověď: Musíme pochopit, že Zohar mluví jako většina kabalistických knih v jazyce větví. Metoda dává nejen vědomosti, ale, což je důležitější, sděluje nám dojmy. To abychom z duchovního světa k dosažení našeho napraveného stavu přitáhli Světlo nápravy.

Nemluvíme o fyzických tělech našeho materiálního světa a nesmíme se snažit napravovat své „ruce a nohy;“ nesnažíme se spravit fyzické věci, které by měly být ošetřeny normálním doktorem. Místo  mluví Zohar o nápravě duše. Proto i když Zohar používá slova z tohoto světa, všechny naráží na duchovní pojmy, což znamená, že se vztahují k našim vnitřním silám a vlastnostem.

Jsou to tyto vlastnosti, o kterých teď chci studovat. Dělám to za účelem, abych porozuměl, která moje část „bolí,“ která část musí být napravena. Dělám to, abych potřeboval toužit ji napravit. Toto je účel Knihy Zohar.