Filed under: Knihy - Žádné komentáře→

Otázka: Nikdo nečekal takový prudký průlom, ke kterému najednou v šíření kabalistické vědy v Izraeli a po celém světe došlo. Jaká je prognóza na příští rok?

Odpověď: Nemusíme  dělat vypočet na delší dobu. Musíme pouze pracovat a snažit se udělat všechno, co na nás záleží.

A to, jak na to bude reagovat svět, není naše starost, zůstává to na vyšší síle, vyšším systému. Když jsem udělal všechno možné, otevře se další stav. Pokud myslím na odevzdáni, nemusím vypočítávat, jaký bude v mých pocitech. Musim pouze uvažovat, jak správně šiřit kabalu – metodiku nápravy.

Možná, že jako odpověď na naši snahu, přijde těžká, stagnační doba, nevíme, co se uvnitř Něj připravuje, jaké národy začnou svoji nápravu dřív. Všechno se může náhle změnit.

Proto nebudeme dělat žádné prognózy na rok dopředu. Ať přijde všeobecná náprava dnes!

Z lekce „Úvod ke knize Panim Meirot“ 26.07.2010

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem obdržel: Jak mohu být motivován „odevzdáním“, když nevidím žádné výsledky mých činů? Mám jen slepě věřit, že text který studuji, mě takto ovlivňuje?

Moje Odpověď: To je dvoustranný problém. Na jedné straně musím žádat o odevzdání, i když o něj nemám skutečný zájem. Na druhou stranu, když náhle nějakým zázrakem chci odevzdávat, pak stále očekávám výsledek této akce v mém příjmu do mých Kelim (nádob). Ale odměna za odevzdání nemůže přijít do těchto Kelim.

Je to prostě nemožné. Když odevzdávám, pak cítím výsledek uvnitř Kelim odevzdání. Když odevzdávám, očekávajíc, že výsledek přijde dovnitř Kelim pro příjímání, pak zůstanu dvojnásob prázdný.

Když proto člověk nevidí výsledek svého dobra, svých správných činů, které možná skutečně dělá, je to přirozené, protože hledá výsledek na špatném místě. Kontroluje svou peněženku aby viděl, „Kde je moje odměna za odevzdání? Kde jsou peníze, čest, moc, zdraví, nebo alespoň něco? „Ale v těchto Kelim nejsou k dispozici žádné výsledky. Naopak, jsou dvakrát tak prázdné.

Vynaložíte tolik úsilí, ale nemáte nic. Bylo by to v pořádku, pokud byste nikdy neměli snahu. Člověk, který nepracuje neobdrží nic (i když je připraven přijímat bez práce). V takovém případě si nemůžete stěžovat. Ale pokud dávám a nedostávám nic, je to dvakrát horší.

Tak co byste měli dělat? Abyste cítili reakce na a ve prospěch činů odevzdání, musíte odhalit Kelim odevzdání. Musíte správně rozumět tomu, jaký by měl být výsledek odevzdání.

Je psáno, „odměnou za přikázání je přikázání,“ a „odměnou za přikázání je znalost Toho, kdo dává přikázání.“ Znamená to, že odhalím kvalitu odevzdání, která se ve mně najednou začne objevovat, Vrchní síla, která řídí vše. Najednou s ní začnu mít spojení. Mohu také pocítit, že aspiruji k tomu, abych dál jednal v tomto směru. To je odměna.

Musíme ji hledat. Náš jediný problém je, že hledáme špatnou věc na špatném místě.
 
Z druhé části každodenní lekce kabaly 14/07/2010, Zohar

Filed under: Práce, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Ale ve skutečnosti není nic přirozenějšího než vlastnost odevzdání. Pouze se v nás nenachází, a proto ji považujeme za umělou, neskutečnou.

Celá příroda, celý vesmír, s výjimkou našeho světa, se nachází ve vlastnosti odevzdání a je to skutečná realita.

Pouze my existujeme v malém, uzamčeném, iluzorním objemu, vlastnosti získávat.

Jelikož je tento objem uzamčen a odtržen ode všech světů, od Přírody (Stvořitele), tak si myslíme, že nic jiného neexistuje. Podobně je to u červů uvnitř hořké ředkvičky, nerozumíme, že svět nemusí být pouze hořký, že je obrovský, světlý a rozkošný.

Proto je nezbytné pochopit, že vlastnost získávat, ve které přebýváme, je mizerná a omezená, a nacházíme se v ní pouze proto, abychom díky tomuto protikladu poznali vlastnost odevzdání.

Filed under: Svět, Vnímání - Žádné komentáře→

Filed under: Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Na cestě k duchovnímu cíli existuje psychologická bariéra. Chci-li dosáhnout odevzdání, nesmím se ptát na nic jiného, než jak odevzdávat. Navíc to není odevzdání ve smyslu mé egoistické mysli a mé současné touhy. Znamená to, že nemohu požadovat nic, co je v mém současném chápání, to by byl opak skutečného odevzdání a duchovního stavu. Teprve když se přesunu do duchovního stavu a získám tuto duchovní vlastnost, začnu tam zkoumat sám sebe svou novou myslí a novým srdcem. Potom budu cítit a chápat uvnitř tužeb odevzdání.

Prostě nemohu poznat odevzdání ve svých egoistických tužbách, to nebude fungovat. Ve skutečnosti úplně první fáze vstupu do spirituality se nazývá „přechod Machsom“ (bariéra před duchovním světem) právě z tohoto důvodu. Vnímání kvality odevzdání je zcela odděleno od všeho, co se odehrává v mých současných přáních. Proto to, že požaduji kvalitu odevzdání, je nad rozumem (nad mým současným chápáním). Chci jen vědět, jak získat tento atribut, i když nevím, co to znamená. V současnosti s ním nemám žádné spojení, žádný kontaktní bod, nebo možnost ho vyzkoušet. Prostě ho přijímám v takové formě jaká mi bude předána Shora.

Takový postoj nesedí serioznímu, vyvinutému a inteligentnímu člověku. Nicméně, je to pravý opak. Ti, kteří mají pokročilé vnímání, mysl a porozumění všech procesů, kterými procházíme, zkoumají svůj egoismus a vidí, jak jsme jím zcela ovládáni a zotročeni. Chápou, že nemáme jinou možnost, než se nad to povznést, tím, že se sami odstřihneme od svých současných tužeb a omezeného egoistického vnímání a mysli.

Proto v průběhu lekce pouze žádám světlo, aby na mě pracovalo. Nezáleží na tom, co se mnou dělá. Jsem jako dítě, které nic nechápe, ale leží v náručí své matky, zcela v souladu s čímkoli, co s ním ona dělá. Musím dosáhnout takové oddanosti a anulovat se před Vyšším. Prosím, „Uzdrav mě!“ Mimo to nic víc nežádám.

 Z první části každodenní lekce Kabaly 02/06/2010, Zohar

Filed under: Z ranní lekce - Žádné komentáře→