Otázka: Je možné pojmenovat sefirot jako atmosféru – náladu, která je ve společnosti? Koneckonců, atmosféra samotná ovládá lidi, jejich chování, myšlenky a touhy.

V lese je „živočišná“ atmosféra, ve městě „spotřebitelská“, na kabalistickém kongresu atmosféra „jednoty“.

Pokud je to správně, vysvětlete trochu duchovní atmosféry: existují samy o sobě nebo by ji společnost měla vytvořit sama?

Odpověď: Duchovní svět neexistuje, stejně jako náš svět, nicméně – náš svět vytvoří naše smysly, naše vlastnosti „dostávat“ a duchovní svět si musíme vytvořit v nově obdržených, zvláštních vlastnostech „dávání.“

[# 171596]

Filed under: Vnímání - Žádné komentáře→

Otázka: Říkáte, že jsme všichni jedna duše, ale jak se to vztahuje k mému životu? I když je to pravda, nerozumím, co vlastně mohu dělat?

Odpověď: V našich životech děláme spoustu věcí. Začnu tento život a pak jej skončím, ale vím vůbec, proč žiju? Ne. Vím snad dnes, co mám dělat se svým životem zítra? Ne tak docela.

Je to jako otevřít malá dvířka v obrovském domě a ztratit se v něm, aniž bych věděl, kdy se dostanu ven ze všech těch místností a jestli jsem tam nevstoupil omylem. Nevíme, jak máme sami určit náš dobrý osud.

Moudrost kabaly nám dává mapu života a můžeš ji použít jako atlas.

Předpokládejme, že jedeš na dovolenou do nějaké cizí země. Podíváš se na mapu té země, na mapu města, v němž jsi a je ti jasné, kde se nacházíš a jak získat co nejvíc potěšení při trávení své dovolené a nic nepropásnout: vidět památky, ochutnat tamní jídla atd. I když je to jen na týden, nechceš nic promeškat.

Vstoupili jsme na místo nazývané tento svět a zdá se, že nás nijak neznepokojuje, jak chceme strávit čas tady.

Moudrost kabaly ti dává mapu, podle které můžeš vidět, kde jsi a objevit, kde se nachází všechno dobré a krásné. Proč by ses měl potulovat bezcílně ulicemi, vystaven nebezpečným a špinavým místům?!

Můžeš si vybrat dobrou cestu a získat ty nejlepší podmínky. Vždy je zde nějaká volba. Každý si může vybrat, co je pro něj vhodné podle kořenu jeho duše. To je přesně to, co nám moudrost kabaly umožňuje udělat.

Až doposud jsme se vyvíjeli velice jednoduše. Každý získal určitou profesi, aby si vydělal peníze, měl rodinu a uspěl. Dnes už jsme však tento vývoj přerostli. Nechceme prostě jen mít rodinu nebo profesi. Chceme objevit něco, co je více niterné. A proto potřebujeme moudrost kabaly, která nás bude správně navigovat při hledání smyslu svého života.

[170729]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 18.11.2015

Filed under: Kabala - Žádné komentáře→

Z mého sloupku na Ynet:

Nikdo si tohle „nezaslouží“

Vzestup islámského terorismu je viditelné znamení, které ukazuje, že svět je mimo rovnováhu. Je důležité pochopit, že čím více budou vlny násilí pokračovat, lidé celého světa budou ukazovat obviňujícím prstem na nás. Řešení se nachází ve spojení lidí Izraele, kteří jsou připraveni změnit osud celého světa k lepšímu.

V pátek třináctého Francie pochopila  – tentokrát je to ideologická válka „Islám proti západnímu světu“, napsali analytici. A skutečně, všechny symboly západu trpěly jeden po druhém. Počínaje známým fotbalovým stadionem v Paříži, kavárnami a módními restauracemi, a populárním rockovým klubem konče. Vražedná mapa byla nakreslena tak, aby potvrdila, že uspějí v zasažení všech symbolů svobodného světa.

Mezitím si Izrael zvykla na denní útoky: členové Litmanovy rodiny (zesnulí), otec a jeho syn, kteří byli na cestě na oslavu předsvatebního Šabatu, byli zavražděni krvežíznivým teroristou. Ostatní děti v rodině se zachránily pouze zázrakem.

Masakr v Paříži vyvolal v Izraeli smíšené reakce. Na jedné straně tento horor – bolest ze ztráty a žal, který je něčím známým v každodenním izraelském životě – v nás vyvolal identifikaci s Francií. Vždyť my známe tento smutný pláč, svíčky na náměstích a mládež, která se shromažďuje u provizorních památníků.

Zároveň jsme však slyšeli jiné hlasy: „Dobře jim tak! Nakonec pocítili, co cítíme my. Teď nám rozumějí.“ Někteří šli dále a nabídli zaslání dodávky potravin a vína z Judeje a Samaří. Ano, ty samé produkty, které se rozhodla EU označit několik dní předtím.

Současně se mezi mnoha lidmi šíří skrytá naděje, že možná teď už Evropané „nám porozumí“ jako bratři v době potíží… Nedělejme si však iluze. Bohužel je tomu tak, že čím více Evropa cítí, že čelí útoku, tím více se zvýší nenávist k Izraeli.

Co spojuje teroristické útoky v Paříži a Izraeli?

Vlna teroru v Paříži je první temnou předzvěstí nové situace, do níž svět vstupuje. V blízké budoucnosti se tlak, který je od narození zakořeněný v extrémistických islámských kruzích, provalí ven v podobě strašlivých útoků. Cíl: rozšířit Islám do celého světa, do Evropy nejdříve.

Kniha Zohar předpověděla tyto procesy více než před dvěma staletími. „A v budoucnu děti Ishmaele vyprovokují velké války ve světě“(Zohar pro všechny, Parshat VaYera). Ačkoliv se na povrchu zdá, že jsou zde boje mezi jednotlivými islámskými větvemi (Sunité, Šíité), v praxi se všechny přiklánějí ke stejné ideologii.

Nárůst islámského terorismu je zřetelnou známkou, která ukazuje, že svět je v nerovnováze.

Podle Knihy Zohar jsme my všichni propojeni v jediné síti. V současné situaci touto sítí probíhá negativní síla, která nás strhává do extrémního separatismu a nenávisti. Naopak pozitivní síly, které oživují síť spojení mezi námi – jednota, starostlivost a vzájemný zájem – jsou skryty a neprobíhají zde.

Zvýšení pozitivní síly ve světě

Na rozdíl od národů světa, které se shromáždily na základě národnosti, izraelský národ vznikl na ideologické bázi. Před 4 000 lety, v době našeho otce Abraháma, byl altruismus tím původním základem, který nás spojoval. Charakter tohoto národa a způsob jeho začlenění nám předem nadiktoval určitou historickou roli: sjednotit se a vnést pozitivní, sjednocující síly do sítě spojení, která je mezi všemi obyvateli světa.

Když dnes pohlédneme na temnou propast, do níž se svět řítí, naše mise se vyjasňuje. Spojení mezi námi je jedinou cestou, jak přinést dobro na svět, jak být „světlem národům“. Proto toto je jediná síla, která umožní zklidnit zlo, které v současnosti představuje islámský terorismus. Spojení mezi lidmi Izraele může změnit osud celého světa k lepšímu. Toto je skutečná ideologická válka, která se dnes ve světě vede.

Je důležité si uvědomit: čím více násilí bude ve světě, tím více národů nás bude obviňovat. Letitá nenávist, která je v nich už dva tisíce let, pochází z nevysvětlitelného pocitu, že my – jsme kořenem zla ve světě.

Útoky v Paříži a Izraeli jsou voláním k probuzení pro celý svět, i pro nás. Abychom zabránili další krvavé lázni, musíme se spojit a rozproudit pozitivní sílu, sílu spojení, která skrze nás vybalancuje negativní sílu ve světě. Od okamžiku, kdy se začneme přibližovat jeden druhému, se naše životy, stejně jako životy zbytku světa, budou měnit k lepšímu. To rozhodnutí je v našich rukách.

Společenské cvičení

Musíme si zvyknout na spojení mezi námi v každodenním životě: doma, na pracovišti, na ulici, dokonce v supermarketu. Například na silnici člověk může upřednostnit druhého – netroubit jeden na druhého, ale představit si, že vaše milované dítě řídí ten vůz před námi.

Začněme se dívat jeden na druhého laskavě a v okamžiku, kdy identifikujeme naši zlou inklinaci nutící nás k soutěži a využívání namísto přátelství a bratrství, chytíme ji při činu a umlčíme ji.

Naším prvním krokem je rozpoznat naši egoistickou přirozenost, podle níž se chováme. Po tom, co podnikneme několik takovýchto jednoduchých cvičení, která budou ještě detailněji popsána v dalších článcích, uvidíme, jaká změna se děje v naší izraelské společnosti a jak se mění i postoj světa k nám.

[170097]

 

Filed under: Globalizace, Krize - Žádné komentáře→

Konec nevědomého vývoje

Otázka: Jaký je rozdíl mezi vědomým a nevědomým vývojem?

Odpověď: Celou dobu jsme se vyvíjeli nevědomě, pod negativním tlakem, který na nás byl zezadu vyvíjen. Příroda nás nutila pokračovat a tlačila nás do zad tím, že nám posílala různá neštěstí, nenaplněné touhy a vjem neustálého nedostatku.

Už je to dlouho, co jsme ztratili naději, že se v budoucnosti dočkáme dobrých věcí. Přesto však tlak zezadu je tak ohromný, že nás nutí pohybovat se kupředu. Ať už se díváme dopředu nebo se ohlížíme zpět, vidíme jenom mínusy a předem víme, že zítřek nám nic dobrého nepřinese. Ale doufáme, že zítra bude méně utrpení než dnes. Už to je pro nás dobrá věc.

Taková je tendence současného vývojového stupně. Chápeme, že svět degraduje a potápí se níž a níž, tedy ztrácí své hlavní hodnoty. Není před námi nic, co by nás mohlo rozesmát, a přesto jdeme dál prostě jen proto, že současná situace je neúnosná.

Je to nežádoucí a negativní forma vývoje, která vede pouze k dalšímu zhoršení. Jen se podívej na problémy, které vyvstávají v Evropě, na Dálném a Středním Východě, v Severní a Jižní Americe, Rusku, kdekoliv na světě.

Neexistuje žádná země, v níž by bylo možné schovat se před problémy. Můžeš si být jistý, že brzy na zemském povrchu nebude jediné tiché místo. Klid a mír nebude možný ani na tom nejodlehlejším ostrově v oceánu.

Je jasné, že se pohybujeme zlým směrem. To vysvětluje, proč současná generace nechce mít děti ani rodinu. Jsme stále na začátku tohoto procesu, ale ta tendence je už zřejmá. Vše, co se nám děje, přichází proto, aby nás donutilo poznat, že s tím vším musíme něco udělat.

Kabala nás učí, že pokud odmítáme následovat cíl stvoření dobrovolně, dobrou cestou, budeme muset pokračovat pod nátlakem, tak jako je tomu nyní.

Cíl, který pro nás příroda připravila, je za hranicí našeho vesmíru, nad naší přirozeností. Lidstvo se musí vyvíjet neomezeně, za hranicemi času a prostoru. Naše současná forma existence na povrchu Země je dočasná a velice omezená.

Po určitém stupni vývoje se naše vlastnosti změní. Naše orgány vnímání, díky nimž vnímáme tento materiální svět, budou změněny. Díky těmto novým kvalitám uvidíme jiný obrázek světa: nekonečný svět a my v něm jako ti, kdo mají neomezené možnosti, ať už v čase či prostoru.

Abychom mohli učinit tento přechod od dnešního materiální obrázku k novému, neohraničenému stavu, potřebujeme podstoupit kardinální vnitřní změny.

Pokračování příště…

[167428]

Z besedy č. 623. O novém životě, 08.09.2015

Filed under: Egoismus, Globalizace, Krize - Žádné komentáře→

Otázka: Proč trpím? Proč když se ještě ani nestačím narodit, jsem okamžitě všem dlužný?

Filed under: Nezařazené - Žádné komentáře→

Lekce №2. Záruka

1. Hlavní kořen záruky pochází od obdržení Tóry, když si celý národ Izraele byl garanty. To je způsobeno tím, že duše Izraele jsou ve svém kořeni považovány za jednu duši, jak se říká „každá duše přijde do domu Jákobova“, což znamená jediná duše, protože pochází z kořene jednoty, a proto celý národ Izraele jsou si garanty jeden druhému při darování Tóry.

Sbírka zákonů Chošen ha Mišpat, Zákony večera. Zákon 5.

2. Celý Izrael je ve vzájemné záruce, což znamená, že jejich světla a existence jsou navzájem spojeny. A proto je nám, synům Izraele, přikázáno „Milovat bližního svého jako sám sebe.“

Rabín Menachem Mendel z Vitebsku, „Plod země“

3. Stvořitel bude potěšen stvořením, když se celý národ Izraele sjednotí v jednom svazku a nebude mezi nimi žádná nenávist, závist a rivalita a všichni budou myslet na dokonalost a blaho přítele. Potom se Stvořitel bude radovat ze stvoření a o tom je řečeno – Stvořitel bude spokojen se svými činy.

Tím je možné trochu vysvětlit napsané: „miluj bližního svého jako sám sebe – Já Stvořitel“ – to jest, pokud bude milovat svého bližního jako sám sebe, pak Já Stvořitel – budu uvnitř Vás a budu milovat Vás oba.

Kniha „Zhoř le Miriam“, .díl 11.

4. A když začíná cítit lásku přátel, okamžitě se v něm probouzí radost a potěšení. […] Jelikož to, že ho přítel miluje – to je pro něj něco nového, protože vždy věděl, že se pouze on sám staral o své zdraví a blaho.

Ale v okamžiku, kdy zjistil, že se o něj přítel stará, probouzí to v něm nepopsatelnou radost a už není schopen se starat jen o sebe. […] A protože v tom, když se stará o přítele, začíná cítit potěšení, není potom schopen myslet na sebe.

Rabaš, sv. 2. Dopis 40

5. Člověk se musí vždy modlit za přítele, vždyť pro sebe nemůže udělat nic, protože sám sebe nemůže propustit z vězení. Ale ve prospěch přítele dostane odpověď hned. A tak se každý musí modlit za přítele, a stane se, že každému se jedná o přání druhého. A o tom je řečeno, že Israel ručí za sebe navzájem.

Kniha Noama Elimelecha „Svazek růže“

6. Tóru a přikázání není možné dodržovat jinak než prostřednictvím záruky, když každý ručí za přítele. Hlavní práce v Tóře – touha po jednotě, takže každý, kdo chce vzít na sebe práci na Tóře a přikázáních … by měl být zapojen do společenství Israele se záměrem dosáhnout jednoty.

Tímto se stanou garanty jeden druhému v momentu přijímání Tóry, protože jakmile budou chtít obdržet Tóru, musí potom okamžitě být spolu jako jeden, aby se mohli zapojit do touhy. A pak se samozřejmě každý stává ručitelem svému příteli, protože všechno, co je jednotné, je důležité.

A pravě tím, že každý dostává za přítele ve stavu jednoty, pouze tak mohou dodržovat Tóru, a bez toho není možné splnit Tóru, protože nejdůležitější věcí v lásce a jednotě – je touha, když každý plní přání přítele tak, že není rozdíl mezi jejich přáními, všechny se zapojí do jedné touhy, a tím se včleňují do přání Vyššího, což je cíl jednoty.

Rabín Nachman z Braclavi, „Likutei Alahot“ Zákony arvuta 5.

7.  Pokud se 600,000 lidí již nebude zabývat naplněním vlastních potřeb a nebudou mít žádný jiný smysl života, než bránit zájmy svých bližních tak, aby neměli žádnou potřebnost a budou se tím zabývat s velkou láskou, celým svým srdcem a duší, plně v souladu s přikázáním „Miluj bližního svého jako sám sebe.“, pak není pochyb, že nikdo z národa nebude mít potřebu starat se o vlastní existenci.

A poté, jakmile s tím celý národ souhlasil, okamžitě jim byla darována Tóra, protože teď se stali schopnými ji dodržovat.

Ale dříve, než se rozrostli do velikosti celého národa, a co více v době praotců, když v zemi byli jen jednotlivci, nebyli tedy schopni skutečně Tóru dodržovat tak, jak je to požadováno.

Baal HaSulam, „Matan Tóra“, část 15.

[#163332]

Filed under: Duchovno, Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→

Sobectví se rozrostlo natolik, že nás zcela rozděluje. Člověk již není schopen být v harmonii, v míru ani sám se sebou. Proto se staly tak populární drogy, antidepresiva, každý potřebuje osobního psychologa.

Z předběžné lekce kongresu Guadalajara, Mexiko, 17/07/2015

Filed under: Egoismus, Jednota, Zdraví - Žádné komentáře→

Lekce №1: Desítka jako duchovní nádoba

Starověké zdroje o desítce

1. Je řečeno: „Byl jsem světec mezi syny Izraele,“ vše, co je ve svatosti, nemůže být méně než deset.

Babylónský Talmud, Brachot, str. 23/2

2. Rabi Jose ben Halafta řekl: „Deset, kteří sedí a zabývají se Tórou – Šechina přebývá mezi nimi, jak je psáno (Žalm 82): Stvořitel je přítomen ve vyšším shromáždění.“

3. I odhaloval Rabi Šimon bar Yohai tajemství Tóry a přátelé naslouchali jeho hlasu a spojili se s ním, aby se do této práce zapojili,  každý byl zodpovědný za svoji část.

Ramchal, Adir ba Marom 24.

4. Seděli v kruhu, objímali se v přátelské jednotě jako Sanhedrin, tak, že všichni se navzájem viděli a každý poslouchal každého z přátel, a diskutovali spolu tak dlouho, dokud nepadlo rozhodnutí jako zákon.

Rašiho komentář k Babylónskému Talmudu, traktát Chólin

5. Izrael bude osvobozen nikoliv z důvodu potíží, otroctví, utrpení, šílenství nebo potřebě jídla, ale kvůli 10 lidem, kteří sedí spolu a každý čte a opakuje s přítelem a jde slyšet jejich hlasy …

Kniha rabbi Eliyahu, část 14.

6.105. Velice milován je Izrael Stvořitelem a v každém místě, kde se nacházejí, je Stvořitel mezi nimi, protože je ve své lásce nikdy neopouští. Jak je řečeno: „Nechť Mi postaví Chrám a Já budu mezi nimi.“ „Nechť Mi postaví Chrám“ – jednoduchý Chrám, protože jakýkoliv dům jednoty na světě se nazývá Chrám. „A Já budu přebývat mezi nimi“ – protože Šechina je již v domě shromáždění.

106. Šťastný je člověk, který byl mezi prvními deseti v domě shromáždění, protože díky nim vzniká kompletní shromáždění, které zahrnuje nejméně deset lidí. A oni jsou první požehnáni Šechinou. A je zapotřebí, aby bylo všech deset lidí zároveň v domě shromáždění, ne jen někteří z nich, aby byla plná účast všech členů. Protože všech deset pohromadě jsou jako části jednoho těla, v němž přebývá Šechina.

Kniha Zohar, kapitola „Naso“.

7. Existuje jen jedno řešení – spojit se několika lidmi, kteří mají malou možnost se dostat ven z pod vlády egoismu, do jedné skupiny. Každý člen této skupiny se musí anulovat ve vztahu k druhému a mít v potenciálu lásku ke Stvořiteli.

Sjednocením do takové skupiny a potlačením vlastního egoismu ve vztahu ke svým přátelům se vytváří nový základ. A je-li například ve skupině deset členů, pak tato nový základ bude mít sílu 10 krát větší, než byla u každého zvlášť.

Ale je tu podmínka: když se tito lidé spojí do skupiny, musí každý z nich přemýšlet o tom, jak potlačit svůj egoizmus a ne o tom, jak uspokojit svoji touhu přijímat. Pouze tímto způsobem bude moci získat novou vlastnost – přání odevzdávat.

A přes lásku k přátelům může přijít k lásce ke Stvořiteli, tj. bude chtít poskytnut radost Stvořiteli. Ukazuje se, že touha odevzdávat je velmi důležitá a nezbytná, a dá se obdržet jen s pomocí svých přátel.

Rabaš, svazek 1, „láska přátel,“ článek 6.

8. Na setkání je důležité, aby všichni byli v jednotě a žádali si všichni společně odhalit Stvořitele, protože v každých deseti přebývá Šechina. A samozřejmě, že pokud je více než 10, pak je větší odhalení Šechiny.

A nechť každý naslouchá příteli; bude malým ve svých očích, a přeje si slyšet něco od přítele – jak sloužit Stvořiteli, jak Jej najít. A nechť to dělají takto všichni.

Vždyť setkání je samozřejmě  v tomto smyslu: víc než tele chce sát, kráva chce krmit. A pak je jasné, že se Stvořitel k nim přibližuje a je mezi nimi a odhalí jim cestu spásy a všechna požehnání a všechny milostivé vlivy z velkého zdroje lásky, milosrdenství a blaho se přitáhne do shromáždění Izraele.

Kniha „Světlo a slunce“. Kapitola „Vajechi“

9. Rada a prostředek v práci pro Stvořitele a správný návrat je spojení našich srdcí v lásce přátel, […], sjednotit se s každým přes lásku v srdci, sloužit Stvořiteli společně (bok po boku), […] spojit se jeden s druhým tak, aby jeden byl zapojen do srdce každého, abychom byli jednotní a sloužili Stvořiteli z celého srdce.

Kniha „Světlo a slunce,“ tradice Začátku Roku

10. Hlavní láska a jednota se projevuje ve vztahu k přání. Pak každý je spokojen se svými přáteli a není mezi nimi žádné rozdílné touhy, všechny je spojuje jedno přání, díky čemuž se zapojí do přání Vyššího, jehož cílem je jednota.

Sbírka zákonů. Sbírka zákonů – zákony večera. 3. Zákon 3. 30.

[#163281]

http://one.kabbalah.info/

Filed under: Desítka, Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→

 [#163034]

 Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Filed under: Nezařazené - Žádné komentáře→