Otázka: Je možné ovlivnit myšlení člověka? Věří v to moudrost Kabaly a existuje na to nějaká tréninková metoda?
Odpověď: Moudrost Kabaly nevěří v nic. Existuje jen jedna technika: přitahování Ohr Makif (Obklopujícího Světla). Tato moudrost je velmi jednoduchá, protože je založena na vzájemném působení dvou sil: vyšší síly dávání a lásky a nižší síly egoismu a přijímání. Nic jiného není. (Pokračování textu…)
Svobodná volba
Není jasné, v čem přesně spočívá svobodná volba?
Musím, jak jsem pochopil, podniknout kroky, které mě vedou k tomu, co se nazývá „Rav, skupina, knihy“. Stvořitel mi řekl: „Pojď a sám sebe definuj“ a to já musím splnit. Samozřejmě, že jsem dostal doporučení od Stvořitele a všechny podmínky vzájemného spojení jsem taky dostal shora. A přesto vše, co ve mně je – a já nevím, odkud se ve mně objevují různé touhy „pro“ a „proti“ – se mám, jak je to jen možné, s nimi spojit. Kde se to převážně děje? V činech. Záměr existuje nebo ne – obávám se říct, že v záměru, protože činy určují. Činy mluví o tom, jestli jsem prakticky splnil vše, co mi bylo přiděleno, svým tělem a to je hlavní. Já jsem se podílel všude a ve všem a to, co nedělá rozum, dělá čas. „Ne rozumem se učíme“. Stvořitel je vnímán bez jakéhokoliv spojení s rozumem.
K čemu nám je vůbec pojem „svoboda volby“? Proč nám to Baal Sulam vysvětluje?
Svoboda volby. To znamená, že rozbíjením kelim dosahuji takové pozice, která vyžaduje odhalení Stvořitele. V podstatě je to moje volba. Žádám o odhalení Stvořitele, ale samozřejmě nemám žádný způsob, jak se rozhodnout správně. Já nechci správně řešit, chci se identifikovat. Moje svobodná volba – nejprve se identifikovat se skupinou a pak se Stvořitelem. V čem? V tom, že oni řeší. To není řešení cesty, аle z mé strany řešení o připojení, podřízenost, překonávání, přenesení sebe k tomu, co se nazývá „Rav, skupina, knihy“. V konečném důsledku mě to vede ke sloučení se systémem a od něho – ke sloučení s jeho vnitřní silou, se Stvořitelem.
Úkol na budování, vytvoření Roš Parcufu
Otázka na celý den: jak přivést sebe k tomu, že ani jedno z přání, které se ve mně projevuje, není moje? Jak bych měl filtrovat, třídit přání rozbitého společného systému Adam HaRišon. Já pracuji, třídím a napravuji, ale touhy nejsou moje – já s nimi zacházím jako s věcmi, které musím dát do pořádku. Jak se k tomu mám postavit? Možná, že je to zkrácení?
Jak se z tohoto zjištění rodí akce zkrácení?
Stojíš před rozhodnutím provést akci ve směru „Rav, skupina, knihy“, nebo naopak. Musíš přijít k tomuto bodu. Jedno ze dvou: jedna věc je Rav, skupina, knihy. Knihy patří ke studiu, distribuci – vše, co se vztahuje k realizaci. A pravý opak si každý představí, jak chce. Tento bod volby pocítíš, pokud budeš stát na tomto místě, že jsi rozdělen na dvě části a nemůžeš se rozhodnout. Stvořitel rozhodne.
Takové „křižovatky“ se stávají několikrát denně.
Ano, ale ty se při tomto vyjasňování musíš vrátit k tomu, čím jsme se zabývali v první části lekce – stavba Roš Parcufu. Stůj na tomto místě, dokud si neuvědomíš, jak postavit Roš Parcufu.
Úkol dne – jak vést sami sebe k tomu, že ani jedno z přání, které se ve mně projevuje, není moje? Jak bych měl filtrovat, třídit přání rozbitého společného systému Adam HaRišon. Já pracuji, třídím a napravuji, ale touhy nejsou moje a já s nimi zacházím jako s věcmi, které musím dát do pořádku. Jak se mám k tomu postavit? Možná, že je to zkrácení?
Svoboda začíná tam, kde dělám rozhodnutí o tom, zda jsem řízen shora, nebo ne, zda Stvořitel existuje nebo ne, a zda na Něm závisím ze 100 procent?
Pokud ne, pak co znamená svoboda? Neexistuje-li žádná svoboda a my nemůžeme nic změnit, pak zde není nic k přemýšlení. Nicméně pokud jsme schopni samostatného jednání, tak co to je?
Toto je bod, ve kterém začínám objasňovat, proč žiji, co je podstatou mého života, co se se mnou dále stane, a jaký je užitek mého života. Jinými slovy, chtěl bych vědět, jestli řídím svůj vlastní život, a zda v něm mohu něco změnit. Tyto otázky se v lidské bytosti objeví na „mluvící úrovni“.
Celé vyjasnění spočívá v tom, zda mohu jednat na vlastní pěst a zápasit se Stvořitelem (přírodou), která určuje vše, co existuje. Existuje „svobodné“ místo mimo mě, které nepatří přírodě?
Na obyčejné, živé úrovni tohoto materiálního života, nemůžeme nic změnit, a proto je to tak předvídatelné. Nicméně, žádný věštec neví, co se stane ve Vyšším životě, na „mluvící“ úrovni, v rámci našeho spojení se Stvořitelem, naší svobodě. Věštec může odhadnout jen to, co by se mohlo stát na úrovni tohoto světa, s naším fyzickým tělem.
Pod Machsomem (bariérou oddělující nás od duchovna), neexistuje svobodná vůle, ta existuje jen v duchovnu. Zvíře nemá vůbec žádnou svobodnou vůli, tak proč by naše fyzické tělo bylo jiné? Nicméně, duše existuje za touto úrovní a poslouchá různé síly, které jsou přítomné v jiném světě, jiné dimenzi. Můžeme mluvit o svobodě jen ve vztahu k duši.
Jaký druh svobody může existovat v tomto světě, pokud naše biologická těla jsou pevně řízena radostmi a trápením? Svoboda volby existuje pouze ve spiritualitě na „střední linii“. Neztrácejte energii pro materiální věci, které jsou mimo vaše prvotní nezbytnosti. Nezískáte nic hodnotného z tohoto tělesného života, a pokud stále požadujete víc, než opravdu potřebujete, děláte svůj život složitější.
Nicméně pokud použijete svůj elán k dosažení spirituality, vyhrajete. To je zákon přírody: Musíte zajistit normální materiální existenci, ale zbytek vaší energie a intelektu musí být věnován na dosažení spirituality. To je místo, kde najdete skutečné naplnění.
Ze 4. části denní lekce Kabaly 15.10.2010, „Svoboda“
[23726]
Baal HaSulam, článek „Mír ve světě“
Člověk si cítí, že všechna stvoření světa by měla být pod jeho vládou a byla stvořena pro jeho osobní užití. A to je zákon Přírody, který nemůže být porušen. Jediný rozdíl mezi lidmi je v jejich rohodnutích, jak používat ( ostatní stvoření ): Jeden se rozhodne zneužívat lidí dosahováním nejnižších tužeb, další se rozhodne dosáhnout moci, zatímco třetí chce dosáhnout respektu. Navíc, pokud by to bylo možné bez přílišného úsilí, každý člověk by souhlasil se zneužíváním celého světa, aby dosáhl všech tří dohromady: bohatství, moci a respektu. Tento zákon se nazívá „Zákonem singularity“ a je pociťován s srdci každého v srdci každého člověka. A není člověk, který by mu mohl uniknout, ačkoliv každý jeden z nich se bere svůj vlastní podíl tohoto zákona: velký člověk podle své velikosti a malý člověk podle své malosti.
A i když atribut singularity obsahuje vznešený, krásný a půvabný význam, jelikož tato vlastnost k nám přichází přímo od Stvořitele, který je ve světě jediný a je kořenem všech stvoření, stále dokud je tento vjem singularity zaklíněn v našem úzkém egoismu, jeho skutky se stanou zkázou a ničením a zdrojem všech utrpení, které byly a budou ve světě. A opravdu není ve světě jediný člověk, který by byl volný od této vlastnosti a veškeré rozdíly mezi lidmi jsou pouze způsoby, jakými ji využívají. Aby ukojili vášně srdce, nebo pro moc, nebo pro čest. To je to, co dělá lidi odlišné jeden od druhého.
Rav Laitman na Twitteru