Otázka: Problém spočívá v tom, že si lidé myslí, že zemi vlastní a podle svého přání, vyždímat jí jak je to jen možné, zemi ničí. Lidé nechápou, že země jim byla dána pouze k tomu, aby jí užívali, ne jako jejich osobní vlastnictví. To vede lidstvo k válkám, bojům o podmanění většího teritoria a zdrojů. 

Jak může studium moudrosti kabaly sladit rozdílné pohledy lidí a donutit je pochopit, že sobeckým využíváním země v první řadě škodí sami sobě?

Odpověď: Může se  tak stát pouze tehdy, pokud vidí odvrácenou stranu mince! Nenaučíme-li se vidět tento svět coby průhledný a objevit síly, které v okolní realitě působí, nezměníme se. Naše ego lze zlomit pouze pokud jasně vidíme, jak jeho činy přináší bolest: „Ublíží mi.“ 

Musíme dojít k stavu, kde odhalíme, že příroda je integrální. Pak už jednoduše nebudu schopen páchat zlo, protože v tom budu spatřovat to, že ubližuji sám sobě. To je jediný způsob! Není žádná další možnost. Lidé se jinak neučí.  

Toto vzájemné spojení mezi námi však můžeme odhalit prostřednictvím studia prostředí, které se snaží spojit a sjednotit, a snaží se vzrůst nad své ego. Pak ucítíme, jak je to složité a začneme zkoumat sami sebe, naši povahu, a všechny naše egoistické vlastnosti; rozlišujeme, nakolik jsme či nejsme schopní se spojit s ostatními oproti našemu přání a pozvedat je v našich očích.  

Je to ohromná duševní práce a pokračuje, dokud nezačneme objevovat vnitřní síly. V podstatě k tomu dochází, když odhalíme hlavní sílu, sílu jednoty, která změní každého z nás.

Zatím nemáme na výběr. Dnes se lidstvo nachází ve velmi nebezpečném stavu. Můžeme jasně vidět, že v průběhu dalších 10-15 let vyčerpáme všechny světové zdroje energie. Produkce hlavních zdrojů energie jako ropa, plyn, uhlí a voda rychle mizí. Potřebujeme dosáhnout rovnováhy s přírodou.

[44676]
Z lekce v Římě 20/5/2011

Doufejme, že na základě našeho úsilí zjemníme Gevurot, drsné události, které vyžadují, abychom je překonali, a které jsou odhalovány v dnešním světě. Musíme o nich přemýšlet a toto úsilí vynaložit.

Brzy začne velký kongres v Severní Americe, kde se budeme snažit vyvíjet pozitivní vliv na svět prostřednictvím naší silné jednoty. Správný přístup je zde velmi důležitý. „Pozitivní vliv“ neznamená, že eliminujeme všechny špatné události. Nemůžeme je eliminovat ani napravit. Spíše se musíme postarat o to, abychom zajistili, že lidé půjdou dopředu směrem k vzájemnému odevzdání, tedy k propojení. V důsledku tohoto propojení se země uklidní, všechny problémy budou vyřešeny, revoluce se vyřeší, a tak dále.

Nechoďme proti přírodě, snažíc se zabránit katastrofám. To je nesprávná modlitba, která se nikdy nevyplní. Místo toho se obraťme na příčinu potíží, ke zdroji přirozených událostí. Problém je uvnitř nás, a proto musíme napravit naše vlastní stavy. To je k tomuto vše.

Musíme se sjednotit co nejvíce a přát si, aby naše jednota byla prostředkem pro celý svět k postupu stejným směrem. Pak se vše okamžitě zklidní, včetně událostí, které se dějí právě teď, stejně jako problémy, které nás čekají v budoucnosti, aby nás podnítili k dosažení nápravy.
[38598]
Z 3. části denní lekce kabaly 20.3.2011, Talmud Eser Sefirot

Otázka: Jak je možné sjednotit celý svět, pokud jsou národy, země a náboženství od sebe navzájem tak odlišné ve všech směrech?

Odpověď: Jedná se o egoistické rozdíly. Když se spojíme duchovně tak zmizí a my všichni budeme jako jeden muž s jedním srdcem.

Pozemské rozdíly nás ve skutečnosti vůbec neoddělují. Jeden člověk své jídlo rád koření pepřem jiný nikoli. Jeden člověk provádí obřady tímto způsobem a jiný člověk tamtím způsobem. To nás nečiní odlišnými. Naopak, přesně tehdy začneme respektovat jeden druhého.

Být odlišný nám nebrání v tom, přijít k sobě navzájem duchovně. Naopak, sjednocením nad našimi egoistickými rozdíly, je uděláme ještě silnější a všechna ta síla se zaměří na duchovní jednotu.
[38149]
Z 4. Části denní lekce kabaly 15.3.2011

Baal HaSulam, „Mír ve světě”: Nebuďte překvapení, pokud směšuji dohromady blahobyt určitého kolektivu s blahobytem celého světa, protože ve skutečnosti už jsme dosáhli takového stupně, kdy je celý svět považován za jeden kolektiv a jednu společnost. 

Myšleno, protože každý člověk v tomto světě čerpá svou životní podstatu a své živobytí od všech lidí světa,  je nucen sloužit a starat se o blahobyt celého světa.  

Zatím to v plné míře nevnímáme a to jednoduše kvůli tomu, že egoismus před námi zastírá skutečný obraz. Přesto jsme vstoupili do nové éry, dokonce bez toho aniž bychom si uvědomili tento přechod do naší úplné závislosti na celém světě.

Zrovna včera jsme uspořádali “tuzemskou domácnost,” majíc všechny životní nezbytnosti v našich vlastních zemích, zatímco dnes nebudeme schopni vyprodukovat jídlo, oblečení, ani cokoli jiného odděleně od světa.  Najednou odhalíme, že nemáme potřebné potravinové složky, obráběcí nástroje apod.  Vyroste před námi zásadní, nová situace: Nyní není ve světě žádný detail, který by mohl být upřímně zapsán jako váš vlastní bez úvahy o ostatních.  

Dnes není možné nebýt s každým propojen. A to znamená, že musíme vytvořit odpovídající systém vztahů, protože blahobyt jednotlivce a světa záleží na sobě navzájem. 

Ve světle egoismu se nám zdá, že bychom mohli být schopni zbavit se poloviny lidstva bez velkých škod. Je to možné technologicky a vedle toho, pár miliard lidí není nic víc než nepotřebná zátěž. Nicméně, je nezbytné mít na paměti, že nevidíme celý obraz. Ve skutečnosti existujeme v „rodinných poměrech“ podobných tomu,  jako když starší generace už zabezpečila mladší, a už není více schopna pracovat, zatímco mladší dospívá, aby později přijala to, co pro ni bylo připraveno.   

To samé se děje s celým světem, ačkoli v jiné formě. I když člověk nedělá vůbec nic a žije jen z žebrání, nebo dokonce žije-li nějakou mizernou, ubožáckou almužnou na nějakém zastrčeném místě v Africe či Indii, je stále součástí společného systému a my jsme zatím neodhalili, jak důležitý je každý člověk v něm. Dokonce i detaily, které se zdají být zbytečné z našeho úhlu pohledu, jsou nepostradatelné pro celek. 

Lidské tělo také obsahuje mnoho orgánů a systémů, jejichž funkce jsme zatím zcela nerozluštili. Avšak postupně odhalíme, že ani jeden detail nemůže být odepsán jako nepotřebný. 

Proto musíme používat každý předmět podle jeho životního účelu bez jeho zničení. Jakýkoli jiný přístup se stane destruktivní, především pro člověka, který se k němu uchýlí.  

 [34808]
Z lekce „Mír ve světě” 2/4/11 

Člověk se musí postarat, aby si zajistil životně důležité potřeby v souladu s běžnou životní úrovní obvyklou v naší době. Je běžné mít nějaký druh pojištění (jako zdravotní pojištění a penzijní fond), ačkoli je nemožné pojistit se v životě na všechno.

Sjednejte si malé pojištění na „vyšším registru“ od Stvořitele, a do té míry budete cítit, jak byste měli realisticky přistupovat k tomuto životu. Není jednoduché pochopit význam „životní nutnost“, ale lidstvo ho bude muset postupně začít dosahovat.

V opačném případě nedosáhneme rovnováhy s přírodou, Stvořitelem. Stvořitel nám dal život, jehož část se nazývá „materiální“ a odehrává se v „imaginárním“ světě. Ale musíme hrát, jako bychom v tomto imaginárním světě žili skutečné životy.

Nemůžete říct, že Stvořitel se postará o všechno a nepotřebujete žádné pojištění nebo zdravotní fond. Stvořitel vytvořil pro nás celou tuto hru a musím ji přijmout s plnou vážností a plnit všechny její podmínky.

Samozřejmě, že Stvořitel je zodpovědný za všechno, včetně mé výchovy a bezpečnosti, a on mi musí poskytnout celkové pokrytí. Ale bez ohledu na to, musím hrát podle pravidel, které ustanovil, a pečovat o životně důležité potřeby.

Je to, jako by Stvořitel odstranil sám sebe z tohoto materiálního života a říká nám: „Postarejte se o něj sami, a já se postarám o vše ostatní.“ Samozřejmě, že tak to není. On chce, abych hrál tuto hru a zajistil se v materiálním světě. Tím se napravuji.

Především se musíte starat o životní potřeby: získat profesi, plat a vytvořit rodinu. Poté můžete studovat kabalu a opravit svou duši. Do té doby, nemáte potřebné základy.

Nicméně, pokud se začnete starat o materiální věci více než je potřebné, budete mít velké problémy a tížení srdce, že vám úplně zacloní oblohu, Stvořitele. Nebudete již schopni uvažovat o duchovní práci. Na druhou stranu, pokud se zajistíte sami na normální, racionální úrovni, pak vám tato práce pomůže k postupu.
[31754]
Z 4. Části denní lekce Kabaly 4.1.2011, „Moudrost kabaly a filozofie“

Otázka: Jak vnímáte WikiLeaks?

Odpověď: Všechno přichází shůry, zatímco my to vnímáme podle naší shody formy s Vyšším světlem. Proto, mění-li se všechno na světě, bude to jen k lepšímu. Je nejlepší, když se věci mění v jakémkoli směru a rychle!

Proto, toto velké odhalení lidské hlouposti je jen prospěšné pro všechny. Možná, že masy začnou chápat, že „srdce vládců světa jsou v rukou Stvořitele.“ Znamená to, že nejsou o nic méně hloupí, než všichni ostatní a že skutečně nedělají nic. Navíc nemyslí dál než na jejich žaludky a peněženky.

Za druhé se ukáže, že svět je naprosto propojený ve své globální a univerzální krizi a v nedobrovolném, egoistickém sjednocení lidí, kteří se navzájem nenávidí. Neexistuje žádný způsob, jak tomu uniknout nebo změnit přírodu. Je děsivé konzumovat se navzájem, protože když budete konzumovat někoho jiného, to stejné udělají oni Vám?

Tak, zůstane pouze jedno řešení: hledat odpověď na otázku, jak se vypořádat s tím jak žít společně. Kromě toho, v globálním světě není úkolem jednoduše žít vedle sebe, ale najít recept na celkovou a otevřenou interakci jako v jednom organismu! Jinak je nemožné přežít! Tak nás příroda přivede ke štěstí s holí.

Za třetí, je nemožné tento proces zastavit. Odhalení Vyššího světa znamená plné odhalení každého z nás a všechny nás dohromady každému a každé osobě. Nechť všechen základ zla egoismu je obnažen, potom všichni začneme naši cestu ven z této skládky odpadu.

Necháme pak za sebou všechnu naši hrdost, narcismus, stížnosti a hněv, postavíme Vyšší cíl, který je určen ze Shora a v čele všeho. Pak k němu nebudeme postupovat násilně, ale vědomě.
[29535]

Dnes, se svět stává globálním a všichni jsou mezi sebou spojeni do jednoho systému, proto je radost možná pouze v takovém případě, budu-li přesvědčen, že jsou všichni spokojení.

Pokud je všem dobře, bude dobře i mě, jinak se v každý okamžik může stát něco neočekávaného a nikdo nebude mít pocit jistoty a bezpečnosti.

 Svět se stal příliš těsný, hrozivý, nepřátelský a dosáhnout radosti můžeme pouze za podmínky, že se mezi sebou spojíme. Tomu se říká radost z dobrých skutků – dějství odevzdání.

 Jsem-li přesvědčen, že zajišťuji naplnění pro ostatní lidi, budou o mě mít egoistický zájem. Jsem zdrojem jejich naplnění a to mi dává pocit jistoty v tom, že mi bude dobře, budu spokojen sám a naplním přání ostatních.

 Z vysílání “Kabala pro začátečníky”. 28.10. 2010  

Účel všeho, co v naší realitě cítíme, ať už je to pozitivní či něgativní, je, aby nás to formovalo na duchovním žebříku. Není zde nic, co by bylo vytvořeno pro jakýkoliv jiný účel, nebo by existovalo samo o sobě. Vše v tomto světě – tisíce předmětů, činností a sil, které nás obklopují, existuje pro jediný účel: můj duchovní vývoj. Já vědomě či nevědomě začleňuji vše, co mě obklopuje, do sebe, a tak stoupám.

Vskutku, pokud vše sestoupilo ze Světa nekonečnosti až na naši úroveň, kde to zdánlivě existuje, aniž by to bylo propojeno do jediného celku, jak je tedy možné, aby předměty a činy našeho světa nebyly spojeny jediným účelem, od kterého k nám se stoupily?  Jak v našem světě může být cokoliv, co by nepocházelo ze Světa nekonečnosti? A pokud to sestoupilo ze Světa Nekonečnosti, znamená to, že to pochází z jednoty, která tam existovala, a poté – tím, že to sestoupilo – to nabralo formu rozbití, vzdálení a izolace.

Šplháním po duchovním žebříku musí tedy člověk pozvednout celou realitu, spolu se sebou i vše z „Tohoto světa“. Říká se, že tím, že člověk duchovně stoupá, spolu se sebou pozvedá (napravuje) nehybnou, vegetativní a pohyblivou úroveň přírody.

Z první části každodenní kabalistické lekce 06/09/2010, „A Jákob šel ven“

Můžeme realizovat v sobě buď vlastnost získávání nebo vlastnost odevzdání. Vždyť vesmír řídí pouze dvě síly, dvě síly přírody, získávání a odevzdání. Síla získávání v nás působí od začátku, a proto ji bereme jako přirozenou vlastnost.