Otázka: Celkově se má za to, že největší moc je státní, na druhém místě jsou to komunikační média a za třetí je to reklama. Jsou toto opravdu věci, které ovlivňují svět?

Odpověď: Ne. Tak se ti to pouze zdá.

To vše se zdá, jako by to skutečně existovalo: komunikační média, vláda, reklama, celý svět – to vše je pódium, na kterém se hraje představení. A kdo je režisér? Jsou zde dvě síly, pozitivní a negativní, mezi nimiž můžeme vytvořit rovnováhu.

Ale my ji nevytváříme a tak naneštěstí vidíme neustálé dramatické představení, které bychom mohli transformovat do něčeho normálního a lidského, co poskytuje štěstí, důvěru a inspiraci.

Skrze naši jednotu bychom mohli ovlivnit vládu, vůdce národů, jednoduše změnit jejich názory! Není zde nikdo, než účinkující. Odkud jejich myšlenky pocházejí? Odkud se objevují jejich touhy? Odkud pochází dnešní situace? Jak se toto vše integruje do jednoho světa? Abychom to odhalili, musíme se pozvednout na úroveň, na níž se tvorba celého systému řízení odehrává.

Otázka: Předpokládejme, že se mi tato myšlenka líbí, že s ní dokonce souhlasím. Dalších pět lidi souhlasí se mnou. Co potom?

Odpověď: Nic. Znamená to, že budete biti tak dlouho, dokud s tebou nebude souhlasit dalších pět milionů.

Otázka: Proč bych odsoudil sám sebe k takovému utrpení?

Odpověď: Nemáš jinou volbu! Systém řízení světa je nastaven k tomu, aby přivedl celé lidstvo k integrálnímu spojení mezi sebou. Celá příroda je k tomu zavázána.

Lidé strávili tolik času mimo všeobecné zákony přírody, že je nyní nezbytné pochopit a rozeznat zlou přirozenost, kterou vše začíná – egoismus. Ale svoboda volby byla lidem dána specificky k tomu, aby dosáhli rovnováhy vědomě a ne skrze rány.

Než se lidstvo stalo malou globální vesnicí se vzájemně provázanou ekonomikou, obchodem, vědou, kulturou atd., tato řeči o tom, že vše musí být vzájemně propojeno. To začalo v naší době, protože jsme vyrostli a stali jsme se společně uzamčenými v jednom systému.

Ovlivňujeme klima, život ostatních, cokoliv chceš! Všichni jsme jedinou masou, takže musíme dosáhnout dobrého společného porozumění.

Lidstvo začalo přemýšlet: Jak to můžeme udělat? Toto je starost každého vůdce, protože vidí, že nemůže kontrolovat situaci. Dokonce i Amerika závisí na všech ostatních. Jak mohou dělat, co je pro ně nejlepší? Nemohou to udělat žádným jiným způsobem! Je to proto, že celý systém se rozpadá. Každý je egoista a každý stát tahá za svůj provaz. Co s tím můžeš dělat? Nic.

Tak jak je tedy možné spojit všechny dohromady? A oni odpovídají: „Ó, ti Židé, kteří si tam sedí kdesi uprostřed svého malého národu, ti mohou něco udělat, ale nechtějí.“ Toto je to, co každý podvědomě cítí! A tento pocit stále narůstá.

A mají pravdu, protože v Tóře (moudrost kabaly) je řečeno: Závisí na nás celý svět. Kdyby byli Židé správně spojeni mezi sebou podle principu „Miluj bližního svého jako sám sebe“ (Leviticus 19:18), pak by ten samý stav existoval v celém světě.

Musíme přivést svět k vzájemné integrální spolupráci, to je cíl existence světa, k němuž se pohybuje celá příroda. Takže se objevila nutnost vrátit Židy na jejich místo, aby vytvořili integrální a propojený národ a stali se průvodcem v tomto konceptu pro celý svět.

Ve chvíli, kdy začneme mezi sebou vytvářet dobré vztahy, staneme se okamžitě majákem v očích světa! A ten vydechne úlevou: „Konečně začali ti Židé pracovat!“ A svět nám bude jen pomáhat.

Komentář: Ale na druhou stranu říkáte, že toto už se nějak děje.

Odpověď: Současně dochází k rozeznávání zla negativní cestou. Začínáme rozumět, že nemáme jinou možnost, Amerika ani nikdo jiný nám nepomůže, válka neustane a pokaždé to bude jen složitější. Na koho se můžeme spoléhat?

A tady začínají lidé postupně naslouchat, jako člověk, kterého uhodili, a stal se proto více citlivým. Ale takový vývoj skrze utrpení není žádoucí.

Komentář: Ale v národě jsou různé proudy: pravé křídlo, levé křídlo…

Odpověď: To jsou jen dětské hry! Chápeš, že lidé jsou loutky – do jejich srdcí jsou umístěny myšlenky a touhy a podle nich pak jednají. Vše je určováno pouze spojením mezi námi. Jedině v tomto smyslu máme vliv na historii, přírodu a svět.

Otázka: Takže podle vás se všichni lidé Izraele musí učit moudrosti kabaly?

Odpověď: Ne. Nepotřebují se učit nic. Potřebují pouze dosáhnout porozumění, že naše existence závisí na jednotě a spojení.

Moudrost kabaly není studium, ale opravdové spojení mezi lidmi, které Abraham učinil před 3500 lety, když vytvořil náš lid. Lidé z kmenů, rodin, různých malých národů, kteří žili ve starém Babylóně, se shromáždili kolem něho a sjednotili se nad všemi jejich odlišnostmi na základě společné ideologie. Tak se zformovali Židé.

[169254]

Z TV programů „Konfrontace. Jak vše skutečně funguje“. 28.10.2015

Filed under: Izrael - Žádné komentáře→

Zprava: Nepokoje v Kolíně nad Rýnem jsou generální zkouškou nadcházejících světových událostí. Emigranti prozkoumali pravomoci vlády a bylo jim jasné, že nemůže hájit práva svých občanů nebo to z nějakého důvodu nechce dělat.

Proto bude dalším krokem organizované povstání. Příležitostí bude jakýkoliv incident, násilí nebo vražda jednoho z migrantů. Dobře organizované komunity migrantů se vydají do ulic, v rukou budou mít nejen armatury, ale i zbraně.

Masy migrantů si uvědomily, že jsou silou, která může diktovat pravidla chování místnímu obyvatelstvu, občanům této země. V míře uvědomění své beztrestnosti budou stále více drzí.

Přestěhují své rodiny do prosperujícího Německa a budou vyžadovat, aby vláda poskytla jejich rodinám stejné výhody. Vláda bude nucena k tomu přistoupit, aby se vzpoura neproměnila ve faktor vydírání. Problém se stane nevratným.

V počáteční fázi to bude vytvoření samosprávných, nezávisle na státní správě fungujících enkláv, kde budou migranti žít v souladu s předpisy té země, z níž pochází. Federální vláda bude poskytovat sociální dávky a další výhody, ale bude zbavena možnosti zasáhnout do jejich životů. Obsazení jakéhokoliv teritoria bude předpokladem pro vytvoření podpůrných základen.

Poté přistěhovalci budou vyvíjet přímý nátlak na vládu o delegování části svých mandátu. Společenství muslimských migrantů se stane organizovanou jednotkou s vlastními sociálními, politickými a dokonce i vojenskými ambicemi. Deportace kteréhokoliv z migrantů způsobí nepokoje, které se rozšíří do všech uprchlických táborů, a ani policie ani armáda si s tím nebude schopna poradit.

Již v nejbližších volbách se budou strany spojené s islamisty snažit získat co nejvíce hlasů. „Mešita Notre Dame“ se stane realitou pro všechny, včetně Ruska. Pro extremismus je expanze nezbytnou podmínkou.

Poznámka: Pomoc je na Izraeli – všechno záleží na naší dobré realizaci plánu stvoření. Čím blíže budeme k sobě, abychom dosáhli podobnosti obecné dobré síly – Stvořitele, tím rychlejší a úspěšnější bude neutralizace zlých sil a jejich proměna na dobré.

Záleží jen na nás. Evropa je také odkázána na nás. Protože čím hůře jim bude, tím více nás budou instinktivně nenávidět. Takže pojďme to dělat pro sebe. Ale ještě lépe – dělejme to v zájmu celého světa, podle principu „Od lásky k lidem k lásce ke Stvořiteli“.

Filed under: Globalizace, Izrael, Krize, Zprávy - Žádné komentáře→

Názor: Evropa téměř rezignovala na svůj osud a nesnaží se zastavit příliv  běženců, který hrozí islamizací. Hranice mezi evropskými zeměmi vypadá jako  pasáž.

Uzavřít je by bylo považováno za rasismus, žádat po muslimech, aby se stali součástí nové vlasti, bude uznáno jako nenávist k cizincům. Tisíce z nich jsou dle zahraničního tisku pravděpodobně teroristy.

Začalo se uskutečňovat proroctví egyptského duchovního Abu al-Salam Futuha: „Národ islámu se vrátí i přes aroganci Západu. Západ bude určitě zničen.

Alláh zničil byzantskou a perskou říši, ale také zničí západ rukou muslimů. Tyto země se připojí k islámu, islám si je podmaní.“

Podle názoru muslimů jsou oni nositelé absolutního poznání a to jim dává všechna práva, pokud jde o „nevěřící“. Proto všechno, co Arabové měli v 7.-8. století, patří k islámu. Včetně Španělska, Sicílie, země Izraele.

Není to ani stanovisko radikálů. Toto je pohled umírněných muslimů. Hlavním poselstvím islamistů je to, že „muslimové musí věřit, že islám  konec konců zvítězí a nahradí ústavy šaríjou.“

Jedním z hlavních problémů současného světa je nenávist radikálního islámu k Západu. Proti těmto problémům není efektivní řešení, všichni jsou bezmocní před fanatizmem. Raději se zabývají Izraelem, domnívajíc se, že všechny problémy moderního světa pocházejí od něj.

„Mírotvorce je ten, kdo krmí krokodýla v naději, že ho sežere jako posledního.“ Rčení z „Kohelet raba“: „Ten, kdo je laskavý ke krutému, je krutý k lásce.“

Poznámka: Podle kabaly islám zaplaví celý svět, s výjimkou Izraele, a obrátí celý svět proti Izraele, ale to bude jeho koncem. Nelze vinit Evropu v nedostatečném odporu proti vlně islamistů – vše se vyvíjí podle plánu, popsaném v kabale. Pouze jednota lidu Izraele pomůže světu dobrou cestou dosáhnout vyšší cíl.

[#168035]

Filed under: Globalizace, Izrael, Kabala, Krize, Náboženství - 1 komentář →

Čas „pokání“ – je okamžikem, kdy v sobě objevuji vlastnosti, které mi nedovolují spojit se s ostatními. To se odehrává před začátkem nápravy, tedy před začátkem hebrejského nového roku. Ze všeho nejdříve si potřebuji ujasnit, co mi překáží. Je zřejmé, že je to mé sobectví, které si nepřeje spojení a sjednocení s druhými.

Otázka: Já skutečně nechci! Ráj na zemi je sedět sám na pláži, kde nejsou žádní lidé kromě jednoho či dvou, kteří jsou mi blízcí a které potřebuji. Vy však říkáte, že ráj spočívá ve sjednocení všech lidí. Je to nějaký jiný ráj, nebude tam těsno?

Odpověď: Nebude tam pro nás těsno. V tomto spojení budeme pociťovat dokonalou harmonii a nikdo nám nebude na obtíž.

Komentář: Každý rok cestuji na dovolenou na to nejvzdálenější místo, kde není živé duše. A to je pro mě ráj.

Odpověď: Toto je opačný způsob řešení problému naší nejednoty – snaha uniknout zlu a schovat se na místě, kde žádní lidé nejsou.

Můžeme zůstat mezi druhými a cítit se s nimi ještě lépe, než kdybychom byli sami. Vše závisí pouze na mých vztazích s druhými a na tom, nakolik mi ukazují, že na nich závisím. Vztahuje se to k nápravě našich vzájemných vztahů a schopnosti vnímat všechny lidi jako součásti jednoho těla. Znamená to, že už mě nadále nikdo neobtěžuje, naopak každého potřebuji, protože všichni jsou vždy připraveni pomoci mi s čímkoliv, co potřebuji. To je stav ideálního spojení.

Každopádně stále nemůžeme být bez lidí. Neexistuje žádná volba, musíme být spolu. V dnešní době žije na naší planetě sedm miliard lidí a v dalších padesáti až sto letech nás bude dvojnásobek. Nemáme se tedy jeden před druhým kam ukrýt; musíme pochopit, že univerzální program přírody vyžaduje, abychom se spojili jako jeden člověk s jedním srdcem. A potom již nebudu cítit, že by kdokoliv byl přebytečný, přestože kolem mě budou další miliony lidí. Nebudu cítit, že stojím v davu, naopak každého pocítím jako nepostradatelného a naplňujícího mou touhu.

Pokud chci přijít k takovému stavu, lítost a pokání jsou v měsíci Elul nezbytné, abych mohl objevit ty touhy, které mi zabraňují spojit se. Stačí je odhalit a ve stejný okamžik již dochází k jejich nápravě. Pokud tyto touhy považuji za hřích, jsou okamžitě opraveny světlem vracejícím ke zdroji. Nežádá se od nás nic jiného než odhalení naší egoistické přirozenosti a vnitřního odporu ke spojení s druhými. A je dobré, když je toto zlo odhaleno, protože světlo nenávidí naši egoistickou společnost a je připraveno ji napravit ihned v okamžiku naší první žádosti.

Otázka: Proč je špatné toužit po samotě?

Odpověď: Protože cílem stvoření je přivést nás do stavu jednoty. Když se od tohoto cíle odkláníme, bráníme jeho uskutečnění, trpíme potom, protože se pohybujeme v protisměru. Je možné napravit naše spojení s druhými a cítit se báječně ve společnosti dalších milionů lidí, místo toho však utíkáš, abys alespoň týden byl o samotě, alespoň trochu, a poté se zase musíš vrátit zpátky. Přitom by ses mohl cítit jako na dovolené celý rok jako kdyby nikdo nebyl kolem!

Nakonec však uniknout nemůžeme. Potřebujeme služby druhých lidí – doktorů, kuchařů, obchodníků a bankéřů. Jsme nuceni pracovat a sloužit druhým, vydělávat peníze a starat se o rodinu. Musíme navazovat vztahy s ostatními.

Stačí se podívat na dění ve světě – nedávné události a obrovská invaze imigrantů do Evropy jsou následkem toho, že s druhými neumíme navázat vztahy. Příroda nás přivádí do extrémních situací, jako jsou tyto, aby nás přiměla hledat cestu ke správnému spojení.

[#166146]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 30.08.2015

Filed under: Izrael, Svátky - Žádné komentáře→

Názor: Můžeme vidět, jak tady a tam na zeměkouli pobíhají lidé se zbraněmi 21. století v rukou, svým rozumem se však zároveň nachází ve středověku.

Filed under: Globalizace, Izrael, Krize - Žádné komentáře→

Otázka: Proč zločin týkající se člověka se počítá jako něco horšího než zločin proti Stvořiteli? Vyplývá z tohoto, že člověk nemá možnost nastavit vztah se Stvořitelem, pokud nemá dobrý vztah s lidmi kolem sebe?
Odpověď: Nemůžeš oslovit Stvořitele, pokud jsou v tomto světě lidé, kterým jsi udělal škodu. Stvořiteli se dá odevzdávat pouze přes lidi, v souladu se zákonem: „Od lásky ke stvořením k lásce ke Stvořiteli“. Stvořitel je skryt a rozkrýt ho je možné pouze odevzdáním lidem. Proto se věda Kabala nazývá tajnou vědou. Učí nás, jak skutečně a správně odevzdávat lidem, aby jsi přes ně rozkryl Stvořitele. Pokud to nevíme, potom nikdy nedokážeme odevzdávat Stvořiteli. Ukončíme svůj život a nedosáhneme žádných správných výsledků.
Otázka: Například jsem něco udělal příteli a chci se s ním usmířit. Bude stačit požádat o odpuštění, jak je to ve zvyku před „dnem soudu“?
Odpověď: Samozřejmě, že nestačí, pokud se pouze omluvíš proto, aby jsi neměl hřích před Stvořitelem v „den soudu“. Kvůli tomu jsi připraven dávat dárky příteli, hlavně aby ti odpustil a ty jsi se ospravedlnil před Stvořitelem.
Ale v každém případě alespoň tak, vždyť od „lo lišma“ přichází k „lišma“. Skutečně se usmířit s přítelem- znamená začít ho milovat. Tj. anulovat všechny vlastní přání a být připraven udělat kvůli němu doopravdy všechno. Je to náprava záměru v srdci, když nezůstává žádná myšlenka o sobě samotném- nezáleží na tom, co se stane se mnou.
Taková náprava se nazývá skutečným odevzdáním a lze se tomu naučit pouze v Kabale.
Takže je možné říct, že podstatou „dne soudu“- je vyjasnění toho, co v sobě můžu zkrátit, abych poté začal působit v odevzdání a lásce k bližnímu. A prostřednictvím lásky k lidem dosáhnu lásky ke Stvořiteli. „Den soudu“- je den soudu nad sebou samým.

[#144712]
Z besedy č. 438, O novém životě, 30.9.2014

Filed under: Děti, Izrael, Výchova - Žádné komentáře→

Pokud usilujeme o spojení, ukáže se, že naše přirozenost – je absolutní zlo, egoismus, jednající pouze pro svoje blaho a na úkor bližního. I když si myslíme, že máme alespoň nějaké dobré úmysly ve vztahu k ostatním, ve výsledku to také skončí jako skryté sobectví.

(Pokračování textu…)

Filed under: Izrael, Svátky - Žádné komentáře→

Otázka: Co je to za čtyři syny, zmiňované v paschalní hagadě: inteligentní, kriminální, nevyspělý a neschopný klást otázky?

Odpověď: Všichni čtyři synové hledají odpověď  na stejnou otázku: jak se můžeme povznést nad naším sobectvím?

Inteligentní syn filozofuje a říká, že tyto zákony lze interpretovat tak či jinak, ale není žádné řešení, které by nám umožnilo dostat se z Egypta, to jest povznést se nad vlastním egoizmem.

Kriminální syn říká: „Ale proč se musíme nad ním povznést?“ Nechce se mu tímto zabývat a ptá se: „Jaký je užitek z práce proti sobectví? Nechte mě být, mně je i tak dobře.“ Proto je v našich očích zločincem – protože se nechce povznést nad svůj aktuální stav, byť je špatný. Chápe všechno tak, jak to je a nechce vycházet z Egypta.

Nevyspělý syn říká, že tyto zákony jsou nejasné. Proč se musí odejít z Egypta? Neuvědomuje si, že je v otroctví a tudíž ani jak se z tohoto otroctví osvobodit.

Sedíme teď kolem svátečního stolu. Jeden se cítí jako inteligentní syn, druhý jako nevyspělý, třetí jako zločinec a čtvrtý není schopen položit otázku. A tomuto čtvrtému synovi, který se neumí zeptat, musíme v tento den říct: „Je to na počest toho, co pro nás Stvořitel udělal tím, že nás vyvedl z Egypta“.

Tento syn se neumí zeptat nikoli proto, že je hloupý, chytrák nebo zločinec. Uvědomuje si, že je tu něco, jakási cesta z naší přirozenosti, kterou nejsme schopní vnímat a rozpoznat.

Všichni hosté u stolu také nechápou: „Kam musíme jít a proč? Kde jste viděli, že se dá zbavit vlastního egoizmu? Nic takového v přírodě neexistuje“. Každý se takto táže: inteligentní, nevyspělý a i kriminální.

Ale ten, který se neumí zeptat, se na nic neptá, protože chápe, že se tu skrývá nějaké tajemství, na které se ani nedá zeptat, protože je pro nás zcela nedostupné. Existuje něco nad naším životem, nad naším sobectvím, v jehož područí se nacházíme.

Je důvod, pro který jsme stvořeni a existujeme v tak ubohém stavu. Ale není jasné, co se s tím dá provést – není vidět východisko. Proto je řečeno, že je třeba mu to vysvětlit. Vždyť když člověk dosáhne takové úrovně vývoje, že nemá co říct na ospravedlnění vlastního sobectví, pouze tehdy najde řešení.

Všichni se musíme stát tím synem, který neumí klást otázky. Toto jsou čtyři stupně vývoje člověka. Každý z nás je v určité fázi vývoje a proto se může poznat v jednom ze čtyř synů – podle otázek, které klade.

[# 157095]

Z 544-tého rozhovoru o novém životě, 31.03.2015

Filed under: Izrael, Svátky - Žádné komentáře→

Začátek – Pesach: Krok přes propast

Svět nás nenechá na pokoji, dokud neuděláme totéž my pro něj.

V našich rukou je prostředek, schopný pomoci celému světu. Sjednocením lidé vystoupí z „Egypta“, ze vzájemného nepřátelství, a uvidí, že správný lidský vztah je řešením všech problémů. Tento objev změní každého. A proto je metodika Abrahámova dnes všude žádoucí. Toto po nás vyžaduje dnešní doba. Pokud to jako národ Izraele nezrealizujeme, nenabídneme to lidstvu, tlak na nás se bude zvyšovat. Protože svět podvědomě cítí, že před ním tajíme klíč ke štěstí. A naopak, pokud zrealizujeme svoji práci a ukážeme dobrý příklad, svět to s vděčností a úctou přijme. V podstatě právě toto se od nás očekává.

Všechno nejlepšího ke svátku jednoty Přátele!!

[#156601]

Filed under: Izrael, Svátky - Žádné komentáře→

Začátek – Pesach: Noc exilu

Řešení je vždy jedno – v jednotě mezi námi.

Toto nám říká Pesach – svátek symbolizující zrození národa Izraele z jednoty a to navzdory vzájemnému odporu a nechuti. Zatímco mezi námi vládnou nesváry, nejsme národ, jsme v exilu. Pouze dobrý vztah a jednota z nás vytváří společenství, které je právem nazýváno „Izrael“.

V přípravě na toto povznesení děláme v domě úklid – očišťujeme se od nenávisti mezi námi. Pesachový seder je řád pro obnovení našich rozladěných vztahů. Zbavíme se sobeckých „kvasinek“ a následujících sedm dní jíme „macu“ jako symbol výstupu na úroveň vzájemného odevzdání, které se nám v Egyptě zdálo jako „nekvašené“. Začínáme tuto cestu jako otroci vlastní přirozenosti, otroci odloučení, a na konci jsme svobodní lidé, jednotný národ.

A není divu, že je pokaždé nutné znovu se vzdát těch hodnot, které nás rozdělují. Bez ohledu na to, kde žijeme. Každý takový impuls se stává etapou exodu z Egypta – protože „Pesach“ znamená, že překračujeme (pasach) nenávist a postupujeme na úroveň lásky.

Pokračování…

[#156462]

Filed under: Izrael - Žádné komentáře→