Musíme si uvědomit, že naše budoucnost – jak duchovní, tak pozemská – závisí pouze na našem sjednocení přinejmenším v desítce, ve skupině, protože jednota vytváří takovou buňku, na kterou může působit Vyšší světlo.
Otázka: V našich desiatkach sú aktívni priatelia a pasívni. Niekedy existuje túžba vytvoriť jadro z aktívnych priateľov, ale to už sa javí ako desiatka vnútri desiatky. Alebo by sme mali rozmiestniť našu pozornosť rovnomerne a zamerať ju absolútne na každého, aby sme sa nerozdelili?
Odpoveď: Myslím si, aká desiatka sa vytvorí, nech taká zostane. Nie je potrebné ich zamiešať.
Desiatka – to je duchovná jednotka. Mala by mať všetko: jadro, menej schopných a viac schopných. Preto nie je potrebné meniť v nej niečo pomocou vonkajšími silovými metódami. Treba rešpektovať, že je v nej miesto pre každého.
Z lekcie v ruštine, 06. 02. 2019
[#241652]
Otázka: Budou muži a ženy někdy schopni překonat svá základní přání a chovat se k sobě navzájem výše svého ega?
Odpověď: Ne. To se může stát pouze tehdy, když se začne pozvedávat celé lidstvo, když vyjde nad rámec tělesného obalu a my ztratíme pocit, že jsme v hmotném světě.
Pak se nebudeme nazývat ani mužem, ani ženou, nýbrž částmi jedné společné duše.
Poznámka: Ženské srdce bije trochu rychleji než mužské: u mužů je 70 úderů a ženy mají 78. Nicméně, vědci tvrdí, že když páry žijí spolu a jsou si blízcí, jejich srdeční rytmy a dýchání se stávají shodnými.
A dokonce, jestli spolu lidé nadšeně něco dělají, jejich srdce se navzájem sladí. (Pokračování textu…)
Otázka: Rabín Nachman z Braclavi řekl, že „Samota je nejvznešenější, nejvyšší stav.“ Co to znamená?
Odpověď: To se vztahuje k duším lidí, kteří žili několik století před námi, a jejichž duše byly mnohem jemnější než naše. Jejich egoismus nebyl tak hrubý jako u našich současníků. Ale dnes to již není možné. (Pokračování textu…)
Otázka: Jak bude vypadat vztah mezi rodiči a dětmi v reformované společnosti budoucnosti, když v každém plane egoismus?
Odpověď: Neničíme náš egoismus, ale pouze se jej učíme správně používat. Egoismus je příroda, kterou nelze v žádném případě ničit.
Otázka: Základní přikázání a princip kabaly „milovat bližního svého jako sebe samého“ se týká pouze vztahů mezi studenty, nebo také vztahů mezi studenty a jinými lidmi?
Odpověď: Výhradně jenom mezi studenty! Tak nám to doporučují kabalisté. K ostatním se musíš chovat prostě dobře, možná i dokonce lhostejně. (Pokračování textu…)
Otázka: Je možné v desítce spatřit svět od konce do konce?
Odpověď: Samozřejmě. Desítka je úplný systém vesmíru, ve kterém není více než deset elementů, a pokud se všichni projeví uprostřed deseti přátel, znamená to, že nepotřebuješ nic jiného. Ve své malé desítce odhalíš všechny světy, včetně Stvořitele. Za hranicemi desítky není nic.
Proto je kniha, která uvádí kabalistickou metodiku, nazvána Učení Deseti Sfirot. (Pokračování textu…)
Kongres v Petrohradě, Úvodní lekce №2
Otázka: Roky studujeme kabalu, chápeme cestu, chceme dosáhnout vlastnosti odevzdání. Najednou se objeví strach – jak spojit dostávání a odevzdání? A v poslední chvíli pak strach ze samotné vlastnosti odevzdání. Chápu, že toto je nutné udělat se záměrem pouze pro Stvořitele, nikoliv pro sebe. Jak z tohoto nemít strach?
Odpověď: A kdo vám dává tyto pocity? Kdo vládne vašimi city a rozumem? Kdo se nachází ve vás a vyvolává takové vnímání? Stvořitel. Tak promluvte s Ním, v době kdy nastavuje vaše pocity a rozum na určité vzrušení.
Proč to dělá? Spojte se s Jeho prací, začněte zkoumat, co se snaží ve vás vyvolat a proč. Začnete se postupně cítit Jeho partnerem.
Ve skutečnosti všechno tohle neprovádí ve vás, ale ve vašem tak zvaném přání, které On sám vytvořil a teď s ním pracuje, vyvolává v něm určité reakce. Na základě tohoto se musíte rozhodnout, co byste chtěli, aby On udělal. Můžete třeba souhlasit se vším, co ve vás provádí, aby vás naučil správně na Něho reagovat. Začnete hledat správný dialog se Stvořitelem.
Pokud ale toto nebudete dělat přes skupinu, nebude to Stvořitel, pouze vaše psychologické domněnky v citech a rozumu. Stvořitel se nachází uvnitř desítky. To je problém všech psychologů a lidí, kteří toto zkoumají a nedokážou pochopit, kde se Stvořitel skrývá.
Otázka: Povídali jsme si o tom, že přání dosáhnout pocitu odevzdání se na určitý moment projevuje a pak mizí, znovu se projevuje a zase mizí. Proto, abychom dokázali pocítit jednotu mezi námi, musíme mít přání spolu ve stejnou chvíli?
Odpověď: Krátkodobé společné přání nám nepomůže. Musíme po nějakou dobu akumulovat určitou kapacitu, hlavně aby naše napětí bylo správné. Tomu se říká „světlo, rok, duše“ (olam, šana, nefeš). Bez ohledu na všechny stavy, kterými procházíme – pokud je správně nasměrujeme na cíl, spojíme se dohromady, najdeme mezi sebou vyšší bod a splyneme s ním, potom se v nás postupně nahromadí takové napětí, které je zapotřebí pro rozkrytí Stvořitele.
[#144609]
Z úvodní lekce №2. Kongres v Petrohradě 18.09.2014
Rav Laitman na Twitteru