Otázka: Co by měl člověk změnit, aby byl šťastný?
Odpověď: Pohled na svět, ve kterém se nachází.
Otázka: K tomu musí nějak změnit vnější podmínky?
Odpověď: Ne, v žádném případě! Otevřít knihu nebo se připojit k naší webové stránce na internetu. Odtud dostane vše.
Poznámka: Ale zní to trochu nerealisticky, že moje štěstí závisí na čtení knihy nebo poslechu kanálu. (Pokračování textu…)
Pred takmer tromi mesiacmi, 14. augusta, zasiahlo Haiti zemetrasenie o sile 7,2 stupňa. Podľa oficiálnych údajov OSN zahynulo pri samotnom zemetrasení viac ako 2 200 ľudí, viac ako 12 000 bolo zranených a 65 zdravotníckych zariadení bolo poškodených alebo zničených. O dva dni neskôr tropická búrka Grace spustila na zničený ostrov prívalové dažde.
Keď Grace odišla, Haiti, najchudobnejšia krajina Latinskej a Strednej Ameriky a jedna z najchudobnejších na svete, zostalo odkázané samo na seba. Svet sa rýchlo presunul k rozhovorom o krízach pre Západ „dôležitejších“, ako sú lesné požiare a bleskové povodne, pri ktorých takmer nikto nezahynul a škody sú najmä na majetku. (Pokračování textu…)
Kabalista Dr. Michael Laitman a Oren Levi diskutují o tom, jak se přizpůsobit změně klimatu.
Otázka: Nacházíme se uprostřed klimatické krize, kdy zvířata mění svůj tvar a vlastnosti, aby se této nové realitě přizpůsobila. Vědci zjistili, že například zobák, uši nebo nohy zvířat, kterými může jejich tělo zpracovávat teplo, se prodlužují, protože teplota obecně stoupá. Tak se podívejte, jak jsou zvířata chytrá.
M. Laitman: Ano, ale není to tím, že by se k tomu zvířata sama rozhodla, protože jsou chytrá. Dělá to za ně příroda, obecná síla přírody.
Otázka: Marina vám píše: „S hrůzou si teď uvědomuji, že jsem ztratila dar naslouchat a slyšet druhé lidi. Dříve jsem ho měla. Je možné ho získat zpět?“
Odpověď: Není to potřeba. Nemyslím si, že musíte slyšet a naslouchat všem lidem.
Nejprve je potřeba, aby se člověk sám naučil, jak pracovat pro druhé, a poté začít naslouchat lidem. Když jim začnete hned naslouchat, pak vás budou zasypávat svými problémy. Budete trpět z jejich bolesti a nic dobrého z toho nevzejde.
Otázka: To znamená, že nejprve se člověk musí připravit na to, že bude naslouchat druhým? (Pokračování textu…)
Otázka: Kdysi jsme žili normálně, dělali jsme si plány, pětiletky, desetiletky a tak dále. Člověk měl budoucnost.
Nyní přišla doba stresů, úzkosti, deprese, obav z budoucnosti. Je překvapivé, že si lidstvo zvyká žít ve strachu, protože ví, že budou války, oteplování, tsunami, zemětřesení, sopky, viry. Máme si na tento stav zvyknout, že budeme takto žít? (Pokračování textu…)
Otázka: Co by se měl člověk naučit z pochopení dvou pojmů: „existence z existence“ a „existence z ničeho“?
Odpověď: „Existence z ničeho“ znamená, že před tím nebylo nic, co by mohlo být označeno jako existující. A existencí je hmota – touha, která vznikla z ničeho. (Pokračování textu…)
„Když se vám zdá, že je celý svět proti vám, vzpomeňte si, že letadlo nevzlétá po větru, ale proti němu.“ Henry Ford.
Takže veškerý náš pohyb je proti větru. Nejdeš po větru, protože s tím nic neděláš, neexistuješ, jsi pouze nesen. Ale jít proti tomu, rozumně, racionálně, jak jen to jde, ale proti tomu – to ti pomáhá se povznést.
Otázka: Když cítíte, že máte odpor, máte takovou vnitřní výzvu, že tam musím jít, nebo stále hledáte příležitost…? (Pokračování textu…)
Rozsáhlá studie mezi mladými lidmi ve věku 16–25 let odhalila, že mají obavy z budoucnosti, a to z dobrého důvodu. Výzkum, jehož autoři tvrdí, že se jedná o „dosud nejrozsáhlejší mezinárodní průzkum klimatické úzkosti u mladých lidí“, ukazuje, že psychická (emocionální, kognitivní, sociální a funkční) zátěž spojená se změnou klimatu hluboce ovlivňuje obrovské množství mladých lidí na celém světě. Navíc je to první studie, která nabízí pohled na to, jak mladí lidé vnímají opatření vlád v oblasti klimatických změn a jak to souvisí s jejich vlastními emocionálními a psychologickými reakcemi.
V Kodani, hlavním městě Dánska, najdeme jedinečnou knihovnu, jejíž známost po celém světě nabírá na obrátkách a jež se nazývá „lidská knihovna“. Sem lidé nepřicházejí, aby si půjčili knihy, nýbrž zeptat se druhých lidí, zda s nimi mohou sdílet svůj životní příběh.
Otázka: Psychologie je v překladu z řečtiny nauka o duši. V hebrejštině to zní jako „Torat hа-Nefeš“. A kabala již studuje pojem „Nešama“ (duše). Přesto je rozdíl mezi Nešama a Nefeš. Rád bych věděl, co to znamená?
Odpověď: Nešama je společná duše, souhrn všech našich tužeb, které člověka povznášejí na úroveň opačnou k povaze našeho světa – na úroveň dávání, lásky, sjednocení. Kabala se zabývá opakem původně vytvořené egoistické kvality člověka. (Pokračování textu…)
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru