Některé věci v našem životě pevně zakořenily a posvěcené tradicí i ve svém úpadku působí vznešeně. Jednou z posvátných krav je školský systém. Přes všechny jeho nedostatky mnozí dosud trvají na tom, že do dětí je nutné napěchovat určité množství vědomostí, jinak se v životě ztratí. Každého prvního září tak miliony dětí míří do škol za vědomostmi. Avšak žulou už začínají prorážet výhonky změn…

V izraelském vzdělávacím systému se objevují zajímavé změny. Především jde o „revoluční“ směr ke zrušení domácích úkolů na základních školách. Pravda, školáci domácí úkoly zatím dostávají, příslušné nařízení však už bylo vydáno. V nižších ročnících navíc nesmí být udělovány tresty za nevypracované úkoly.

A krátce nato se po celé zemi proslavila telavivská škola „Jehuda ha-Makabi“, která pracuje podle alternativní metody, kde nejsou domácí úkoly ani zkoušky. Přesto její žáci v izraelských testech dosáhli na výborné výsledky. Navíc průzkum ukázal, že ve škole panuje příjemnější a vstřícnější atmosféra, než je celostátní průměr. Díky tomu u žáků roste motivace, zvídavost i důvěra ve vlastní schopnosti.

Stále více rodin v Izraeli volí domácí vzdělávání, každým rokem roste počet dětí, které se učí doma.
Podíl lidí nespokojených se vzdělávacím systémem se podle průzkumů blíží sedmdesáti procentům. Tito rodiče nechtějí čekat, až úředníci ministerstva školství pochopí, že systém je třeba změnit, a sami převádějí své děti na alternativní formy vzdělávání.

Školní pásová výroba

Nejednou jsem říkal, že školní vzdělávání patří k nejvíc zastaralým a zkostnatělým oblastem současného života. Po celá staletí se na jeho kvalitě v podstatě nic nezměnilo. Škola, jak ji známe dnes, vznikla v době průmyslové revoluce, kdy bylo nutné z venkovského obyvatelstva masově připravovat pracovní sílu. Vzdělávání se rozběhlo jako výroba na běžícím pásu, kdy do dítěte byl vtlačen určitý objem vědomostí, který mu umožnil více či méně efektivně pracovat v továrnách.
Požadavky doby jsou dávno jinde a forma ani obsah výuky jim už neodpovídají. Škola by ve své současné podobě měla zaniknout.

Proč? Protože pokroková novinka se časem proměnila v amorfní strukturu, která v nejlepším případě jakžtakž dodává vysokým školám absolventy. Výchova, skutečné hodnoty, vnitřní rozvoj člověka, to všechno se stalo formalitou anebo z programu úplně zmizelo.

Neduhy dnešní společnosti pronikly mezi školní zdi natolik, že učitelé tráví značnou část času tím, že na děti jednoduše dohlížejí a nějak je zaměstnávají, dokud jsou rodiče v práci. Dokonce proslulý finský školský systém narazil na problémy a narušil mýty, které kolem něj vznikly. Každá země má samozřejmě svá specifika, celková situace však tak či onak vyžaduje změnu.

Život nestojí na místě

To všechno se samozřejmě neděje náhodou. Na rozdíl od školy život nestojí na místě.
Dnes, kdy děti odmala používají nejrůznější zařízení, kdy svět pokryly technologie okamžité komunikace, a během několika desetiletí se vystřídá několik generací, nemůže vzdělávání zůstávat na archaické vlně minulého nebo dokonce předminulého století.

Proč posílat do školy dítě, kterému jsou mnohem bližší a milejší přátelé z herních serverů rozptýlení po celém světě? Proč musí sedět na frontální výuce, když mnohem lépe vnímá moderní interaktivní způsob podání, nesrovnatelně pružnější, rozmanitější a zajímavější? Škola je pro něj „přežitkem předků“, kteří uvízli ve své době. Jakmile tohle dítě pochopí, a to už ve třetí nebo čtvrté třídě, začne pro něj být učení přítěží.

Na druhé straně bychom dětem mohli dát nezbytné vědomosti a základní dovednosti a už od tohoto věku jim otevřít širokou platformu moderního technologického vzdělávání, která je dovede přímo k vysokoškolskému studiu. Otevřená univerzita v poutavém online formátu může a měla by začínat už ve školních letech.

Pak by děti cítily, že jim rodiče a další dospělí opravdu rozumí a vědí, co jim dát. Systém by se stal současným a „táhl by“. Získal by smysl, barvu a tempo a přizpůsobil se nové generaci. Mohl by jí dát všechno to, čeho se jí dnes nedostává. Samozřejmě to neznamená, aby žák zůstal zavřený mezi čtyřmi stěnami svého pokoje před blikajícíobrazovkou. Za prvé není sám, cítí se tam být v obrovském světě bez hranic. A za druhé nelze dětem zrušit společné činnosti, zájmové kroužky ani tvořivost.

Nový formát vzdělávání

Je načase přijmout všeobecně nový formát společného vzdělávání. „Školní zdi“ ať dostanou novou podobu, ať člověka od světa neoddělují, ale naopak mu do něj otevírají dveře a vysvětlují, co je za nimi. Děti jednadvacátého století potřebují správné spojení mezi sebou. Komunikací žijí a dýchají. Ukažme jim proto směr, dejme spolehlivé souřadnice a konečně propojme vzdělávání se životem v globální společnosti. Jednotlivé iniciativy a pokusy v tomto směru je třeba proměnit v hlavní proud.

Je třeba zbavit se všeho „stádního“. Individualitu každého člověka rozvíjet v kontextu společného prospěchu. Prvky soutěživosti citlivě vplétat do společného rámce tak, aby se každý učil realizovat jako člověk, nikoli jako pouhý spotřebitel, a zůstával přitom neoddělitelnou, užitečnou a rozvinutou součástí společnosti.

Tento přístup bude vyžadovat společné úsilí učitelů i rodičů. Přínos ale bezpochyby převýší všechny vložené prostředky. Půjdeme v souladu s dobou, přírodou i vývojem. Zbavíme novou generaci zbytečných šablon a stereotypů, všeho, co se už přežilo, i když to kdysi bylo krokem vpřed.

Čas nečeká. Změn se nesmíme bát ani zbavovat jejich smyslu mrtvým sevřením starého systému. Kdo změny přijme a přivítá, pochopí je a využije ve prospěch všech, ten zvítězí.

Originální článek zde.

Filed under: Nezařazené | Add Comment →