Poznámka: Během práce ve skupině člověk pociťuje jisté uspokojení z toho, že se podřídil skupině a dělá to, co od něj chtějí přátelé.

Odpověď: To je pravda. Pokud člověk vykonal určitou práci a uspěl, pociťuje nyní uspokojení, hrdost i ješitnost. Ve skutečnosti to není důležité. Ať dělá vše pro to, a pak, jak se říká, z „lo Lišma“ přijde k „Lišma“. A tehdy uvidí, stojí-li to za to dělat kvůli chvále a jestli ji potřebuje.

Hlavní je vynaložit úsilí, jak jen to jde. A pokud uděláš propočet, že to přece jen děláš z touhy přijímat, ještě ne kvůli odevzdávání, tak nikdy nic neuděláš. To jsou opravdu správné otázky, které klade Faraon: „Kdo jsi, co jsi a proč se tak snažíš?“ Ale pokud nevyvineš takovéto úsilí, nikdy z toho nevyjdeš.

Představ si dítě. Pokud se nebude učit nic moudrého, užitečného, zůstane ve svých dětských hrách a nevyroste. Proto nemusíš být příliš chytrý, stačí prostě dělat.

To je také problém. Existuje spousta zdánlivě protichůdných rad – na jedné straně se říká, že není třeba být příliš chytrý, a na druhé straně – že je třeba dělat a přemýšlet. A člověk je zmatený a neví, co si má vybrat, protože má v hlavě spoustu těchto rad, řešení a výroků mudrců.

Ale nakonec, když všechny ty moudrosti odhodíš, zbývá ti jen jedna volba – vložit své síly do skupiny.

Z lekce k článku Rabaše, 22. 3. 2026

Originální článek zde.

[#354539]

 

Filed under: Duchovno | Add Comment →