Když člověk pochopí, že sám nic nezmůže
Když se zcela zklameš ve svém hledání – sebe sama, života, smyslu života, Stvořitele a všeho ostatního – tehdy se už začínáš přibližovat k tomu, abys Ho nalezl.
Otázka: Takže toto zklamání je nezbytné?
Odpověď: Ano.
Poznámka: To znamená, že musím do hledání vložit úsilí.
Odpověď: Naprosto veškeré, jaké je jen možné.
Otázka: Mají to být snahy ve smyslu „já sám to dokážu“?
Odpověď: Ano. A poté, co pochopíš, že sám nic nedokážeš, začneš si klást otázku: kde je to tedy možné – spojení se Stvořitelem?
Otázka: Řekl jste „nic nedokážu“. Já opravdu nic nemohu? Vůbec nic?
Odpověď: Nic.
Otázka: Ani nějaké úplně jednoduché věci…?
Odpověď:Ne, ne! Dokud člověk „nezvedne ruce“ a zcela se nesvěří Vyšší síle, nic se mu nepodaří.
Otázka: Dnes vidíme, že se přibližují války, krize, bude jich stále víc, ekologické katastrofy a podobně. Povede nás to všechno k pochopení, že nic nezmůžeme?
Odpověď: To je otázka. Nemyslím si, že to, co dnes vidíme, k tomu povede. Lidstvo si zatím velmi málo uvědomuje svůj stav a svou závislost. Myslí si, že ještě něco dokáže.
Otázka: Takže je potřeba „vyrazit si tu stoličku“ pod nohama – tedy pochopit, že nic nezmohu?
Odpověď: Ano. Bez Stvořitele nic nezmůžeme.
Z televizního pořadu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“
[#351011]
Rav Laitman na Twitteru




Nastavení komentářů | Share Feedback | Ask a question