Musíme lidstvu ukázat, že existuje lék na smrt, elixír nesmrtelnosti. Ale ne tak, že člověku dáme ochutnat, on to vyzkouší a pak mu řekneme: „To je vše, víc už ti nedám.“ Když člověk začne studovat kabalu, během několika měsíců mu trochu poodhalí, že existují jiné stavy, a on jimi neustále prochází.

Vidí, že se v něm něco mění: jeho psychika, psychologie, vztah ke světu, k životu, k sobě samému; jeho vědomí se rozšiřuje, začíná myslet na dvou úrovních – na duchovní a na fyzické. Zcela nezainteresovanému člověku stačí jen trochu vysvětlit metodiku a uvést logické příklady. Ba‘al HaSulam v knize „Poslední generace“ píše, že není jiné cesty.

Na příkladech našeho světa vidíme, jak nám přece jen pomáhají ukázat, že s ním a se sebou samými musíme něco udělat. Kdyby byl náš svět v dobrém stavu, bylo by mnohem těžší odtrhnout člověka od materiálního koryta. Ale takto vidí, že koryto je už prázdné a brzy bude po všem.

Z rozhovoru „Zazvonil mi telefon. Nástupiště Harryho Pottera“

Originální článek zde.

[#350671]

Filed under: Kabala, Vnímání | Add Comment →