Otázka: Jak zrychlit duchovní postup, spojit se s ostatními, spojit všechno do jednoho a co nejrychleji se sloučit se Stvořitelem?
Odpověď: Jak zrychlit čas a dobu nápravy? V podstatě tímto se zabýváme, jde ho roztáhnout na desetiletí a dokonce i na století, vícenásobně se vracet do tohoto života, dokud se z něho nepozvedneme na další úroveň. Zrychlení je možné vyvolat pouze přitahováním vyššího světla na nás – jiná cesta není! Máme moc jednoduchou, velmi primitivní pracovní metodiku, kterou je nutno vzít a používat. Můžete prolistovat tisíce knih o Kabale, ale věřte mi – nic jiného nenajdete. Vždyť co vlastně studujeme v samotném modelu stvoření, v systému řízení? Pouze to, jak přivolat vyšší světlo,  které nás postupně napraví svým působením. A přitáhnout ho na sebe jde pouze podobenstvím Jemu. Často uvádím příklad, jak si děti hrají na dospělé a postupně dospívají a stávají se jako oni. Toto je také působení vyššího světla. Všeho jde dosáhnout pouze podobenstvím! Když se na své úrovni snažíme stát se podobnými něčemu, působí na nás další úroveň a my na ně postupně vzestupujeme. Na tomto principu se rozvíjí rostliny a živočichové, jakékoliv buňky a systémy. Na tomto principu se musíme rozvíjet i my, jak na mentální tak i duchovní úrovni.

[#140033]
Z druhé lekce kongresu v Bulharsku, 11.7.2014 

Filed under: Skupinová práce, Zprávy - Žádné komentáře→

Otázka: Jak správně používat náš egoizmus a jak se sebeanulovat tak, aby se realizoval účel skupiny?

Odpověď: Náš egoizmus je náš  oddaný pomocník. Pokud bychom mu správně naslouchali, pochopili bychom, jak je nutné s ním pracovat, poděkovali bychom Stvořiteli za to, že nás udělal pravě takovými, jakými jsme. Bohužel s ním nepracujeme správně.

Nezáleží na tom, kolik lidí přijde do skupiny, nezáleží, jací jsou a kolik s námi stráví času (možná že dneska přijdou a zítra odejdou – to není naše starost), musíme přijmout každou osobu (pokud pouze neškodí) jako chybějící pro naše plné kli (nádobu). Bez ohledu na to, s jakými zmatky k nám přijde, měli bychom ji přijmout s radostí.

Skupina musí přemýšlet o tom, jak poskytnout místo pro každého, podpořit každého, ale pouze v případě, že příchozí nezaujme bezohledný postoj vůči ní, nezačne příliš  sebe povznášet nad ostatní nebo škodit studiu, nebude vyjadřovat nesouhlas se základními ustanoveními skupiny, které nám předali ve svých spisech velcí kabalisté: Ramchal, Ari, Baal HaSulam, Rabaš.

Musíme se postarat o své kamarády, protože každý z nich je část naší duše. Koneckonců celá světová skupina, celé lidstvo, všechno neživé, rostlinné a živočišné je naší duší. Ale zatím vnímáme jen tu část, kterou nám Stvořitel poskytnul, abychom se začali nějakým způsobem duchovně rozvíjet.

[#140025]

Filed under: Skupinová práce, Zprávy - Žádné komentáře→

Otázka: Může se náš svět změnit na ekologicky čistý?

Odpověď: Pouze ve spojení s naší vnitřní nápravou projde svět procesem různých změn a stane se čistým v souladu s naší vnitřní čistotou.

Svět nemůže být lepší, než jsme my uvnitř. Čím více se rozvineme, čím větší je náš egoizmus, tím více produkujeme odpadu. Podívejte se co se děje kolem! Jsem si jistý, že jakmile začneme se sebeočištěním začne se zároveň čistit i příroda.

Otázka: Věříte v proces samoočištění?

Odpověď: Nevěřim, já vím, že takto to bude. Naše vnitřní změna nás přivede k tomu, že začneme přírodu používat pouze pro nezbytné, racionálně a ona se postupně obnoví do panenského stavu.

Spustíme skrze sebe (skrze úroveň „Adam“) sílu Vyššího světla na živočišnou, rostlinnou a neživou úroveň přírody, vše se napraví a pozvedne se do úrovně absolutní dokonalosti.

Toto nevěděli ani naší dávní předkové, protože vždy jednali egoisticky – tím spíše my.

Proto ještě před tím, než tento svět zmizí z našich pocitů, musíme ho přivést k dokonalejšímu stavu, přežít tento propad a pozvednout se po parabole nahoru. V souladu s tím a spolu s námi se očistí a pozvedne neživá, rostlinná a živočišná příroda, která je na nás úplně závislá, bez jakéhokoliv spojení mezi sebou.

Je možné pouze představit si, že „tygr bude ležet vedle beránka a chlapec je bude ovládat“. Přestože je to řečeno alegoricky, skutečně to tak bude. Příroda našeho světa se změní v souladu s přirozeností člověka.

 [#139463]

Filed under: Tóra - Žádné komentáře→

Otázka: Když začínáš studovat kabalu, vidíš jak se projevuje egoizmus v tobě a v ostatních lidech. Vnímáš to negativně jak z pohledu sebe tak i ostatních. Je to normální?
Odpověď: Naprosto normální! Na začátku studia kabaly to budete cítit více a více. Je to dobré znamení, znamená to, že postupujete. Vysvětlím Vám proč.
Za prvé, začínáte vidět náš svět více vnitřně, nakolik je všechno spojené s egoizmem.
Za druhé se nacházíte zatím na malém egoistickém úrovni: neživá, vegetativní, živočišná a člověk. Teď je nutné vás pozvednout nad těmito úrovněmi, rozvinout egoizmus pro další úroveň, aby jste měli možnost ho přeměnit ve vlastnost odevzdání, v altruizmus. Proto na začátku studia kabaly vnímáte tento svět a sebe samotného jako horší a horší. Toto období prochází každý člověk, musí to tak být.
Například studentům medicíny se zdá, že mají všechny nemoci které studují. Stejně tak je to u nás.
Ve skutečnosti váš egoizmus neroste, ale začínáte ho studovat, zabýváte se jím a proto ho vidíte jasněji, nakolik jsou všichni egoističtí, nakolik je nemáte rádi, ani sebe. Je to právě proto, že studujete nemoc s názvem „egoizmus“. Takže je všechno v pořádku – jste zdraví.

[#139589]

Filed under: Zprávy - Žádné komentáře→

Otázka v duchovnu je přání (chisaron, touha), na které reaguje vyšší světlo. Světlo přichází a naplňuje přání. Toto se nazývá skutečnou otázkou nebo modlitbou.

Nicméně dokud otázka není vytvořena, vzniká v člověku hodně předběžných otázek, které se nazývají „modlitba, předbíhající modlitbu“. To znamená, že předtím, než člověk dosáhne skutečné modlitby (prosby), mu stále vzniká četné množství malých, osobních, nepřesných otázek, dokud se konečně nevytvoří správná otázka.

V podstatě všechny otázky svádí k jedné: v čem je smysl života, má cenu žít? Pokud ano, kvůli čemu? Je to jediná otázka a člověk si ji pokládá v miliardách různých variací a v souladu s tím pokaždé dostává částečné odpovědi. Ale na konci konečné nápravy to bude vypadat jako jedna obrovská otázka a proti tomu se rozkryje stejně velká odpověď, úplné sloučení (zivug a – šalem).

Otázka: S jakými otázkami je možné se obracet na vás a jaké si máme vyjasnit ve skupině?

Odpověď: Nejlepší bude, pokud přijdete za mnou se skupinovou otázkou. Pokud ve vás vzniká společná otázka, obraťte se na mě.

Replika: Když odpovědi na svoje otázky hledáme ve skupině a nacházíme je, cítíme, že zatím jsou vždy správné.

Odpověď: Je to pravda – „zatím“. A takto to je na každé úrovni: u mě a u všech. Odpověď, která byla správná na této úrovni, není správná na další úrovni, protože Keter nižšího parcufu se stává Malchut vyššího.

Filed under: Modlitba, Skupinová práce, Studium, Učitel, Vnitřní práce, Z ranní lekce, Záměr - Žádné komentáře→

Otázka: Vědci si myslí, že naše realita vznikla v důsledku velkého výbuchu a my do teď cítíme tyto důsledky. Jak je s tím spojené vnímání světa novým smyslem?
Odpověď: Samozřejmě, že uvidíme všechny jevy, které se staly před námi, díky kterým byla vytvořena duchovní realita a rozkryjeme všechny její úrovně. Pro nás je ale hlavní dosáhnout jejího kořene, vždyť takovým způsobem se zároveň se snahou dosáhnout budoucna, vracíme do minulosti. Z tohoto pochází, že je to jedno a totéž. Vyšší realitu jde prozkoumat stejně, jako teď zkoumáme realitu našeho světa.
Dostáváme přístup a začínáme vědět, jak pomocí svých pěti smyslů vstupit do cizích pocitů, nastavit je správně jedno proti druhému. Máme proto všechny nezbytné nástroje, program, možnost studovat a růst v novém vnímaní reality, odhalením její skutečné formy.

Celá realita, je ale přitom otisknutá v nás a nenachází se někde mimo mě. Celé naše vnímání se stejně vztahuje k člověku pozorujícímu realitu.

Otázka: Jakou máme dnes motivaci pro výstup ze svých nynějších pocitů?
Odpověď: Příčina je jednoduchá. Žijeme uvnitř našich pocitů. A pokud naše smysly z nějakého důvodu přestávají pracovat, nazývá se to smrt. Umíráme a tímto přestáváme vnímat realitu.
Pokud namísto toho, abychom se přibližovali smrti, budeme rozvíjet své smysly, vnímaní zůstane věčné, vždyť se bude nacházet mimo tebe. Takovým způsobem se proměníš ve věčně žijícího člověka, ničím neomezeného, nacházejícího se v nekonečném prostoru, který se nazývá Nebem. Toto vnímání se nachází nad tvým egoistickým přáním.

Filed under: Vnímání - Žádné komentáře→

Zohar, kapitola „Vaikra“, odst. 108: Jelikož hříchy nižších dělají škodu nahoře, – přináší oběť.
O té oběti je řečeno: „Za tyto vaše zločiny je vyhnána vaše matka“. Vždyť škoda z hříchů přivádí k nejednotnosti mezi Zeir Anpinem a Malchut, protože Malchut byla vyhnána kvůli hříchu. 

A oběť kterou přináší, přibližuje vyšší svět, tj. Zeir Anpin k nižšímu světu, tj. k Malchut. A tak se všechno stává jednotné.

Člověk se nikdy nepřipravuje ke hříchu. Pokud si je jist, že učiní hřích, nebude ho schopen zrealizovat, – pouze z nevědění, nebo pokud si myslí, že toto není hřích.
Není možné zhřešit před Stvořitelem – pouze pokud je skryt, ale v tomto případě se to nepočítá za hřích.
Všechny hříchy o kterých mluví věda kabala, se staly za sestupu vyšších sil ze shora dolu.
Cestou vzestupu zdola nahoru nikdy nehřešíme, pouze rozkrýváme hříchy, které v nás existují od Něj od počátku.
Stvořitel stvořil zlo a větší nebo jiné zlo není možné způsobit. Obrátil se v Svoji protikladnost, zavedl tuto protikladnost v nás a postupně nám to rozkrývá.
Všechno zlo, které teď v sobě rozkrýváme, je pouze malou mírou naší protikladnosti Stvořiteli, nacházející se v nás.
Cestou vzestupu po žebříku ke světu nekonečna v sobě budeme více a více rozkrývat Jeho protikladnost, dokud v nás Stvořitel nerozkryje na úrovni nekonečna v plné míře protikladnosti Sebe. Zlo v nás bude hodně velké, – ale spolu s tím budeme mít sílu odporu.

[#14478]

Z lekce z knihy Zohar, 20.05.2010

Filed under: Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Otázka: Jak nikdy neztrácet možnost pro samostatný čin?

Odpověď: Takovou možnost jde vyjasnit pouze ve společnosti. Stále hledám, jaký užitek můžu přinést společnosti, světu. Pokud o to usiluju, určitě takovou možnost dostanu.

Pokud je člověk pasivní a myslí si, že nic nejde podniknut, nevšimne si potom jemu poskytnuté možnosti. Ale pokud na sebe tlačí a hledá možnost udělat něco užitečného, takovou možnost najde. Je to podobné našim činům v šíření, které teď děláme ve více státech, účastníme se knižních výstav, organizujeme semináře ve firmách, domácí setkání atd.

Stále hledáme možnost. A není nám známo, v jaké formě budeme existovat zítra. Schválně si na toto dávám pozor, abychom se naučili takovému vztahu. Vždyť všechno musí vysvětlit vyšší světlo a poskytnout nám formu pro dnešek a zítřek.
Nevím co bude potom, ani to nechci vědět. V takovém přání už by byl náznak egoizmu. Pokud chceš odevzdávat, udělej to přímo teď, hned na místě, odevzdávej na 100 %, na maximum, kterého jsi schopen. Pouze tomu se říká odevzdání. Pokud děláš nějaký výpočet: možná ne teď, možná až potom – toto už není odevzdání.
Udělej všechno dnes a v souladu s tvým stavem, přijde vyšší světlo, které ti dá rozum a cit, abys pochopil, jaký musíš udělat další krok. A tak je to vždy.

[#138177]
Z lekce 17.06.2014, článek „Vzájemná záruka.

Filed under: Šíření, Skupinová práce, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Otázka: Bojím se, protože cítím nebezpečí neštěstí a válek po celém světě. Co mohu udělat pro Stvořitele, pro svět, aby zabránil přicházejícím katastrofám?
Odpověď: Stvořitel je soběstačný, nic nepotřebuje. Co Mu můžete dát, pokud je dokonalý? Naším úkolem je pomoct světu. Právě tímto se zabýváme, studujeme to, co je zapotřebí udělat pro tento svět, aby rozkryl Stvořitele. Bát se války není třeba, musíme pracovat ne ze strachu i když je to také dobré, ale strach musí být jiný: ne kvůli tomu co bude se mnou a se světem, ale proto, že nedokážu splnit poslání, kvůli kterému jsem se narodil. Takže není zapotřebí se bát. Je to pravda a Baal HaSulam o tom píše, že je možné, že bude 3. nebo i 4. světová válka, ale nemyslím si, že je to tak aktuální. Teď vycházíme na takový úroveň, kdy se všechno mění. Musíme se intenzivně zabývat šířením a dělat to ne ze strachu, ale protože je to skutečně nejdůležitější práce Stvořitele.

[#138795]

Z besedy 9.6.2014

Filed under: Šíření - Žádné komentáře→

Otázka: Proč jsou zapotřebí nemoci a lidské utrpení?
Odpověď: Je to důsledkem nenapravenosti společného egoismu. Dokud existuje v duších, potom budou i napravené duše, nacházející se v plném spojení s nenapravenými, cítit strádání.
Otázka: Dá se nějak pochopit, proč je zapotřebí utrpení pro kabalisty- učí se, jak se pozvednout nad svou živočišnou úrovní. Ale proč to přichází obyčejným lidem?
Odpověď: Všichni se nacházíme v kolektivní závislosti, jsme jediná substance – duše, přání dostávat. Pokud je toto přání „kvůli sobě“- trpíme, pokud je „kvůli Stvořiteli“, to jest je podobné světlu – dostáváme potěšení.
Otázka: Není to drsné, naplňovat nešťastná stvoření utrpeními?
Odpověď: Stvořitel vnímá pouze náš konečný stav. Jeho řízení pochází z nezbytnosti nás přivést k plné nápravě, dokonalosti.

Filed under: Člověk, Egoismus - Žádné komentáře→