Otázka: Říká se, že „Pán otevře oči svého srdce.“ Co znamená, „oči svého srdce“ a jak mohou být otevřeny?

Odpověď: Otevřít oči srdce znamená, že srdce je moudré a že chápe. Oči jsou nádoba Chochma a srdce je nádoba Bina. Když se tyto nádoby spojí jako Aba ve Ima (otec a matka), jako Chochma a Bina, člověk začne cítit Chochmu uvnitř srdce.

Naše srdce je touha přijímat, touha užívat si. Srdce je napraveno, pokud získá atribut odevzdání, Světlo Hassadim. Chápu skrytou realitu, která nás řídí v závislosti na světle Hassadim, které je oděné do srdce. Pak se mé srdce stane moudrým srdcem, srdcem, které chápe, srdcem, které cítí.

Necítí jen tělesnou touhu užívat si, ale také skutečnou realitu. To znamená, že jsem získal moudrost srdce. Uvnitř přání, zvané srdce dojde ke korekci, která se provádí Světlem Hassadim a pak je Chochma oděna do Hassadim. Pak se říká, že srdce chápe, a tito lidé jsou nazýváni moudré srdce, neboť oni přijali korekci Hassadim a jejich touhy. Hassadim jsou tak napraveni, že mohou také přijmout Světlo Chochma a přijímat za účelem odevzdání, pak srdce začne vidět.

[130686]

Ze 3. části denní lekce kabaly 20/3/2014, Spisy Baal HaSulama

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Odpověď: Po několika činech pokory, jako jsou tyto, tento průlom nastane. Ale nikdo neví přesně, po kolika činech. Pokud je člověk slabý, dávají mu malé akce k provedení, ale jejich počet bude vyšší. Silný člověk je může udělat rychleji, jako kladivo, které seká kámen. Ale přesto to nebylo nikdy provedeno jednou ranou.

Rabaš to popsal jako střely do „srdce z kamene“, kde každá kulka zanechává další a další, nové a větší drážky v kameni, dokud není vytvořen otvor. Kolik střel to vyžaduje, závisí na intenzitě práce člověka, na síle úderů, na které je připraven.

Pokud skupina člověka podporuje, pak je připraven vydržet více a neutíkat okamžitě. V tomto případě může přežít, a dokonce “dát do zubů svému egu“ v reakci na to, co se děje, je to již velmi unikátní překonání. „Po zuby“ porazit svoje vlastní sobectví – ne někoho, kdo stojí před vámi, ale toho, který je uvnitř. Člověk se to učí postupně, ne-li z rad svého učitele, pak z vlastního utrpení.

[ 130361 ]

Z přípravy na denní lekci kabaly 12/3/14

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka: Takže veškerý dialog se Stvořitelem je pouze modlitba?
Odpověď: Není to jen jednoduchá modlitba, v takovém stavu přicházíme ke skutečnému křiku. Natolik hořící máme touhu po odstranění skrytí. Tehdy se dají rozlišit dva stavy.
V prvním stavu rozkrývám, nakolik je nenávistné skrytí z mého osobního, egoistického pohledu. A proto smrtelně nenávidím skrytí, sním o tom, že zmizelo, přestalo existovat. Není pro mě větší radost než zjištění, že skrytí se ztratilo, je zničeno.
Takový stav je určen pro rozkrytí celé míry mé nenávisti k tomuto stavu. Pak musím přijít k tomu, abych nenáviděl to stejné skrytí, ačkoliv najednou o něj ztrácím jakýkoliv zájem. Nenávidím ho pouze proto, že bez jeho odstranění nedokážu potěšit Stvořitele.
Dokážu teď dosáhnout takové hořící nenávisti ke skrytí kvůli tomu, že mi stojí v cestě potěšit Stvořitele? Teď už mám míru pro porovnání – svou osobní egoistickou nenávist. Teď musím přesměrovat tento stejný zážitek na stranu Stvořitele: dokážu-li tak nenávidět překážku, která není mojí osobní překážkou a nesobecky Ho potěšit, pouze pro odevzdání.

[130132]
Z přípravy na lekce 17.03.2014

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Nejčastější chybou je vyčítat si své vlastní nedostatky. Může se to protahovat roky, pokud se toho nedokážeme zbavit pomocí vzájemné záruky. Proto je nutné působení skupiny, která ovlivní náš rozum a zbaví náš mozek starosti o sebe, různých obav, jako například: co jsem to udělal, způsobil jsem druhému újmu, byl jsem špatný, mýlil jsem se… Je to taková klipa, která bere člověka do zajetí a vysvobodit se z toho dá pouze díky vzájemné záruce. Skupina na nás musí zapůsobit tak, abychom přestali myslet na sebe, protože to nás donutí myslet na ostatní. My neprocházíme stejnými stavy současně,  je v tom odstup, kterým musíme projít všichni. Pokud vidíme, že si přítel vyčítá své nedostatky, je nutné mu říct, že se nemusí starat o sebe, ale o skupinu, že ve skupině se nachází jeho duchovní nádoba, ne uvnitř jeho samotného. O všem minulém se obecně říká takto: „Není nikdo jiný kromě Něj“ a všechno se tak stalo díky rozhodnutí vyššího řízení. Do tohoto okamžiku jsem nedělal nic, ani se nerozhodoval. A od tohoto momentu a dále si můžeme pomoci jenom my sami. Ale samostatně člověk není schopen opustit tyto myšlenky. Klipa ho bude zatahovat stále do stejného bláta, do pokání a lítosti. Na vysokých úrovních je to ještě těžší. Pouze síla společnosti je schopna udržet člověka nad těmito myšlenkami, jinak spadne do klipy a bude dlouho a silně trpět.

[131080]
Z přípravy na lekci, 27.3.2014

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka: Co je špatného na separatismu, pokud jsou jasná pravidla vzájemných vztahů rozdělených částí, jako například rozdělení funkcí v těle člověka?
Odpověď: V rozdělení není nic špatného, až na to, že ho musíme napravit. Už přímo tady vzniká otázka: proč to musím napravit? Je nutné, aby důležitost realizace tohoto činu určovala správný cíl. Nedělám to totiž proto, aby se já dobře cítil – pozvedám se tím na jinou úroveň rozhodnutí. Můj mozek, rozum, city, nesmějí patřit přímo mně osobně, ale musejí byt spojeny se všemi ostatními. Po každém vzestupu na další úroveň měním přístup kontroly svého stavu z individuálního na společenský, pro společné blaho, jako vedoucí týmu, který se stará o blaho všech jeho členů.
Skupina se mi pak rozkrývá v ještě větším egoismu, v ještě silnějším odtržení jednoho od druhého, jako bychom se spolu propadli. A znovu se musím, jako správce týmu, pozvednout na větší úroveň a spojit všechny dohromady.
To je podstata práce, abych mohl být vedoucím, správcem nápravy rozbíjení, jak je řečeno: Pro mě je stvořen svět.

[130928]

Z přípravy na lekci 25.03.2014

Filed under: Cesta, Duchovno, Jednota, Spojení, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Většina lidí není dostatečně rozvinutá, což znamená, že jejich ego blokuje jejich mysl. To platí pro všechny. Ego blokuje mozek člověka, jeho mysl, a on nemůže vidět víc než své ego. Ukazuje se, že je ubohý a omezený. Mohl by mít velké, skvělé schopnosti, ale ego ho zastaví a nedovolí, aby se projevily.

Pokud například chcete moc, ego blokuje všechno ostatní. I kdybyste mohli prosperovat, silná touha po moci Vás zavazuje zabývat se jen jí. To je příklad toho, jak omezeni jsme v naší schopnosti pracovat s naším mozkem. Avšak tím, že pracujeme se srdcem, můžeme otevřít cestu k mozku. To znamená, že se musíme obrátit k srdci a pracovat na něm, což je možné pouze na základě vzájemného propojení s přáteli a skrze ně s veřejností.

Lidé mají proniknout do svého srdce tímto způsobem, tedy že nebudeme schopni opustit naší starost o ně. Znamená to, že jsme je zahrnuli do nás, jako vyšší úroveň ve vztahu k nižší úrovni.

[ 130627 ]

Z přípravy na denní lekci kabaly 18/3/14

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Život se děje každý den, každou vteřinu, každou chvíli, čas běží. Pokud ho nenasměrujete k šíření znalostí o Stvořiteli ve světě, odhalení Stvořitele stvořením, což je základem moudrosti kabaly a je cílem stvoření, pak nejste v duchovnosti. Existuje nějaký druh fyzického proteinového těla, kterému dali příležitost rozvíjet osobnost a to nevyužilo tuto příležitost.

A nemyslete si, že i aktivity, které děláte v zájmu šíření, jsou vaše osobní činy. To vše je na účet prostředí, vnějších podmínek, které vás přitahují a zavazují. Po veškeré té velké práci, kterou jste vykonali, jaké procento zůstalo, aby bylo zaznamenáno na vašem účtu?

Neexistuje žádná jiná možnost podobná odhalení činů Stvořitele stvořením, kromě šíření. A není důležité, zda je to ve skryté formě jako integrální vzdělávání, spojení mezi lidmi a tak dále. To vše je práce ve správném směru a správném tvaru, přes který je možné se obrátit a dostat ke společnosti. Proto doporučuji dělat to.

V opačném případě, proč bych potřeboval spojit všechny druhy akcí v tomto světě s fenomény Vyššího světa a vysvětlit to jako malým dětem na jejich úrovni? Je jasné, že všechny tyto problémy jsou problémy lidského ega. Co na tom záleží, jak tento malý člověk koná? Ale je to dosažení shůry pro tohoto malého člověka, což je ve skutečnosti zjevením božství.

[130422]

Z 2. části denní lekce kabaly 3/20/14 , Zohar

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Tóra, “Exodus” (Ki Tissa), 34:23-34:24: “Třikrát v roce ukáže se každý z vás pohlaví mužského před svým Stvořitelem, Pánem, Bohem Izraele. Nebo vyvrhnu národy před tebe a rozšířím meze tvé, aniž kdo sáhne na zemi tvou, když vystoupíš před Pánem, svým Bohem, třikrát v roce.”

Rok je určitá úroveň. Určitá úroveň se dělí na dny, týdny (týden není astronomický koncept, ale duchovní), měsíce a začátky měsíců. Pro ty, kteří s Tórou pracovali správně, byly tyto koncepty tak přirozené, jako jsou dnes.

Je to o třech liniích, kterými musí člověk stoupat na každé úrovni. Každá úroveň je rok (pochází z hebrejského slova opakovat se: „Shana” od “Lishan,” procházet znovu a znovu, vystoupat a zase se vrátit).

Proto v principu se všechny svátky každý rok opakují. Když tento svět zmizí z našich pocitů, všechny úrovně se zavinou a odhalený zůstane pouze jeden stav, Svět nekonečna, a přetrvá pouze jeden svátek, který je zván „jedním dnem,“ nepřerušované Světlo.
[130392]
Z pořadu KabTV´ “Tajemství věčné knihy” 16/09/2013

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

A Bůh řekl s odkazem na Mojžíše: „Zapiš si toto, protože je to základ Mého spojení s tebou a s Izraelem“. A strávil tam Mojžíš čtyřicet dnů a čtyřicet nocí, nejedl chleba ani nepil vodu, a Bůh napsal na desky Desatero Zákona (Tóra, Exodus „Šemot“, „Ki tisa“, 34:27-34:28).

Jde tu o výstup Malchut do Biny.
„Čtyřicet“ – je úroveň, na kterém člověk úplně opouští svůj egoistický stav, pozvedá se nad ním na čtyřicet úrovní (úroveň Biny, odevzdání) a odměňuje se vlastností „Mojžíš“.
Tóra poskytuje člověku metodiku vzestupu na úroveň Adam, když se vzdává všech svých egoistických vlastností. Neznamená to ale, že se stává poustevníkem, dodržuje půst, přestává se zabývat obvyklými věcmi, přestává pracovat, nevstupuje do manželských vztahů – ne! Jednoduše uvnitř sebe začíná udržovat záměr pro odevzdání.
Ve všem ostatním vede obvyklý život: pracuje, stará se o rodinu, komunikuje s celým světem. Teď to ale všechno dělá, aby se přibližíl k vlastnosti odevzdání.
Všechno nezbytné proto zůstává, ale všechno zbytečné postupně mizí a člověk postupuje, pozvedá se na úroveň, kde mu zůstává pouze jeden čistý záměr – dosáhnout vlastnosti odevzdání, která se nazývá „Výstup na čtyřicet úrovní“.
„… čtyřicet dnů a čtřicet nocí, nejedl chleba ani nepil vodu“- znamená, že se člověk zabývá pouze odevzdáním a dosahuje toho, když už vstupuje do kontaktu se Stvořitelem na úrovni Biny.
Z TV seriálu „Tajemství věčné Knihy“, 30.09.2013

[#130468]

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→